Pálenka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Destiláty v obchodě

Pálenka (nebo také destilát, lidově též kořalka, či gořalka nebo i šňaps) je ušlechtilá lihovina, která vzniká destilací zkvašeného rmutu, jenž je připraven z rozdrcených plodů nebo jiných částí rostlin. Osobité aroma získává pálenka z ovoce či suroviny, ze kterého byla připravena.

Postup výroby[editovat | editovat zdroj]

Rmut připravený z ovoce se destiluje. Vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací (rektifikací) upravuje na pitnou lihovinu, tato se už nepřislazuje. Po rektifikaci a případném rozředění se lihovina ukládá k dalšímu zrání. U některých druhů pálenek se k ukládání používá dubový sud, z něhož lihovina přejímá barvu a částečně i chuť.

Objem alkoholu se má pohybovat mezi 36–50 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.

Ovocné pálenky[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejznámější ovocné destiláty patří:

Další pálenky[editovat | editovat zdroj]

Destilát z vinné révy se nazývá obecně brandy, (vínovice, vinná pálenka), francouzské výrobky z daných oblastí se označují koňak či armagnac.

Z jeřabin je možné připravovat jeřabinku. Z jalovčinek borovičku. Nejznámější obilné pálenky jsou vodka a whisky.

Rum je pálenka ze zkvašené třtinové melasy. Takzvaný tuzemský rum (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a rumové tresti. Produkt vzniklý tímto způsobem přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k jeho přejmenování.