Cornelius Van Niel

Cornelis Bernardus van Niel (4. listopad 1897, Haarlem – 10. březen 1985, Carmel, Kalifornie) byl německo-americký mikrobiolog. Zavedl do USA studium obecné mikrobiologie a směřoval významné vědce k vysvětlení chemie fotosyntézy.

V roce 1923 se oženil s Christinou van Hemertovou, absolventkou chemického inženýrství na Delftské univerzitě, a stal se asistentem Alberta Jana Kluyvera, který založil obor porovnávací biochemie. V roce 1928 napsal svoji disertační práci (The Propionic Acid Bacteria, Bakterie kyseliny propionové), po které odešel do USA, aby pokračoval se svojí prací naStanfordské univerzitě.

Při studiu purpurových a zelených sirných bakterií jako první prokázal, že fotosyntéza je světlem poháněná redoxní reakce, ve které vodík z oxidovatelné sloučeniny redukuje oxid uhličitý na buněčný materiál, což můžeme vyjádřit následující rovnicí:

2 H₂A + CO₂ → 2A + CH₂O + H₂O

Jeho výzkum předpověděl, že H₂O je donor vodíku při fotosyntéze v zelených rostlinách a je oxidována na O₂, což byl významný milník v pochopení chemie fotosyntézy. Později to bylo potvrzeno Robertem Hillem.

V roce 1961, Van Niel ve spolupraáci s R.Y. Stanierem definoval prokaryota jako buňky, ve kterých není genetický materiál obklopen jadernou membránou. Tato definise se stále používá. V roce 1963 obdržel merickou cenu National Medal of Science.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cornelius Van Niel na anglické Wikipedii.