Muchovník
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, roste především v těchto oblastech na stanovištích, kde probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce rozdílných druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. Jeden druh, muchovník oválný (Amelanchier ovalis), je původní v Evropě, zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i díky pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech, kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené užívaly jako náhražka hrozinek. V dřívější době otázka jak zařadit muchovníky a na kolik druhů je rozčlenit dlouho trápila odborníky.[L 1] [L 2] [1]
Muchovníky rostou do 0,2–20 m výšky jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými, nebo nebo hustě ochlupenými v květu, a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena, nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených, nebo převislých hroznech, s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu s 4–20 květy. V květu je pět bílé (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu.[1] Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě. Chuť plodů je v popisech zkreslována.
[editovat] Vybrané druhy
Severoamerické druhy v taxonomii jsou uvedeny ve Flora of North America;[1] [L 3]. Asijské druhy v Flora of China;[2] a evropské druhy veFlora Europaea.[3]
- Amelanchier alnifolia– Muchovník olšolistý – [4]
- Amelanchier amabilis – [5]
- Amelanchier arborea – M. stromovitý,[6]
- Amelanchier asiatica – M. asijský,[7]
- Amelanchier bartramiana – M. Bertramův [8]
- Amelanchier canadensis Muchovník kanadský[9]
- Amelanchier cusickii– M. Cusického
- Amelanchier fernaldii–
- Amelanchier florida – M. květnatý
- Amelanchier gaspensis–
- Amelanchier grandiflora– M. velkokvětý
- Amelanchier humilis – [10]
- Amelanchier laevis – M. hladký,[11]
- Amelanchier lamarckii [12]
- Amelanchier interior [13]
- Amelanchier neglecta – M. přehlížený
- Amelanchier nantucketensis – Nantucket serviceberry
- Amelanchier obovalis – M. opakvejčitý
- Amelanchier ovalis – M. vejčitý [14]
- Amelanchier sanguinea – M. krvavý [15]
- Amelanchier sinica – [16]
- Amelanchier spicata – M. klasnatý Thicket shadbush, amélanchier en épis[17]
- Amelanchier utahensis – M. utažský, Utah serviceberry[18]
[editovat] Etymologie
Název Amelanchier je pravděpodobně odvozen od provensálského slova pro strom Amelanchier ovalis. Americké jméno serviceberry pochází z podobnosti s ovocem podobajícímu se evropským jeřabinám. Juneberry odkazuje na určitý druh ovoce zrající v červnu. Jméno Saskatoon vzniklo z indiánských jmen misâskwatômina (misāskwatōmina, misaaskwatoomina) pro Amelanchier alnifolia. Město Saskatoon, Saskatchewan je pojmenováno podle něj. České botanické jméno pro Amelanchier je muchovník.
[editovat] Ekologie
Okusem zvěří netrpí, ale průchod skrze muchovníky si oblíbili jeleni a králíci a těžké ušlapání může potlačovat přirozenou obnovu. Housenky můr a jiný býložravý hmyz mají také chuť na muchovníky. Mnoho hmyzu a chorob, které napadají ovocné stromy také napadají muchovníky, především rzi a houby. V letech, kdy se květ muchovníků kryje s květem divokých růží, mohou včely šířit bakteriální choroby. V ČR muchovníky významnými chorobami a škůdci netrpí.
[editovat] Použití
Ovoce z několika druhů je výborné syrové, chutná jako borůvky, ale popularita plodů mezi ptáky omezuje velikost sklizně. Ptáci bývají rychlejší než lidé. Ovoce se upravuje například do koláčů a na džem. [19]Několikaletý strom poskytuje až dvanáct kilogramů plodů.Plody sbíráme podle dozrávání až třikrát.
Plody muchovníku mají místo v lidovém léčitelství, obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (anthokyany, kterým se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.
