Louis Pasteur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Louis Pasteur

Louis Pasteur (27. prosince 1822, Dole – 28. září 1895, Villeneuve-l´Etang) byl francouzský biolog, chemik a lékař, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Člen Francouzské akademie přírodních věd, Francouzské akademie lékařských věd a Francouzské akademie. Vystudoval chemii na École normale supérieure a Sorboně. Zakladatel nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině.

[editovat] Životopis

Titul profesora si vysloužil objevem disymetrie molekul (dnes označováno jako chiralita^[1]) kyseliny hroznové, čímž založil nový vědecký obor – stereochemii.

Další významné výzkumy provedl v oblasti mléčného, octového a alkoholového kvašení. Prokázal, že kvašení je životní projev mikroorganismů, že různé mikroorganismy způsobují různé typy kvašení, a vypracoval metodu tepelné sterilizace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv. pasterizace.

Pokračoval ve výzkumu a vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy (anglický lékař Lister založil na jeho práci teorii aseptické operace). Vyvrátil též teorii abiogeneze.

Roku 1864 následovalo pověření profesora Pasteura vyšetřením tzv. bourcového moru, který kosil hedvábnický průmysl ve Francii. Navzdory těžké mozkové mrtvici, kterou v průběhu bádání utrpěl, pokračoval ve výzkumu a prokázal, že příčinou moru jsou dva typy mikroorganismů a stanovil a prosadil ve Francii zásady, jak zamezit jeho šíření, které později převzaly i ostatní státy.

Zbytek svého života věnoval výzkumu nebezpečných infekčních chorob a jejich prevenci. Byl prvním lékařem, který dokázal vytvořit vakcínu proti nějaké chorobě z původce choroby samého a ustavil zásady, jak v této oblasti postupovat. Vyvinul a prováděl očkování proti anthraxu, slepičí choleře a prasečímu moru. Stanovil a prosadil nové a přísnější normy pro zacházení s dobytkem, který na anthrax zemřel.

Vrchol jeho kariéry nastal v roce 1885, kdy poprvé provedl očkování proti vzteklině (po předchozích pokusech na psech a pravděpodobně i na své vlastní osobě). Jím ustavený postup výroby vakcíny vysoušením králičí míchy se všeobecně používal až do konce 50. let 20. století. Založil Pasteurův ústav v Paříži, který dodnes představuje jeden z vrcholů mikrobiologického výzkumu.

[editovat] Rodina

Louis Pasteur se oženil s Marií Laurentovou, dcerou univerzitního profesora 29. května 1849 a měl pět dětí, pouze dvě z nich se však dožily dospělosti (tři Pasteurovy děti zemřely na tyfus).

[editovat] Názory

Louis Pasteur byl po celý svůj život skalním a zbožným katolíkem a v řadě debat se otevřeně stavěl proti ateismu šířícímu se po francouzkých vysokých školách a prohlašujícímu víru v Boha za nevědeckou. Hojně citován byl jeho výrok, stavící se proti údajnému rozporu mezi vědou a vírou: „Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako bretoňský sedlák. Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.“^[2]