Temnoplodec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Temnoplodec

Aronia prunifolia
Aronia prunifolia
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: temnoplodec (Aronia)
Medikus

Temnoplodec, neboli aronie, také zvaná černý jeřáb, zahrnuje tři druhy opadavých keřů z čeledě růžovité. Je vzdáleně příbuzná hrušni a jeřábům. Jejich jedlé černé plody jsou ceněny pro vysoký obsah vitamínů a tříslovin. Název chokeberry v angličtině pochází ze svíravé chuti plodů, které v USA a v Anglii nejsou pojídány syrové, ale například v džemech.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Původní na východě Severní Ameriky, nejčastěji roste ve vlhkých lesích. V Evropě se začala pěstovat v roce 1700.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pěstovat aronii začal kolem roku 1910 ruský biolog a pěstitel ovoce Ivan Mičurin zároveň s dalšími drobnými druhy ovoce, jako například jeřáby.

Aronia melanocarpa, plody

Popis[editovat | editovat zdroj]

Strom nebo keř. Stromy rychle stárnou. Listy jsou střídavé, jednoduché, celokrajné s vroubkovanými okraji . Na podzim listy září červenými a oranžovými odstíny. Květy, jsou malé, s 5 okvětními a 5 kališními lístky složené v chocholičnatém květenství. Plodem je malá malvice, se svíravou, tříslovitou příchutí, jsou pojídány ptáky, s jejichž trusem jsou roznášeny na velké vzdálenosti.

Aronia arbutifolia, plody

Použití[editovat | editovat zdroj]

  • Původní obyvatelé Severní Ameriky (Indiáni) aronie používali k výrobě potravin.
  • Nejvíce kultivarů bylo vypěstováno pro zahradní výsadby, včetně A. arbutifolia 'Brilliant', oblíbené pro nápadné podzimní zbarvení listů. A. melanocarpa 'Viking' a 'Nero', byly vyšlechtěny pro větší ovoce vhodné na výrobu džemů. Šťáva z bobulí má svíravou chuť, s vysokým obsahem vitaminu C a antioxidantů. Bobulí lze použít k výrobě vína nebo marmelád.
  • Plody aronie temnoplodce černoplodého jsou zpracovávány na výrobu vína, které podle výrobců špatně kvasí.
  • Plody lze také použít při přípravě pokrmů jako náhradu drobného ovoce, např. borůvek.
  • Rostoucí zájem spotřebitelů o zvýšení příjmu potravinových doplňků a antioxidačními schopnostmi z rostlinných zdrojů, jako jsou barevné bobule stromů či citrusových plodů, zeleniny, obilovin, a koření naznačuje potenciální hodnotu aronie.
Aronia melanocarpa, květy

Úspěšnost jako léčivo[editovat | editovat zdroj]

Aronie jako bohatý zdroj antioxidantů může být prospěšný k prevenci snížení rizika onemocnění způsobeného oxidačním stresem. Mezi případy, kde se podle hodnocení předběžných výsledků ukazují výhody antokyanů v aroniích je například kolorektální karcinom (Lala et al. 2006) a kardiovaskulární choroby (Bell & Gochenaur 2006) , chronické záněty (Han et al. 2005), žaludeční poruchy (peptický vřed) (Valcheva-Kuzmanova et al. 2005), zánět oka (uveitis) (Ohgami et al. 2005) a jaterní selhání ( Valcheva-Kuzmanova et al. 2004). Při měřením antioxidační síly, kapacity absorpce kyslíkových radikálů, vykazuje aronie jednou z nejvyšších dosud zaznamenaných hodnot.

Aronia arbutifolia, květy

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Plody aronie mají vysoký obsah vitamínu C a antioxidantů. Aronie je předmětem zájmu vědců díky svému temně purpurovému, téměř černému zbarvení, který vzniká z vysokého obsahu fenolických sloučenin, zejména antokyanů. Celkový obsah antokyanů je 1480 mg na 100 g čerstvých bobulí a proanthocyanidinů 664 mg na 100 g. Obě hodnoty patří k nejvyšším měřeným množstvím v rostlinách do jara 2009.

Analýza antokyanů v aroniích zjistila tyto jednotlivé chemické látky (u nichž je známo, že se vyskytují v rostlinách): cyanidin-3-galactoside, epicatechin, kofeinová kyselina, quercetin, delfinidin, petunidin, pelargonidin, peonidin a malvidin. Všechny jsou ze skupiny flavonoidů, jsou to fenolické antioxidanty.

Rostliny vyrábí (podle dostupných informací) pigmenty hlavně ve slupce bobulí na ochranu semen proti ultrafialovému záření [1]. Absorpcí UV záření v ultrafialovém-purpurovém spektru pigmenty filtrují intenzivního slunečního světlo, a mají úlohu v ochraně zárodku před poškozením. Zářivě barevné pigmentace také přitahují ptáky a zvířata ke konzumaci ovoce a rozšiřování semen v jejich trusu.

Antokyany nejen přispívají k svíravé chuti (což údajně odrazuje škůdce a infekce), ale také dává Aronii mimořádnou antioxidační sílu, která bojuje oxidačnímu stresu pro ovoce během fotosyntézy.

Aronia melanocarpa, list

Účinky na lidské zdraví[editovat | editovat zdroj]

Plody arónie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze. Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce – obsahují totiž přírodní sorbit, sladidlo vhodné i pro diabetiky. Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonooidů, rutinu pro pevné cévy, který se z plodů i extrahuje pro výrobu léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, nezbytných pro pevné zdraví a vitalitu.

V roce 2003 vědci z Univerzity of Maryland získali náznaky, že látky izolované z aronie by mohly mít velký efekt v boji s rakovinou tlustého střeva. Příznivé ochranné účinky při vážných střevních potížích, včetně akutních lézí, potvrdily i japonské studie provedené na laboratorních zvířatech.

