Pasterizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pasterace (dnes vlivem angličtiny již také pasterizace) je jednou z metod konzervace potravin, kterou vyvinul v polovině 19. století francouzský vědec Louis Pasteur. Původně byla pasterace vyvinuta na objednávku francouzského válečného loďstva pro zamezení octovatění vína. Brzy se rychle ujala i u dalších komodit.

Podstatou pasterace je krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení nesporulujících patogenních mikroorganismů. Na rozdíl od převaření výrazněji nemění kvalitu potraviny. Při pasteraci nedochází ke sterilaci, nesprávně sterilizaci. Působení tepla musí být přizpůsobeno individuální potravině. Čím vyšší je teplota, tím kratší je čas potřebný k usmrcení mikroorganismů. Čím vyšší je počet bakterií, tím je potřebný čas delší. Teplotní odolnost mikroorganismů ovlivňuje růstová fáze vegetativní buňky nebo spory, ale i vlastnosti prostředí (vlhkost, kyselost (pH) a koncentrace soli odolnost snižuje, přítomnost bílkovin a tuků odolnost zvyšuje).

Typy pasterace[editovat | editovat zdroj]

  1. Vysoká teplota, mžikový čas
  2. Nízká teplota, dlouhý čas

Ultravysoká teplota (UHT)- nebo nesprávně UHT-pasterace, je sterilací, při níž nepřežijí žádné bakterie, ani jejich spory. Čas zahřátí na 135°C je ovšem jen 1-2 sekundy. Používá se např. u mléka, džusů, polévek atd.(reference: UHT Processing , University of Guelph, Department of Dairy Science and Technology. Retrieved 2008-01-07 )

Pasterace je jedna ze základních složek technologického postupu při výrobě a zpracování mléka a mléčných výrobků, některých masných výrobků, vaječných výrobků a různých alkoholických nápojů. Přesná teplota a doba pasterace u konkrétního výrobku je závislá na příslušné vyhlášce a zejména na způsobu technologie potravinářské výroby. Klasická pasterace obvykle vyžaduje ohřátí tekutiny na 60 - 75 °C a její udržování v rozmezí 30-120 minut (dle zpracovávaného subjektu - například u piva a vína je tato teplota 52,7 °C, mléko vyžaduje 61,6 °C). Účelem je likvidace patogenních mikroorganismů, a tím zvýšení trvanlivosti potravin, ale i zabránění šíření nemocí těmito potravinami.

Pasterace mléka[editovat | editovat zdroj]

Dříve bylo veškeré mléko, které jde do obchodů, pasterováno (ať už to, které pijeme, nebo to, z kterého se vyrábějí mléčné výrobky). Dnes se hojně používá metody UHT (Ultra High Temperature) s následným aseptickým balením, která sice trochu mění chemické a senzorické vlastnosti produktu, ale zato umožňuje dosáhnout delší trvanlivosti (tzv. „krabicová“ mléka). Dle platné legislativy (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 1662/2006) se pasterace mléka dosahuje několika způsoby:[1][2]

  1. - dlouhá nízká - 61,6°C 30 minut
  2. - šetrná krátkodobá - 71,5°-74°C 15-40 sekund
  3. - vysoká mžiková - 85°C 1-5 sekund
  4. - legislativní 72°C 15 sekund

Další ošetření mléka:

  1. - ESL - mléko s prodlouženou trvanlivostí (kombinovaná metoda do 100°C),
  2. - sterilace - zahřátí mléka 30minut na 100°C v uzavřených nádobkách,
  3. - UHT - 135-150°C na zlomek sekundy. Pasterace udrží mléko trvanlivé v rámci dnů, ESL týdnů, sterilizace a UHT měsíců.[1][2]

Úkolem pasterace mléka je zachovaní bakterií mléčného kysání a jejich spor, které jsou termostabilní. UHT a sterilací se tyto bakterie i jejich spory ničí a mléko po otevření při pokojové teplotě nezkysá jako pasterované, ale shnije vlivem divokých bakterií a plísní získaných z prostředí.

Pasterace zmrzliny[editovat | editovat zdroj]

Pasterace zmrzliny se dá provádět dvojím způsobem:[3]

  1. Studenou cestou
  2. Teplou cestou (náročnější, ale kvalitnější)

Zatímco studená cesta se dá obejít použitím speciálních surovin, teplá cesta je technologicky i časově náročný postup, u kterého je třeba dodržet patřičné technologické procedury. U profesionálních provozů (cukrárny atp.) je kvalitní pasterace teplou cestou navíc podmíněna vlastněním tří přístrojů: pasterizátoru, dozrávače a výrobníku zmrzliny.[3]

Pasterace piva[editovat | editovat zdroj]

Pivo je pasterováno dvěma způsoby dle typu balení. Pro sudy a umělohmotné láhve se upravuje předem tzv. bleskovou pasterací, kdy se tekutina zahřeje na 30 až 60 sekund na teplotu 72 °C.[4] Při této metodě se doporučuje maximálně snížit v pivu obsah kyslíku, který při vysoké teplotě nepříznivě mění vlastnosti nápoje. Plechovky a skleněné láhve se upravují tzv. tunelovou pasterací, kdy se naplněné a uzavřené obaly umístí na 10 až 20 minut do komor, kde se zahřejí obvykle na 60 °C.[5] Často se pasterace nahrazuje filtrací přes polypropylenovou membránu.

Rizika nesprávné pasterace[editovat | editovat zdroj]

Epidemie klíšťové encefalitidy, která vznikla asi v polovině minulého století na středním Slovensku (v roce 1951 na Rožňavě), se přenášela mlékem. Příčinou byly dva faktory. Jeden byl u zemědělců, kteří ředili kravské mléko levnějším kozím (do kterého virus klíšťové encefalitidy snadno prochází) a jako čistě kravské je prodávali mlékárně. Normálně by se nic nestalo, protože pasterace by viry spolehlivě zničila, jenže v mlékárně se porouchalo pasterační zařízení (paster) a podnik to „vyřešil“ tím, že prodával mléko a jeho produkty nepasterované. Onemocnělo na 600 lidí.[zdroj?]

V nedávné době byl u této nemoci zaregistrován i přenos přes ovčí sýr vyráběný z nepasterizovaného mléka.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nařízení Komise (ES) č. 1662/2006 [online]. [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.  
  2. a b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 [online]. [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.  
  3. a b Pasterizace - co o ní možná nevíte [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  4. BAMFORTH, Charles. Beer: Tap into the Art and Science of Brewing. New York : Oxford University Press, 2003. S. 164. (angličtina) 
  5. BAMFORTH, Charles. Beer: Tap into the Art and Science of Brewing. New York : Oxford University Press, 2003. S. 165. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]