Mraveniště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mravenistě, Hlinecký les, Hřešihlavská.jpg

Mraveniště (někdy též mravenčí hnízdo) je místo, které slouží jako hnízdo mravencům. Jde o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití kolonie a může být obydleno i několik desítek let. Slouží k ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k uskladnění potravy a k výchově potomstva, kterým zajišťuje ideální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s termoregulační schopností. Podoba a materiál ze kterého je mraveniště postaveno závisí na daném druhu mravence a prostředí ve kterém žijí od primitivních hnízd až po vysoce dokonalé a propracované stavby. Existují tak mraveniště z jehličí, hlíny, kartónové hmoty, listí, v zemi, dutinách stromů, v rostlinách atd.

Funkce a uspořádání mraveniště[editovat | editovat zdroj]

Model mravenčích chodbiček druhu Pogonomyrmex badius

Hlavní funkcí mraveniště je pro tento teplomilný a suchomilný hmyz, zajistit termoregulaci nutnou pro správný růst potomstva a udržení správné vlhkosti. Zajišťuje útočiště před predátory a přírodními vlivy. Uvnitř mraveniště se nacházejí zásobárny s potravou, propojovací chodby a chodbičky, komora s královnou a komůrky, kde se líhnou nové generace mravenců. Mravenčí larvy nebo kukly jsou vždy pečlivě srovnány v různých komůrkách, tak aby měly optimální podmínky pro růst v jednotlivých vývojových fázích. Převážná část hnízda je skryta v podzemí, kde mravenci nacházejí útočiště před predátory a chladem v zimě. Často do okolí vede síť cest a cestiček, po kterých mravenci putují za potravou.

Typy mravenišť[editovat | editovat zdroj]

Mravenci obývající všechny kontinenty (kromě Antarktidy), vyskytují se od vyprahlých pouští přes tropy až k polárním kruhům a svými stavbami mravenišť ukazují neuvěřitelnou adaptaci pro přežití v daném prostředí.

Zemní a podzemní mraveniště[editovat | editovat zdroj]

Průřez mraveništěm lesních mravenců

V Evropě nejběžnější stavbou jsou zemní a podzemní mraveniště. V teplých krajinách převládají mraveniště převážně bez vybudované zemní kupy, kterou nepotřebují díky dostatku všude přítomného tepla.

Mravenec lesní buduje mraveniště tvořené z jehličí a klacíků často s pařezem v centru stavby. Stavba je jako ledovec, kdy větší část je skryta pod povrchem a nadzemní část se může tyčit až do výšky 1,5 m. Pro zvýšení akumulace slunečního tepla je v severních šířkách pozvolnější svah orientovaný směrem na jih, kam dopadá nejvíce slunečního záření.

Mravenec obecný (Lasius niger) buduje hnízdo z jemné hlíny pod kamenem, v zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s povrchem spojeno otvůrky, obklopenými drobnými hliněnými valy. Občas má mraveniště i nadzemní kopulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí.

Atta sexdens americký druh tvoří kupu z ohromného množství vynesené zeminy z podzemí, kde má vybudovanou síť chodeb a velkých komůrek. Velká část komůrek obsahuje známé houbové zahrádky, kam mravenci nosí rozmělněnou listovou hmotu, na které pěstují houbu sloužící jako jejich hlavní příjem obživy. Tyto mraveniště dosahují průměru 10 m, hloubky 6 m a až 2000 komůrek s celkovým objemem 20 m3. V dospělé kolonii žije 5-8 milionů mravenců.

Mravenec žahavý (Tetramorium caespitum) má mraveniště pouze v zemi stejně jako mnoho mravenců žijících v teplém a suchém prostředí jako např. Mravenec zrnojed (Messor barbarus), který má v mraveništi zvláštní kastu mravenců sloužících jako živé zásobárny potravy v období hladu.

