Jabloň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o rodu stromů. O slovenské obci pojednává článek Jabloň (okres Humenné).

Wikipedie:Jak číst taxobox Jabloň

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: jabloň (Malus)
P. Mill.
Druhy

Jabloň (Malus) je rod opadavých listnatých stromů z čeledi růžovitých, patří mezi jádroviny. Jabloně široce pěstované pro plody jsou označovány jako taxonomický druh jabloň domácí, na křížení současných odrůd se ovšem podílelo více druhů rodu jabloň. Jabloň je cizosprašný strom. Je převážně diploidní, triploidní. Jabloně patří mezi dlouhověké stromy. Běžně se dožívají 60-80 let i nad 100 let a dorůstají výšky až 15 metrů v závislosti na druhu, odrůdě a podmínkách. V ovocnářské praxi se uplatnily pupenové mutace (trvalá změna genotypu) na určité části stromu, které nazýváme spur-typy.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Přirozeně se vyskytuje v mírném pásu severní polokoule a velmi často se pěstují některé odrůdy.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Květy jabloně jsou narůžovělé, pětičetné, s kalichemkorunou, oboupohlavné. Květní lístky srůstají v pohárek, ze kterého se vyvíjí dužina plodu. Plodem je jablko – malvice s asi 5–12 semeny v jádřinci, jde o plod dužnatý, dozrávající v přírodních podmínkách v období srpnazáří.

Významné druhy[editovat | editovat zdroj]

Rod Malus zahrnuje přibližně 35 druhů a z nich jsou nejvýznamnější:

Jabloň lesní[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Jabloň lesní.

Jabloň lesní (Malus sylvestris) se nachází v Evropě až po Ural. Je rozšířena i u nás, v 21. století je kriticky ohrožena. Nebývá vyšší než 10 metrů. Hustě rozvětvená koruna začíná již nízko nad zemí. Mladé větvičky bývají kůlovitě zakončené. Borka šedohnědá šupinatá.

Jabloň domácí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Jabloň domácí.

Jabloň domácí (Malus × domestica) je více druhový kříženec, který dal vzniknout naším kulturním odrůdám. Je to kříženec Malus pumila. Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd, známé jsou např. Jonathan, Ontario (jablko), Golden Delicious, Spartan (jablko). Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou.

Jabloň nízká[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Jabloň nízká.

Jabloň nízká (Malus pumila) má původ v Zakavkazsku. Je to velmi významný druh pro šlechtění podnoží a vznikly 2 typy podnoží: janče-> Malus pumila var. paradisica., jančata mají křehký kořen. duzén-> Malus pumila var. milis

Jabloň sieversova[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Malus sieversii.

Jabloň sieversova (Malus sieversii) pochází z Asie a slouží k šlechtění. Je to opadavý strom dorůstající do výšky 5-12 m, vzhledem velmi podobný kulturním jabloním. Jeho plod je největším ze všech druhů rodu Malus, až 7 cm v průměru, takže se velikostí vyrovná mnoha soudobým odrůdám jablek.Tento druh nedávno pěstovala americká služba pro zemědělský výzkum (United States Agricultural Research Service), v naději, že naleznou genetické informace, které by měly cenu pro šlechtění moderních jabloní. Některé, ale ne všechny, z výsledných stromů vykazují mimořádnou odolnost proti chorobám. Rozptyl jejich individuální odezvy na onemocnění je sám o sobě znamením toho jak jsou geneticky rozmanitější než dnešní kulturní jabloně.

Jabloň drobnoplodá[editovat | editovat zdroj]

Jabloň drobnoplodá (Malus baccata) se používá se ke šlechtění.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Plod jabloně – jablko – doprovází člověka od počátku historie. S utržením jablka ze zakázaného stromu v Rajské zahradě je tradičně, ale pravděpodobně chybně spojován prvotní hřích lidského pokolení; v Bibli se totiž nepíše, že šlo o jablko, nýbrž o plod (blíže nespecifikovaného) stromu poznání. Napodobenina jablka se stala součástí symbolů královské moci, jablko je také předmětem známého sváruřecké mytologii.

Pěstování jabloní[editovat | editovat zdroj]

Ovocné odrůdy jabloní[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam odrůd jablek.

