Hesperidky
V řecké mytologii jsou Hesperidky (též Hesperidy nebo Hesperovny, řecky a latinsky Hesperides, Έσπερίδες), podle některých pramenů dcery Titána Atlanta a bohyně noci Nykty. Ale možná jsou dcerami Forkýse a Kétó.
Říkalo se jim také „nymfy západu“ nebo „večerní dívky“ a zpravidla se uvádí, že byly tři, či čtyři, či dokonce sedm: Aiglé, Erychteia, Hesperethúsa a Arethúsa; Hestiá[zdroj?], Hesperá a Hesperiá.
Obsah |
Role v příbězích[editovat]
Hesperidky měly za úkol hlídat strom v zahradě bohů, který nesl zlatá jablka nesmrtelnosti. Strom dostala bohyně Héra od bohyně země Gaie jako svatební dar. Protože Hesperidky zlatá jablka občas samy ochutnávaly, Héra hlídáním zahrady a stromu pověřila i stohlavého draka Ládona. Jedním z úkolů Héraklových, které dostal od krále Eurysthea, bylo přinést tři tato jablka. S pomocí Titána Atlanta tento úkol splnil a pak jablka věnoval bohyni Athéně, která je Hesperidkám zase vrátila.
Jedno jablko ukradla bohyně sváru Eris a s nápisem „Té nejkrásnější“ ho hodila mezi bohyně Héru, Athénu a Afrodítu. Spor o jablko mezi těmito bohyněmi pak ve svých důsledcích vedl k Trójské válce. Z této pověsti vzniklo rovněž rčení „jablko sváru“.
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- Hesiodos, O původu bohů.
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí.
- Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda.)
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
- Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
- Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