V Saskatoon Berry se sklízí komerčně. Původní americké potraviny sušené maso s tukem bylo šité na míru podle muchovníku v kombinaci s obsahem tuku a sušeného masa a stonky byly použity k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře, pěstovaný pro květy, kůru, a pro podzimní barevné listí.
[editovat] Pěstování
Všechny muchovníky potřebují podobné podmínky. Pokud mají dobře růst, vyžadují zejména dobré osvětlení, ale všechny snášejí i polostín. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu (jinak trpí listovými chorobami).Snášejí zakouřené ovzduší. Většina druhů je v ČR mrazuvzdorná. Muchovník olšolistý snáší mrazy až –40 °C. Vhodná je vláha během suchého období, ale snášejí dobře i sucho. Na zvláštní péči tedy náročné nejsou, můžeme je je přihnojovat běžnými průmyslovými hnojivy, jejich vegetativní růst není po dosažení asi 1m výšky i s přihnojováním nijak silný. Přijatelné půdní podmínky pro muchovníky jsou téměř všude mimo vlhká místa. Dřevo je hnědé, pevné a těžké. Vnitřní část jsou načervenale-hnědá a dřevo je světlejší barvy. Může být použito pro rybářské pruty.
[editovat] Rozmnožování
Rozmnožuje se výsevem na jaře, dělením a štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno, roubování na další druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřabiny, jeřáb (Sorbus), jsou často úspěšné. Po naroubování pozorujeme po určité době slábnutí růstu.
Je běžně uváděno, že Amelanchier lamarckii, široce pěstovaný a naturalizovaný v Evropě, kam byl přivezena v 17. století, je původem ze Severní Ameriky, pravděpodobně z východní Kanady. V současné době není známo, že by se vyskytoval ve volné přírodě, a je pravděpodobně hybridního původu, jako kříženec mezi A. laevis, a buď A. arborea nebo A. canadensis.[L 4][L 5]
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- ↑ Landry, P. (1975). Le concept d'espece et la taxinomie du genre Amelanchier (Rosacees). Bull. Soc. Bot. France 122: 43-252.
- ↑ Phipps, J. B., Robertson, K. R., Smith, P. G., & Rohrer, J. R. (1990). A checklist of the subfamily Maloideae (Rosaceae). Canad. J. Bot. 68: 2209-2269.
- ↑ Campbell, C. S., Dibble, A. C., Frye, C. T., & Burgess, M. B. (2008; přijato k zveřejnění) Amelanchier. V FNA Editorial Committee, Flora of North America 9. Magnoliophyta: Rosidae (část): Rosales (část). Oxford University Press, New York
- ↑ Bean, W. J. (1976). Trees and Shrubs Hardy in the British Isles 8th ed., vol. 1. John Murray ISBN 0-7195-1790-7.
- ↑ Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.
[editovat] Reference
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Amelanchier na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c University of Maine: Amelanchier Systematics and Evolution
- ↑ Flora of China: Amelanchier
- ↑ Flora Europaea: Amelanchier
- ↑ University of Maine: Amelanchier alnifolia var. alnifolia
- ↑ University of Maine: Amelanchier amabilis
- ↑ University of Maine: Amelanchier arborea
- ↑ Flora of China: Amelanchier asiatica
- ↑ University of Maine: Amelanchier bartramiana
- ↑ University of Maine: Amelanchier canadensis var. canadensis
- ↑ University of Maine: Amelanchier humilis
- ↑ University of Maine: Amelanchier laevis
- ↑ Missouri Botanical Garden, St. Louis MO
- ↑ University of Maine: Amelanchier interior
- ↑ Flora Europaea: Amelanchier ovalis
- ↑ University of Maine: Amelanchier sanguinea
- ↑ Flora of China: Amelanchier sinica
- ↑ University of Maine: Amelanchier spicata
- ↑ University of Maine: Amelanchier utahensis
- ↑ http://www.youtube.com/watch?v=wokPJzsV730&feature=channel_page