Srstka angrešt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Srstka angrešt

Srstka angrešt
Srstka angrešt
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď: meruzalkovité (Grossulariaceae)
Rod: meruzalka (Ribes)
Binomické jméno
Ribes uva-crispa
L., 1753

Srstka angrešt, také srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa) je běžný lesní i zahradní keř lidově známý jako angrešt.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Planě rostoucí keře vysoké asi jeden metr. Listy jsou opadavé dlouhé 2 až 4 centimetry, na rubu chlupaté. Na letorostech se vyskytují ostny. Zvonkovité květy jsou malé růžovočervené, vyrůstají v paždí listenů.[1] Angrešt je diploidní (2n=16) a je většinou samosprašný. Opylení pylem z jiné rostliny zajišťuje hmyz.[2] Plod je bobule, nazývaná „angrešt“. U pěstovaných kultivarů je sladký a vodnatý v průměru mívá do 2 centimetrů, dozrává v červenci. Obsahuje asi 3 nebo 4 semena. Tento pěstovaný keř nebo dřevina naroubovaná jako stromek je obvykle množena pomocí vegetativního rozmnožování.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Mírný pás. Řada zahradních kultivarů se pěstuje v ovocných zahradách.

Zahradní odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Původní odrůda je se zelenými plody a další kultivary jsou také s plody bílými, žlutými či červenými[3]

Rozdělení kultivarů[editovat | editovat zdroj]

  • běloplodé
  • zelenoplodé
  • červenoplodé
  • žlutoplodé

Seznam odrůd angreštu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam odrůd angreštu.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Plod angreštu obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavně citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Cukru obsahuje méně než 10%, především fruktózu. Obsahuje stejně vitamínu C jako citrony, vitamín E, dále menší množství vitamínu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď. Dále křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně a tak předchází cévním nemocem. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny a to také srdci prospívá.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech angreštu.[4]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 90,1 Na 2 vitamin C 14
bílkoviny g/100 g 1,1 K 210 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,4 Ca 28 vitamin E 0,37
cukry g/100 g 3,0 Mg 7 vitamin B6 0,02
škrob g/100 g 0 P 34 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 2,4 Fe 0,3 karoten 0,11
mastné kyseliny g/100 g - Cu 0,06 thiamin 0,03
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,03
energie kJ/100 g 81 Mn 0,1 niacin 0,3

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Botanická tabule srstka angrešt.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Sazenice začnou plodit za 3 až 4 roky po výsadbě.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Angrešty jsou vhodné pro pěstování v regionech, kde sezóna není dostatečně dlouhá, aby úspěšně dozrávaly hrozny.[5]

Angreštu se daří na různých půdách za předpokladu, že půda je dostatečně bohatá aby na místě mohlo růst kvalitní obilí, je propustná a odvodněná, a je možné ji snadno obdělávat. Žádný zisk nelze očekávat při pěstování angreštu na chudé půdě, protože nepřinese dostvelkou úrodu. Těžké jílovité půdy jsou nevhodné k obdělávání, ale lehká písčitá půda není schopna udržet vlhkost. [5]

Angrešt preferuje raději vlhkou, středně těžkou půdu. Snese dobře lehčí půdy, ale jejich plodnost bude kratší a rostliny budou více podléhat chorobám. U angreštu půda by měla být neutrální a dobře zásobena humusem.[5]

Plody.

Místo pro angrešt by mělo být zvolena s péčí, protože to je ještě důležitější než například v případě rybízu. Rostliny musí mít volný prostor pro cirkulaci vzduchu mezi nimi za všech okolností. To je zvláště důležité u evropských druhů. Pokud je angrešt vysazen na místě, kde se tvoří mlhy, lze s jistotou předpovědět, že budou trpět plísní. Nemohou být ze stejného důvodu úspěšně pěstovány v malých uzavřených prostorech, jako jsou zahrady s plotem. Také ani nemohou být chráněny v příliš velké míře lesy. Mohou mít severní expozici, ale proudění vzduchu je hlavním předpokladem úspěchu.[5]

Sklizené (nezralé) plody, Švédsko.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Angrešt se obvykle šíří komerčně roubováním, kopčením a řízkováním. Kultivované odrůdy angreštu se nemnoží semeny. Ve skutečnosti jsou angreštová semena vysazeny pouze tehdy, když jsou nové odrůdy šlechtěny. Je vždymožnost, že převážná část sazenic vypěstovaných z generativně množeného angreštu bude mnohem méně kvalitní než rodiče. [5]

Stromkový angrešt se roubuje na podnož meruzalka zlatá (Ribes aurea).

