Cidre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Cider)
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo cidr. Možná hledáte: CIDR, mechanismus pro přidělování IP adres v Internetu.
Cider značky Strongbow

Cidre [sidr] je jablečné víno vyráběné řízeným kvašením jablečného moštu. Nápoj je populární především v západní Evropě (Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko), v Česku byl donedávna prakticky neznámý. O jeho původu a rozšíření se vedou dlouhodobé spory, vznik výroby cidru je pravděpodobně spojen s oblastí dnešního Baskicka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nápoj byl znám už v antice. První středověké zprávy o výrobě cidru v Evropě pocházejí z doby Karla Velikého. První vědecký spis o výrobě cidru De vino et pomaceo vytvořil mistr Julien Le Paulmier, osobní lékař Karla IX. r. 1588.[1]

Místní názvy[editovat | editovat zdroj]

Dekorace ze Slavnosti jablek v Santo António da Serra na Madeiře.
Tradiční nalévání sidry

V českém jazyce se správně označuje jako cidre (výslovnost [sidr]).[2] Helena Uhrová v knize Jak se dělá cidre, calvados, pommeau připouští také počeštělou variantu cidr.[1] I v ostatních slovanských jazycích převažuje označení, které se vyslovuje sidr.

V antickém Řecku se nazýval sikera, latinsky sicera, hebrejsky šekar. Z tohoto základu byl výraz převzat do starofrancouzského cidre, cire. (12. století).[3] Do angličtiny se dostává ve 13. století z francouzského základu a je modifikováno na základě výslovnosti do podoby cider.[1]

Ve většině evropských jazyků se nápoj nazývá podobně, avšak konkrétní název se liší nejen v jednotlivých jazycích, ale dokonce i v jednotlivých oblastech:

Lokální tradice[editovat | editovat zdroj]

Ve Španělsku je sidra typická pro oblast Asturie a Baskicka. V Portugalsku se vyrábí hlavně na Madeiře, kde je centrem pěstování vhodné odrůdy jablek městečko Santo António da Serra.

Španělská sidra natural je plně prokvašené jablečné víno, perlení v nápoji vzniká až provzdušněním. La sidra achampanada je podobná francouzskému cidru.

Hlavní francouzské oblasti výroby cidru jsou Normandiea Bretaň, především kvůli mírnému přímořskému klimatu vhodnému pro pěstování jablek. Klima zároveň umožňuje přírodní výrobu založenou na kvašení cidru přes zimu. Cidre se vyrábí i v mnoha dalších oblastech, např. Pays d´Auge. Ve Francii je zakázáno cidre doslazovat a ředit vodou. Francouzské třídění cidrů se řadí podle obsahu zbytkového cukru a objemu alkoholu na: sladký (doux, do 3 % alk.), polosuchý (demisec, 3-5 %) a suchý (brut, sec, nad 5 %).[1]

Pro Spojené království jsou typické plně prokvašené suché cidry a sladké cidry většinou přerušené pasterizací. Je povoleno doslazení a ředění vodou. Ve Spojeném království se zkonzumuje největší množství cidru na osobu.[4] Mezi tamní nejznámější značky patří Strongbow, Bulmers, Westons nebo irský Magners.

V České republice se jako první vyráběl Mad Apple – originální český cider[5], původem ze Znojma, avšak v květnu 2013 přerušil výrobu. Z pražské Libně zase pochází F.H.Prager cider [6]. Dalším českým výrobcem je Cidrerie[7], která vyrábí Cidre Premier. Na rodinné farmě nedaleko Aše se vyrábí Rossbach cider [8].

Vzhled a chuť[editovat | editovat zdroj]

Cidre může být jak průzračný, tak s lehkým zákalem, většinou zlatavé, až žluto-oranžové barvy. Jemně perlivý nápoj se může podobat pivu, ale i ušlechtilým perlivým vínům. Vůni a chutí vždy odkazuje na výběr surovin a způsob výroby.

Cider je méně opojný než víno, méně hořký než pivo, méně sladký než limonády, méně šumivý než sycené vody. Díky tomu zbavuje žízně, osvěží a hodí se takřka ke každému jídlu.
—  Jak se dělá cidre, calvados, pommeau, s. 14

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Postupy výroby se výrazně liší nejen podle země původu, ale hlavně podle způsobu zpracování. Průmyslově vyráběné cidry jsou většinou z jablečného koncentrátu, který umožňuje průběžnou výrobu. Na rozdíl od tradiční výroby z jablečného moštu, který vyžaduje sezónní metodu zpracování.

Pro výrobu cidru existují speciálně vyšlechtěné odrůdy jablek. Vhodná je směs několika odrůd – tím se docílí vhodného poměru sladkosti, hořkosti a kyselosti výchozího moštu i výsledného cidru.

Jablka se rozdrtí a vylisují na jablečný mošt (nebo je použit jablečný koncentrát), který kvasí v kvasných nádobách (tanky, sudy, demižony). Kvašení probíhá od 14 dní (Anglie) až po 8 měsíců (převážně Francie) v závislosti na způsobu výroby.

Po dostatečném prokvašení je cidre při konvenčním způsobu výroby filtrován nebo pasterizován, stáčen do lahví, sycen CO2 a připraven k distribuci. V případě tradiční výroby není proces kvašení ukončen a v lahvích probíhá dozrávání, takže cidre může být přirozeně jemně perlivý. V důsledku dozrávání se na dně lahví může vytvářet zákal, který je nezbytný a není za závadu.[1] Cidru podobný nápoj lze vyrábět též z hrušek. Kvašený hruškový mošt se anglicky nazývá perry, francouzsky poiré.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e UHROVÁ, Helena. Jak se dělá cidre, calvados, pommeau. Líbeznice : Víkend, 2005. ISBN 80-7222-367-4. S. 11.  
  2. Slovník spisovného jazyka českého, Ústav pro jazyk český, v. v. i. 2011
  3. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. 2001-2012.
  4. Stránky britské Asociace výrobců cideru
  5. Stránky výrobce
  6. Stránky výrobce
  7. Stránky výrobce
  8. Stránky výrobce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • UHROVÁ, Helena. Jak se dělá cidre, calvados, pommeau. Líbeznice : Víkend, 2005. ISBN 80-7222-367-4.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]