Zdravotní význam má i arónie zavařovaná. Ale ještě přínosnější jsou plody čerstvé. Trpkou chuť lze odstranit rozmačkáním plodů s medem nebo smetanou.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Roste i v polostínu pod stromy. Aronie jsou odolné vůči suchu, škůdcům, chorobám a snáší průmyslové znečištění.

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Plody aronie (černého jeřábu) dozrávají v polovině léta, ale když je sklidíme přezrálé, po prvních mrazících, jejich chuť je méně tříslovitá. Chráníme je před ptáky, kteří je jinak mohou spást ještě před sklizní. Aronie se snadno udržují zmražené, aniž by obsah cenných látek byl nějak snížen. Tepelná úprava způsobuje rozklad některých vitamínů, např. vitaminu C.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Semeny, vegetativně kopčením, očkováním na hloh (Crataegus monogyna). Očkovanci jsou velmi krátkověké malé stromy.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Aronia arbutifolia (L.) Pers. - Temnoplodec planikolistý
  • Aronia melanocarpa (Michx.) Elliott – Temnoplodec černoplodý
  • Aronia prunifolia (Marshall) Rehder - Temnoplodec třešňolistý

Temnoplodec planikolistý, Aronia arbutifolia, roste do výšky 2-4 m, vzácně do 6 m. Listy jsou 5-8 cm dlouhé a zubatě ochlupené na vnitřní straně. Květy jsou bílé nebo narůžovělé, 1 cm v průměru, se žláznatými kališními lístky. Plody jsou červené, 4-10 mm v průměru, které v zimě zůstávají na stromech. Plody si pro jejich vůni oblíbily indiánské děti. Temnoplodec planikolistý má vzpřímeně rostoucí kultivar Aronia arbutifolia 'Erecta', formu 'macrophylla' s vyšším až stromovitým růstem a varietu 'Pumila' s nižším růstem.

Temnoplodec černý, černý jeřáb, aronie, Aronia melanocarpa, bývá menší, jen zřídka vyšší než 1 m , vzácně 3 m, a snadno se šíří kořenovými výhonky. Listy jsou menší, ne více než 6 cm dlouhé, s žláznatými jemně zubatými listy. Listy jsou holé na spodní straně. Květy bývají bílé, o průměru 1,5 cm, s holými kališními lístky. Plody jsou černé, 6-9 mm v průměru. Plody nezůstávají na stromech v zimě. Temnoplodec černý (Aronia melanocarpa) má odchylky 'elata' s bujnějším růstem a 'grandiflora' s většími listy.

Kříženci obou druhů jsou Aronia x prunifolia. Listy jsou středně ochlupené na spodní straně. Plody jsou vybarvené od červené do černé barvy, 7-10 mm v průměru, nepřetrvávající přes zimní období.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aronia na anglické Wikipedii.

  1. 97hort0012.html Simon PW. Rostlinné pigmenty pro barvy a výživu, ministerstvo zemědělství USA, University of Wisconsin, 1996

Literatura[editovat | editovat zdroj]

(v angličtině)

  • Bell, D. R., & Gochenaur, K. (2006). Direct vasoactive and vasoprotective properties of anthocyanin-rich extracts. J Appl Physiol. 100 (4): 1164-70.
  • Han, G.-L., Li, C.-M., Mazza, G., & Yang, X.-G. (2005). Effect of anthocyanin rich fruit extract on PGE2 produced by endothelial cells. Wei Sheng Yan Jiu. 34 (5): 581-4.
  • Lala, G., Malik, M., Zhao, C., He, J., Kwon, Y., Giusti, M. M., & Magnuson, B. A. (2006). Anthocyanin-rich extracts inhibit multiple biomarkers of colon cancer in rats. Nutr. Cancer 54 (1): 84-93.
  • Ohgami, K., Ilieva, I., Shiratori, K., Koyama, Y., Jin, X.-H., Yoshida, K., Kase, S., Kitaichi, N., Suzuki, Y., Tanaka, T., & Ohno, S. (2005). Anti-inflammatory effects of aronia extract on rat endotoxin-induced uveitis. Invest Ophthalmol Vis Sci. 46 (1): 275-81.
  • Robertson, K. R., J. B. Phipps, J. R. Rohrer, and P. G. Smith. 1991. A synopsis of genera in Maloideae (Rosaceae). Systematic Botany 16: 376-394.
  • Valcheva-Kuzmanova, S., Marazova, K., Krasnaliev, I., Galunska, B., Borisova, P., & Belcheva, A. (2005). Effect of Aronia melanocarpa fruit juice on indomethacin-induced gastric mucosal damage and oxidative stress in rats. Exp Toxicol Pathol. 56 (6): 385-92.
  • Valcheva-Kuzmanova, S., Borisova, P., Galunska, B., Krasnaliev, I., & Belcheva, A. (2004). Hepatoprotective effect of the natural fruit juice from Aronia melanocarpa on carbon tetrachloride-induced acute liver damage in rats. Exp Toxicol Pathol. 56 (3): 195-201.
  • Wu, X., Gu, L., Prior, R. L., & McKay, S. (2004). Characterization of anthocyanins and proanthocyanidins in some cultivars of Ribes, Aronia and Sambucus and their antioxidant capacity. J Agric Food Chem. 52 (26): 7846-7856.
  • Wu, X., Beecher, G. R., Holden, J. M., Haytowitz, D. B., Gebhardt, S. E., & Prior, R. L. (2006). Concentrations of anthocyanins in common foods in the United States and estimation of normal consumption. J Agric Food Chem. 54 (1): 4069-4075.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]