Angrešt vedený na drátěné konstrukci.

Řez[editovat | editovat zdroj]

Angrešt nepotřebuje prakticky žádný řez při výsadbě, kromě řezu poškozených kořenů nebo větviček.[5]

Angrešt se prořezávají do dvou forem, keřové a stromkové. Když se prořezávají do formy keře, čtyři, pět, nebo šest výhonů může být pěstováno na každém keři,což je nejlepší komerční forma. V některých zahradách a v Evropě se pěstuje angrešt jako stromek. Stromková forma není tak dobrá jako keřová. Problémy vznikají při poškození, vážném napadení a dochází k rychlému stárnutí dřeviny. Ani nepoškozený stromek není tak dlouholetý jako forma keře. Ve stromové formě rostliny sklizně začnou klesat po 6 nebo 8 letech. Ve formě keře mohou zůstat vitální 25 let a více, ikdyž jsou často odstraněny po 10 nebo 12 letech. [5]

Angreštový keř dosáhne dospělosti po 4 nebo 5 letech. Vládne mylná představa, že střed angreštového keře by měly být prořezán tak, aby byl otevřený. To ale není nutné. Ve skutečnosti to může být škodlivé, neboť vystavuje ovoce příliš mnoho slunci. Jako obecné pravidlo při řezu lze přijmout, že nové výhony je třeba prořezávat zpět na jednu polovinu svého růstu každý rok. Prořezávání dává tendenci udržovat keře robustní a zabrání tvorbě dlouhých, visících větví, které se ohýbají a ovoce je v kontaktu s půdou. Většina výhonů na každém keři by měla být 3-5 roků stará, nejlépe plody nese dřevo tohoto stáří.[5]

Hnojení[editovat | editovat zdroj]

Angreštové keře pro dosažení dobré sklizně musí být dobře vyživované a půda kolem nich musí být bohatá na organickou hmotu. Kravský hnůj je jedním z nejlepších hnojiv pro angrešt. Měl by být použit na podzim a zapracován do země na jaře (tímto způsoberm však přes zimu ztratí většinu dusíku). Toto použití může být doplněno aplikací kostní moučky nebo strusky a nějakými draselnými hnojivy, jako je chlorid draselný. Je-li dostatečně použit hnůj může být zajištěno, že rostliny budou dávat ty nejlepší výsledky.[5]

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Plody angreštu se sklízejí zelené nebo zralé. Výhody při sběru a prodeji tohoto ovoce zeleného jsou: tvrdé , zelené plody nejsou tak snadno poškozeny při vychystávání a balení jako měkké a zralé ovoce, lépe snáší dopravu ovoce, které se nechává zrát na keřích je vystaveno delší dobu rizikům slunečního úpalu a plísním, a pokud po období sucha následuje dlouhotrvající déšť, zralé ovoce je náchylné k praskání. zrání plodů a semen je vyčerpávající proces, který může vést k snížení sklizně v následujícím roce

Výnosy z prodeje zelené ovoce lze obvykle porovnat s výnosy zralého ovoce, ikdyž velké a zralé plody někdy přináší nejvyšší ceny sezony, ceny zelených angreštů jsou obvykle stejně dobré, nebo dokonce lepší, než ceny zralého ovoce.[5]

Sběr z angreštu není příjemná práce, protože keř má trny na větvích, ale s trochou praxe a trochou zručnosti, práce může být provedena bez větších problémů. Jsou-li plody sklízeny zelené, společný způsob sklizně pro rybíz a angrešt je držet větev levou rukou a rychle stáhnout zelené plody spolu s listy pravou. Pravá ruka by měla být chráněna silnou rukavicí nebo měkkou koženou rukavicí. Plody které se sbírají tímto způsobem musí projít očištěním proudícím vzduchem aby se plody zbavily listí a větviček. Pak se sklizené plody balí pro trh. [5]