Stromová mraveniště[editovat | editovat zdroj]

Mravenci neobývají pouze zem a podzemí, ale budují i hnízda ve stromech a korunách stromů.

Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) zakládá kolonii v dutinách živých stromů, zejména dubů. Jako jediný druh u nás si staví složitá podzemní kartonová hnízda z "dřevobetonu" (směs hrubé dřevnaté drtě, hlíny slepená medovicí a sekrety vyloučenými z mandibulární žlázy). Zavěšená podzemní hnízda z dřevobetonu dosahují až délky 2 m. Tyto mraveniště nebývají často zvenčí patrná a jsou objevena až při kácení stromu.

Mravenci rodu Camponotus např. Mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda) si dělají hnízda nejčastěji v borových, nebo jedlových pařezích a také v mrtvém dřevě. Chodby ve dřevu vykousává ve směru let stromu.

Mraveniště "tkalců" (Oecophylla smaragdina) z Afriky je "sešito" z listů v koruně stromu. Tkalci ze svých těl vytvářejí řetězce a tím k sobě přitahují listy, které sešívají hedvábím larev, které dělnice drží v kusadlech a pohybují jimi sem a tam napříč listy. Larva uvolňuje z vývodu žláz hedvábné vlákno, původně určené k vytvoření kokonu. Takto zbavené larvy kokonu neumírají, ale jsou odchovány v trochu jiných podmínkách. Tisíce těchto vláken vytvoří pevné tkanivo, držící listy pevně u sebe.

Druhu Camponotus femoratus staví hálky kulovitého tvaru z hlíny zavěšené ve větvích. Obdobná velice drobná hnízda z kartónovité hmoty staví i drobní cejlonští mravenci Polyrhachis Mayri.

Rostlinná mraveniště[editovat | editovat zdroj]

V tropech neuděláte krok aniž byste nenarazili na mravence. Hnízdí dokonce i v rostlinách s nimiž jsou často v symbiotickém stavu např. Cecropia. Těmto rostlinám mravenci zabezpečují ochranu a občas je dál rozšiřují po okolí. Rostlina jim naopak na oplátku poskytuje domov a někdy plody určené přímo pro mravenčí nájemníky. Při pokusu ublížit takovéto rostlině se ihned mravenci vyrojí a zuřivě svůj domov a rostlinu brání, proto je třeba při prodíraní se džunglí dávat pozor čeho se dotýkáte. Takováto mraveniště například budují mravenci rodu Azteca.

Jiná mraveniště[editovat | editovat zdroj]

Nájezdný druh mravenců Eciton burchelli z oblasti mezi Mexikem a Paraguayí, nebo Dolichoderus tuberifer nemá hnízdo žádné. Staví si pouze přechodná tábořiště na částečně krytých místech. Stěny jsou tvořena z těl samotných dělnic, které jsou propojeny díky silným hákovitým drápkům na koncích chodidel. Takto vzniklá mraveniště jsou tvořená až půl miliónem těl mající až metrový průměr. Uprostřed jsou chráněny larvy a královna. Při přemístění na jiné stanoviště za potravou se masa pohybuje rychlostí 20 m/hod.

Mravenec Solenopsis fugax je malý mravenec vyskytující se i v Česku. Jeho mraveniště je skryto v mraveništi mnohem větších mravenců, na kterých parazituje kradením jejich potravy díky vybudované síti úzkých chodbiček, kterými projdou pouze tito nevítaní hosté aniž by je domácí druh objevil.

Umělá mraveniště[editovat | editovat zdroj]

Mravence lze chovat i uměle v takzvaných formicáriích, která slouží myrmekologům (lidi studující mravence) při studiu jejich života.

Galerie mravenišť[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SADIL, Josef. Naši mravenci. Praha : Orbis, 1955. S. 224.  
  • HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O.. Cesta k mravencům. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0612-5.  
  • OBENBERGER, Jan. Ze života mravenců. Praha : Vyšehrad, 1949. S. 221.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu