Mravenec lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mravenec lesní

mravenec lesní - dělnice
mravenec lesní - dělnice
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Čeleď: mravencovití (Formicidae)
Podčeleď: Formicinae
Rod: Formica (Formica)
Binomické jméno
Formica rufa
Linné, 1758

Mravenec lesní (Formica rufa L.) je teplomilný blanokřídlý sociální hmyz patřící do skupiny lesních mravenců. Velice se podobá svým příbuzným, mravenci lesnímu menšímu (Formica polyctena), mravenci lučnímu (Formica pratensis) a dalším mravencům podrodu Formica. Stejně jako oni si staví velká, kupovitá mraveniště na okrajích lesů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

1. Dělnice – pohled shora
2. Hlava mravence
3. Larva
4. Samec
5. Zárodek
6. Samička
7. Kukly
8. Dělnice – pohled ze strany

Čelo, temeno hlavy a celý zadeček je černohnědý (až černý), hruď červenohnědá. Na pronotu (předohruď – ploška mezi hlavou a krovkami) a mesonotu (hřbetní povrch středohrudi) bývá tmavá skvrna. Skoro žádné ochlupení. Tento druh má zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou na konci zadečku obsahující známou kyselinu mravenčí a kusadla, která plní mnoho funkcí (obrana, transport materiálu, porcování potravy).

Dělnice[editovat | editovat zdroj]

jedná se o neplodné modifikace samičky bez křídel žijící až 6 let. Tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi zajišťující chod celého mravenčího státu. Dělnice shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo.

Samička (Královna)[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní jedinec délky 11 mm podobně zbarvený jako dělnice, až na hruď a zadeček který je silně lesklý. Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí, aby využila křídelní svalovinu pro získání energie na založení kolonie. V říši hmyzu se jedná o jednoho z nejdéle žijících tvorů, dožívá se až dvaceti let.

Samec[editovat | editovat zdroj]

Tmavě zbarvený okřídlený pohlavní jedinec veliký jako dělnice. Žije velice krátkou dobu, po páření – „svatebním letu“ – umírá.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Staví typické kupy v jehličnatých lesích. Velmi užitečný, protože spotřebuje množství hmyzu. Jde o Eurosibiřský druh rozšířený na celém území Evropy (kromě jižní části), mírném pásu Sibiře, Kavkazu a Severní Ameriky. Obývá jehličnaté i listnaté lesy.

Hnízdo (Mraveniště)[editovat | editovat zdroj]

Mravenec lesní staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy na lesních světlinách nejčastěji ve smrkových lesích. Mraveniště má dominantní orientaci směrem k jihu, kde je pozvolnější svah zajišťující lepší nakládání s energií a zvýšenou akumulaci tepla. Bývá obvykle vysoké kolem 50 cm a uprostřed je vždy pařez, ve kterém oplodněná královna založila kolonii, která bývá osídlena až 40 let. Oblý tvar a výška hnízda je ovlivněná mírou osvětlení mraveniště, při nedostatku světla dosahuje hnízdo výšky až 2 m, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Pro regulaci teploty má hnízdo svůj klimatizační systém, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Podzemní část mraveniště bývá dvakrát větší než část na povrchu. V zimě se mravenci stahují hlouběji do podzemí, kde spí.

Založení kolonie a způsob života[editovat | editovat zdroj]

Zvláštností tohoto druhu je, že tvoří dva odlišné typy společenství monogynní a polygynní. Přesto způsob života je shodný pro oba typy společenství.

Monogynní společenství[editovat | editovat zdroj]

V hnízdě je jen jedna plodná samička, ta již nestrpí žádnou jinou královnu. Tyto mraveniště mají menší počet dělnic (velká kolonie 500 000). Po smrti samičky kolonie vyhyne, nebo se jí podaří přijmout novou královnu.

Polygynní společenství[editovat | editovat zdroj]

Mnoho plodných samiček v jednom mraveništi a proto mnohonásobně více dělnic, velké hnízdo má až přes milion obyvatel. Díky tomuto způsobu mohou taková společenství přežívat a rozrůstat se celá desetiletí.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od května až do září). Při kopulaci samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z neoplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna ztratí křídla a snaží se založit novou kolonii. Jelikož to sama nedokáže, vleze do hnízda svého druhu, kde bývá přijata, nebo do hnízda mravence otročícího (formica fusca), kde zabije stávající slabší královnu a převezme její místo. Takováto kolonie dočasně obsahuje dva druhy mravenců, ale postupem času ubývá původních obyvatel, kteří nakonec vymizí.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Mravenec lesní je všežravec živící se živým i mrtvým hmyzem a jinými malými živočichy, sladkou šťávou zralých plodů, olejnatými semeny a také výměšky ze žláz mšic a červců takzvané medovice.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mravenec lesní je mimořádně užitečný druh hmyzu hubící velké množství lesních škůdců. V poslední době se počet mravenišť velice snížil a proto je nutná jejich ochrana.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SADIL, Josef. Naši mravenci. Praha : Orbis, 1955. S. 224.  
  • HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O.. Cesta k mravencům. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0612-5. S. 198.  
  • OBENBERGER, Jan. Ze života mravenců. Praha : Vyšehrad, 1949. S. 221.