Když je sklizen zelený angrešt tímto způsobem, plody mohou být dodávány téměř na jakoukoli vzdálenost a dorazit na místo určení v prvotřídní kondici. Pokud jsou angrešty sklizeny dozrávající, musí být tříděny mnohem pečlivěji. Neměly by mít otlaky, a ani jejich pokožka by neměla být poškozena. Sběračům v USA v letech kolem 1910 bylo obvykle vypláceno od 1 do 1,5 centu za litr a bylo sklízeno v průměru mezi 60 a 100 litry za den. Ceny za angrešt na trhu v New Yorku v letech okolo 1910 se pohybovaly od 1,75 do 2 dolarů za bušl (35,23 litru), ale někdy byly i mnohem vyšší. Na dalších trzích, kde je angrešt prodáván se ceny pohybovaly od 4 do 10 centů za libru (0,453 592 37 kg), v závislosti na odrůdě a na tržních podmínkách. Nejvíce angreštu je prodáváno do konzervárenských závodů.[5]

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Americké padlí angreštové[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Americké padlí angreštové.

Americké padlí angreštové také nejnověji nazývané hnědé padlí angreštové je choroba ovocných dřevin, které se projevuje především napadením plodů a listů. Choroba je způsobena cizopasnou houbou Podosphaera mors-uvae. Koncem května se objevuje na mladých výhoncích povlak bělavého moučnatého epifytického mycelia, kterým se zakrátko pokryje celý vegetační vrchol i s pupeny. V tomto stadiu se hojně tvoří bělavý poprašek konidií. Na napadené větvičce jsou listy o něco menší, často se ohrnují na spodní stranu, dříve zasychají nebo předčasně opadávají. Z bělavého primárního mycelia brzy vyrůstá hnědé, sekundární, tzv. vzdušné mycelium,

Antraknóza rybízu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Antraknóza rybízu.

Antraknóza rybízu je houbová choroba rostlin rovněž nazývaná pakustřebka rybízová. Je způsobená houbou Drepanopeziza ribis, napadající především rod meruzalka (Ribes) a tedy také srstky. Od konce jara se vyskytují na listových čepelích zřejmé příznaky. Ačkoliv bývají napadány i listové řapíky, letorosty a stopky květů a plodů nejčastěji symptomy nákazy lze najít na listech. Listy bývají posety žlutozelenými 1 až 3 mm velké skvrnami. Tkáň se skvrnami během léta odumírá. Skvrny lze ovšem již od počátku snadno pozorovat, protože symptomatická tkáň je ostře ohraničena světlezeleným okrajem. [6]

Použití[editovat | editovat zdroj]

V kuchyni: Angrešt lze kompotovat, zpracovávat na džem i mošt, aniž by ztrácel prospěšné vlastnosti.

V léčitelství: Angrešt je vhodný pro konzumaci dospělými i dětmi, neboť je nízkokalorický, má hodně vitamínu C (200 gramů dodá tělu polovinu denní doporučené dávky) a obsahuje také vlákninu prospěšnou pro zažívací trakt; ze zdravých, v teplém stínu usušených lístků angreštu lze spařením připravit výborný čaj (20 gramů na půllitr vody), který má protizánětlivé účinky a také zklidňuje organismus žen před začátkem menstruace.

Trh preferuje velkoplodé odrůdy angreštu, a dokonce i konzervárny jim dávají přednost.[5] Z tohoto důvodu jsou preferovány evropské druhy, které nesou největší plody. Většina Američanů nezná zralý angrešt určený k přímé konzumaci, velká poptávka je ale po zeleném angreštu na želé a další kuchyňské úpravy, píše v roce 1912 autor odborné publikace. [5]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Mayer, M.; Váňa, P.; První český opravník; Víkend 2000; ISBN 80-7222-123-X

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. botany.cz
  2. Angrešt / srstka, mendelu
  3. NEČAS, Tomáš; KRŠKA, Boris; ONDRÁŠEK, Ivo. Multimediální učební skriptum ovocnictví [online]. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav ovocnictví, [cit. 2012-06-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  5. a b c d e f g h i j k l m n INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Antraknóza rybízu na uhliste.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]