Jablko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Jablko (rozcestník).
Jablka odrůdy Fuji

Jablko je plod jabloně, patří mezi nejběžnější druhy ovoce nejen ve střední Evropě. Jde o malvici, podobně jako u plodu hrušně hrušky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jablko doprovází člověka od počátku historie. Dokonce prvotní hřích lidského pokolení, utržení plodu ze stromu poznání, bývá tradičně spojován s jablkem. V Bibli se ovšem nepíše nic, co by plod, který Eva utrhla, nějak spojovalo s jablkem. V Bibli se píše pouze o plodu ze stromu poznání dobrého a zlého, není tam napsáno, o jaký plod přesně šlo. Napodobenina jablka se stala součástí symbolů královské moci. Zlaté jablko s nápisem "Té nejkrásnější" stálo na počátku událostí, které vedly podle řecké mytologie k Trojské válce a pozdějšímu pádu Tróje.

Pěstování, konzumace a obchod[editovat | editovat zdroj]

Jablka na jabloni

Jablka jsou důležitou součástí našeho jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty a džusy, džemy, kompoty, čaje, aroma do jiných jídel. Mají nezastupitelné místo ve výživě - obsahují celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu. Pro všechny tyto účinky se v populární literatuře a časopisech často opakuje doporučení konzumovat nejméně jedno jablko denně. Zajímavé je, že aromatické látky z jablek, pokud je v organismu nezničíme jinými látkami v potravě, prostupují tělem a uvolňují se např. skrze vlasy ven, pravidelní konzumenti jablek tak doslova voní po jablíčkách.[zdroj?]

Všudypřítomnost jabloní a jablek vedla po r. 1989 ke značné devalvaci jejich hodnoty.[zdroj?] Tisíce jabloní v sadech i jiných místech Česka bylo vykáceno anebo ošetřovatelsky zanedbáno tak, že jejich úrodnost klesla na zlomek původního stavu. Spolu s likvidací zařízení na zpracování jablek to znamenalo, že cena ovoce, která by mohla být minimální[zdroj?], je dnes na trhuČRprůměru vyšší než cena banánů nebo pomerančů. Rovněž řada produktů, které se vyráběly tradičně z padaných jablek z českého trhu do velké míry vymizely.

Plody dozrávají na konci léta nebo na podzim. Mají většinou kulovitý tvar (některé odrůdy jsou zploštělé, jiné vejčité) o průměru 5 až 9 cm, některé odrůdy až 15 cm. Slupka zralého plodu se může lišit podle odrůdy, od zelené (např. odrůda Granny Smith) přes žlutou (např. odrůdy Golden Delicious, Zlatá reneta) až po sytě červenou (např. odrůdy Idared, Spartan), častá jsou červená "líčka" na žlutém či zeleném základě. Pozdní odrůdy se dají dobře skladovat, ve vhodných podmínkách vydrží až do jara.

Světová produkce jablek stabilně stoupá, v roce 1980 bylo sklizeno 34 milionů tun, v roce 2007 již přes 64 milionů tun. V roce 2007 byla zdaleka největším producentem Čínská lidová republika s 27,5 miliony tun (42,8% světové produkce), s velkým odstupem následují Spojené státy americké (6,6%), Írán (4,1%), Turecko (3,5%), Rusko (3,5%), Itálie (3,2%), Indie (3,1%) a Francie (2,8%).[1]

Většina produkce se spotřebuje v zemích produkce, předmětem mezinárodního obchodu bylo v roce 2006 7 milionu tun. Mezi největší vývozce patřila Čínská lidová republika (11,2% světového vývozu), Chile (10,1%), Itálie (9,9%), Francie (9,5%) a Spojené státy americké (8,9%); mezi největší dovozce pak Rusko (11,7% světového dovozu) a Německo (10,0%).[2] V České republice bylo v roce 2008 sklizeno z 11,5 milionů stromů 154 tisíc tun jablek.[3]

Využití plodů[editovat | editovat zdroj]

Jablka mají pestré možnosti využití: především se konzumuje přímo, kromě toho se z jablek vyrábí množství dalších produktů.

Sušené ovoce[editovat | editovat zdroj]

Sušení patří k nejstarším způsobům konzervace a dnes opět nachází své příznivce. Šetrným sušením při nižších teplotách (pod 48 °C) se uchová ze všech způsobů konzervace nejvíc vitamínů, minerálů a bílkovin. Sušením se v ovoci koncentrují ovocné cukry, čímž se zamezí vývoji nepříznivých mikroorganismů. Tak si ovoce zachovává charakteristickou chuť, vůni a vzhled. Sušená jablka můžeme jíst i po namočení do vlažné vody nebo mléka, používají se při pečení i vaření. Zlepšují činnost střev, snižují cholesterol, normalizují střevní mikroflóru.

Sušená jablka jsou označována jako křížaly, v nářeční mluvě jako "krájánky".

Jablečná šťáva[editovat | editovat zdroj]

je výtečným zdrojem vitamínů, přírodního cukru, pektinů, ovocných kyselin a dalších přírodních látek. Současně má šťáva vysoký obsah vlákniny. Vyrábí se nejčastěji lisováním rozemletých jablek - jablečné drtě. Pro další uchování jablečné šťávy je třeba šťávu konzervovat vyšší teplotou (pasterizace), zahustit (výroba koncentrátu na odparkách) či zchladit. Nefiltrovaná 100% jablečná šťáva bez přidání cukru či jiných ochucovadel se nazývá jablečný mošt.

Jablečný destilát[editovat | editovat zdroj]

Po zkvašení ovocných cukrů v rmutu z drcených jablek nebo přímo jablečné šťávy vzniká pomocí destilace ovocná pálenka - jablkovice (calvados).

Jablečný koláč[editovat | editovat zdroj]

Naložená jablka se dají na listové těsto, zapeče se, pocukruje a konzumuje.

Léčivé účinky jablek[editovat | editovat zdroj]

Jablka obsahují vitamín C a řadu antioxidantů, které chrání DNA v lidských buňkách a snižují tak riziko vzniku rakoviny, podobně jako množství vlákniny. Jiné látky chrání mozek před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou.

  • snižují krevní tlak a hladinu cholesterolu a krevních tuků
  • posilují imunitní systém, srdce a krevní oběh
  • stabilizují hladinu cukru v krvi
  • čistí střeva
  • posilují dásně

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových jablkách.[4] Významný podíl vlákniny a dalších minerálů je ve slupce, takže loupaná jablka mají výrazně horší podíl takovýchto složek.

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 85,4 Na 3 vitamin C 3 - 20
bílkoviny g/100 g 0,4 K 100 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 3 vitamin E 0,27
cukry g/100 g 11,2 Mg 3 vitamin B6 0,06
celkový dusík g/100 g 0,05 P 8 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,6 Fe 0,1 karoten 0,017
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,02 thiamin 0,03
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,02
energie kJ/100 g 190 Mn 0,1 niacin 0,1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FAOSTAT - ProdSTAT
  2. FAOSTAT - TradeSTAT
  3. Český statistický úřad - Sklizeň z ovocných stromů a keřů v roce 2008
  4. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ke dni 1. října 2007 [online]. Brno: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, [cit. 2008-03-04]. Dostupné online.  
  • Staré krajové odrůdy ovocných dřevin - problematika a možnosti využití [online]. [cit. 2008-03-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo jablko ve Wikislovníku
  • Téma Jablko ve Wikicitátech
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu