Ultra-high temperature processing
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ultra-high temperature processing (UHT), česky „vysokoteplotní úprava“, je jednou z metod konzervace potravin. Na rozdíl od sterilizace nebo pasterizace dosahuje delší doby skladovatelnosti, dokonce i při pokojové teplotě (u mléka trvanlivost 3–6 měsíců).
Metoda UHT je založena na krátkodobém zahřátí (1–2 sekundy) na teplotu převyšující 135 °C. Hlavním cílem je zničení endospor bakterie Clostridium botulinum, která vytváří toxin v potravinách připravovaných a skladovaných za anaerobních podmínek (tj. za nepřístupu vzdušného kyslíku). Nejznámější je UHT mléko, ale používá se i při balení ovocných džusů, krémů, jogurtů, vína, polévek, konzerv a podobně.
Vysoká teplota spolehlivě zabíjí všechny mikroorganismy a díky krátké době chrání výživné složky potravin. Zároveň urychluje proces zpracování potraviny. Na druhou stranu se například mléko po otevření rychleji zkazí, protože v něm není žádná přirozená ochrana pomocí bakterie Lactobacillus.
UHT mléko je velmi rozšířené v Evropě, méně je přijímané v Severní Americe. Mnoho lidí věří, že lepší jsou pasterizované potraviny kvůli méně agresivní úpravě (u mléka ohřátí na 72 °C na alespoň 15 sekund), což však výrobci UHT produktů popírají.
