Oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Oblast je označení pro různě vymezená území (např. horská oblast, pohraniční oblast, průmyslová oblast, oblast ochrany vhodního zdroje).

V Ruské federaci, některých dalších zemích bývalého Sovětského svazu (Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán) a v Bulharsku je oblast označením územně-správní jednotky, statutem zhruba odpovídající českým krajům. Rusky a ukrajinsky se označuje область (oblasť), bělorusky вобласць (voblasc) a bulharsky област (oblast). Oblast se zpravidla dále dělí na rajóny, statutem zhruba odpovídající okresům.

Podle českého vládního návrhu nového zákona o územním členění státu, kterým se v roce 2005 vláda a ministerstvo vnitra pod vedením Františka Bublana snažily napravit stav, kdy souběžně existují dvě soustavy krajů, které navzájem ani nejsou skladebné, mělo být dosavadních 8 krajů územního členění nahrazeno 8 tzv. oblastmi. Vláda však ještě téhož roku vzala návrh zpět.[1]

V některých státech existují také tzv. autonomní oblasti, které se vyznačují větší mírou autonomie na centrální správě státu. Jsou to např. Židovská autonomní oblast v Ruské federaci, atonomní oblasti Tibet a Sin-ťiang v Čínské lidové republice, či Autonomní oblast Kosovo a Metohije, uznávaná většinou států OSN jako nezávislý stát Kosovo.

Geomorfologická oblast (též geomorfologická podsoustava) je jednotka páté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.

V přeneseném významu slovo oblast vyjadřuje okruh témat, činnosti atd. (např. oblast bezpečnosti práce).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Slova s podobným významem[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vládní návrh zákona o územně správním členění státu, sněmovní tisk 1047 - prvé čtení, Poslanecká sněmovna PČR, záznam ze čtvrtka 27. 10. 2005, uvedení od ministra vnitra Františka Bublana.