Ovocné odrůdy jabloní lze dělit podle více kritérií, například podle použití, způsobu růstu nebo podle pomologických znaků či podle doby zrání.

Pěstitelské tvary jabloní[editovat | editovat zdroj]

Při pěstování jabloní jsou využívány různé tvary ovocných dřevin, které se liší vedením výhonů, výškou štěpování nebo založení korunky a podobně. Různé odrůdy jabloní jsou různě tvarovány a udržovány i s ohledem na způsob růstu a tvoření plodů.

Spur-typy se vyznačují méně bujným vzrůstem a krátkými internodii. Spur-typy se často využívají, protože jsou vhodné pro pěstování nižších tvarech. Na počátku 21. století jsou vyšlechtěny sloupovité jabloně (jedná se o svislý kordon), sloupovité jabloně nazýváme též - baleríny, kolumnární, sloupovité nebo sloupcovité jabloně. Tyto tvary jsou vhodné pro silně zahuštěné krátkověké výsadby, kdy je cílem vysoký výnos z malé intenzivně ošetřované plochy, podobně jako je tomu u palmet (kordón).

Řez ovocných odrůd jabloní[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Řez jabloní.

Prořezávání spočívá v odstranění nadbytečných nebo nežádoucích větví ze stromů a rostlin. Bez ohledu na význam prořezávání, je výrazný rozdíl v názorech mezi ovocnáři na řez jabloní jako takový a je třeba připustit, že je předmětem, který obecně není zcela prozkoumán.[1]

Prořezávání snižuje asimilační plochu. V některých případech, například při výsadbě je nutné snížit asimilační plochu, protože kořeny byly omezeny a tím se snižuje schopnost stromu přijímat vodu z půdy. Pokud je ponechána plná asimilační plocha, je zde nebezpečí, že odpařování může být tak velké, jak oslabí podstatně strom, nebo dokonce způsobí jeho úhyn během suchého léta. Prořezávání snižující asimilační plochu může být také nutné případě starých stromů, jejichž koruny se staly velmi velkými, v případě slabých stromů, v případě stromů rostoucích v půdě, kde kořeny jabloní nejsou schopny proniknout hluboko, a v případě stromů, jejichž dřevo bylo silně poškozeno během zimy. [1]

Pomologické dělení dle zrání[editovat | editovat zdroj]

letní odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň probíhá do 15.srpna. Tyto odrůdy mají krátkou dobu skladovatelnosti.

podzimní odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň probíhá do 15. srpna až do 20. září. Skladovatelnost je přibližně 2-8 týdnů.

raně zimní odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň probíhá do 20. září až do 30. září. Skladovatelnost je přibližně 8-12 týdnů.

  • Malinové hornokrajské
  • Selena
pozdně zimní odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň probíhá od konce září. Skladovatelnost je přibližně 12-24 týdnů.

Choroby, škůdci, poškození[editovat | editovat zdroj]

Poškození vlivem nízkých teplot[editovat | editovat zdroj]

Vegetační klid jabloní nastává když je pod 6 °C. Při teplotách nad 6 °C jabloně přerušují vegetační klid. Kritická teplota pro květ je přibližně -2 °C. Pro poupě přibližně -1,5 °C až -4 °C. Dřevo zmrzne když je přibližně -35 °C, za určitých okolností může být kritická teplota -10 °C až -20 °C, základní podmínkou pro zamrznutí při nižších teplotách je rychlá změna teplot. Při výrazně nízkých teplotách po období teplot kolem 0 °C může dojít k poškození mrazem. Při jasném počasí se osluněná část stromu zahřeje při následném ochlazení během noci, okolo -15 °C, dojde poškození. Tvoří se mrazové trhliny, mrazové desky na kmeni. Významné jsou poškození květů vlivem chladného počasí během kvetení a mladých plůdků.

Historie jabloní[editovat | editovat zdroj]

Pěstování jabloní začalo 300 př.n.l. a na počátku našeho letopočtu byly jablka u Římanů velmi oblíbena. Římané jabloně uměli i roubovat. Na území ČR se s určitostí začaly jabloně pěstovat v 9.století. Další rozkvět pěstování byl během vlády Karla IV. V ČR byl dalším mezníkem rozvoje pěstování začátek 19. století, kdy také vznikla pomologická společnost, která registrovala odrůdy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]