Mšice jabloňová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMšice jabloňová
alternativní popis obrázku chybí
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádpolokřídlí (Hemiptera)
Čeleďmšicovití (Aphididae)
RodAphis
Binomické jméno
Aphis pomi
(DeGeer, 1773)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mšice jabloňová (Aphis pomi) také mšice jablečná je mšice poškozující listy dřevin sáním. Mšice jabloňová je řazena do čeledě mšicovití (Aphididae) , řádu polokřídlí (Hemiptera).[1]

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

APHIPO[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Evropa a Severní Amerika

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělci jsou zářivě zelení, během léta tmavší barvy a 1,5 - 2,5 mm dlouzí.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Deformace listů, krnění a deformace letorostů, opad listů. Plody jsou deformované.[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Snižování listové plochy a kvality plodů jabloně (deformace). Oslabení stromů, snížení sklizně. Snadno dochází k přemnožení. A. pomi obvykle nezpůsobuje vážná poškození, s výjimkou mateřských škol a na mladé stromky. Riziko vážného poškození může být náhle zvýšeno, pokud přirození predátoři z nějakého důvodu účinně nedokáží potlačit nárůst populace. V tomto případě může být poškození ekonomicky významné.[4]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Mšice má několik generací během roku, z vajíček se líhnou na jaře samice, teprve při přemnožení populace dochází ke vzniku okřídlených jedinců. Část populace poté migruje na dalšího hostitele. Jedna generace se podle počasí vyvine za dva až tři týdny, pohlavní zralosti jedinec dosahuje za týden. Přezimují černá vajíčka. Od druhé generace jsou samice parthenogentické, poslední generace se množí sexuálně. Každá samička produkuje 50 až 100 potomků.[5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Lesy, parky, zahrady. Predátoři: slunéčka, střevlíci, dravé ploštice, zlatoočky, larvy pestřenek a bejlomor rodu Aphidoletes, pavouci a další.[6] Během sání mohou mšice přenášet virové infekce (šarka).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Biolib - Aphis pomi
  2. EPPO, APHIPO
  3. agromanual.cz
  4. cropscience.bayer. www.cropscience.bayer.com [online]. [cit. 2014-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-25. 
  5. plantprotection. www.plantprotection.hu [online]. [cit. 2014-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  6. jikl.cz. www.jikl.cz [online]. [cit. 2014-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-26. 
  7. konev.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]