Hruška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o ovocném plodu. Další významy jsou uvedeny na stránce Hruška (rozcestník).
Plody hrušněhrušky
Odrůda Marie Louisa v atlasu (1894)

Hruška je druh ovoce, plod hrušně, který je malvice (podobně jako jablko). Plody vyšlechtěných odrůd jsou jedlé a chutné.

Tyto šťavnaté plody vyšlechtěných odrůd se podle doby dozrávání, respektive sklizně, dělí na letní, podzimní a zimní. Letní jsou nejméně trvanlivé a zimní naopak vydrží nejdéle. Hrušky je možno skladovat, nevydrží ale tak dlouho jako jablka.

Hrušky jsou ovoce s velmi nízkým obsahem vitamínu C. Nezanedbatelný je ovšem výskyt vitamínu B, a to hlavně pod slupkou. 100 g hrušek má přibližně 213 kJ a 51 kcal.

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Příklady odrůd rezistentních k strupovitosti a padlí jabloňovému (trend začátku 21. stol.):

  • Bohemica – pozdně zimní, dlouhá skladovatelnost;
  • Decora – zimní, šťavnaté plody, načervenalá líčka;
  • Dicolor – zimní, atraktivní vzhled barevných plodů, příjemná aromatická chuť;
  • Erika – raně zimní, sladce navinulé chuti
  • další zimní, českého původu: Amfora, Astra bohemica, David, Erika, Jana, Konvert, Omega[1]
  • světové: Williamsova čáslavka

Naši[editovat | editovat zdroj]

Pro plody hrušně asijské se vžilo označení naši, i když je správně „nash-li“, neboť „li“ znamená v čínštině hrušeň.

Williamsova pálenka

Využití[editovat | editovat zdroj]

  • Pokrmy: dušená hruška, želé, pyré, kompot
  • Sušené hrušky:
    • kandované
    • sušené mleté: pracharanda, tradiční přísada do sladkých pokrmů.
  • Nápoje:
    • džusy
    • hruška v červeném víně

Likéry nebo destiláty: nenáročnost zrání hrušek umožňuje zrání malých plodů na stromě v lahvích, po dozrání se lahve s nimi doplní destilátem.

    • česká a moravská hruškovice (např. firma Rudolf Jelínek)
    • slovenská hruškovice (např. St. Nicolaus)
    • britská Williamsova hruškovice (43%), také pod franc. názvem "Eau de vie" (voda života)

Hruška v heraldice[editovat | editovat zdroj]

Plod hrušky byl vždy symbolem štědrosti, dobroty a nenáročnosti, také síly osobnosti. Samotný plod nebo celá hrušeň s hruškami se od středověku užívaly v heraldice jako erbovní znamení nebo součást erbu, například rodu Hrušků z Března a Loun, Hrušovských, obcí Hrušky, Hrušov nebo města Pirna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nečas 2010, s.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl 1. Hrušky. Praha: Ovocnický spolek pro král. české, 1915. 257 s. Dostupné online. 
  • NEČAS, Tomáš: Pěstujeme hrušně a kdouloně. Grada Praha 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]