Mšice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mšice

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Podtřída: křídlatí (Pterygota)
Řád: stejnokřídlí (Sternorhyncha)
Podřád: mšice (Aphidoidea)
čeledi

Český termín mšice má více významů, které si můžeme vyjasnit výřezem z taxonomie řádu polokřídlého hmyzuHemiptera , který obsahuje m.j.:

  • podřád mšicosaví – Sternorrhyncha, obsahující m.j.:
    • nadčeleď mšiceAphidoidea , obsahující mj.:
      • čeleď mšicovití – Aphididae, obsahující m.j.:
        • rod mšiceAphis (L., 1758), obsahující m.j.:
          • podrod mšice – Aphis, obsahující mnoho druhů mšic, např:
            • mšice vojtěšková
            • mšice maková
            • mšice krušinová
            • mšice maliníková
            • mšice řešetláková
            • mšice jabloňová
            • mšice tavolníková
            • a mnoho dalších, z nichž většina nemá ani česká druhová jména

Z výše uvedeného plyne, že souhrnným termínem mšice je kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Kromě toho, nepřesně se termín "mšice" používá i v případech jiného hmyzu z podřádu mšicosavých, např. u korovnice z nadčeledi Phylloxeroidea, pro kterou neexistuje český ekvivalent a proto se o ní někdy hovoří rovněž jako o "mšicích".

Mšice parazitují na rostlinách, z nichž sají rostlinné šťávy. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mšice jsou většinou velké 4-6 mm a mají proměnu nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby)

Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Za rok mají mšice 6-16 generací.

Rozmnožování má dva cykly:

  • pohlavní - po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička naklade vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalétávaji na porost.
  • partenogenetické. - z neoplozených vajíček se líhnou larvy i imaga, která nemají křídla.

Symbióza[editovat | editovat zdroj]

Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček i zlatoočky samotné) a naopak získávají medovici.

Hostitelé[editovat | editovat zdroj]

Rozlišuje se primární a sekundární hostitel:

Existuje skupina mšic vlnatky. Mezi tyto mšice patří vlnatka krvavá. Její tělo je pokryté voskovými vláknitými výpotky a při rozmačkání se hmyz mění na krvavě rudou hmotu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]