Cholesterol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
cholesterol
cholesterol

cholesterol
Systematický název (IUPAC) (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-

(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodekahydro-1H-cyklopenta [a]fhenanthren-3-ol

Triviální název cholesterol
Registrační číslo CAS 57-88-5
Sumární vzorec C27H46O
Molární hmotnost 386,654 g/mol
Teplota tání 148–150 °C
Bod varu 360 °C (rozklad molekuly)
Rozpustnost 0,095 mg/l (30 °C)

Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.

  • Přiměřená hranice cholesterolu v krvi: pod 5,16 mmol/l (2 g/l)
  • hraniční hranice cholesterolu v krvi: 5,16 – 6,18 mmol/l (2 – 2,39 g/l)
  • vysoká hranice cholesterolu v krvi: > 6,18 mmol/l (> 2,38 g/l)

Ovšem z hlediska škodlivosti je důležitý povrch (či počet) lipoproteinových částic a nikoli jejich hmotnostní koncentrace[1].

Cholesterol v lipoproteinových částicích[editovat | editovat zdroj]

Cholesterol se v těle váže na proteiny (apolipoproteiny) a tvoří s nimi tzv. lipoproteiny.

Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:

  • vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – tvoří jej shluky velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater, vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu
  • nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech (velikost okolo 20 nm), obsahují apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu, hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení jejich triglycerolu, vážou se na membránový receptor
  • velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein (velikosti 30 až 80 nm) o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG(triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.

Podle vzniku se rozlišuje cholesterol:

  • exogenní – vnější (čili z potravy)
  • endogenní – vnitřní (ten si tělo vyrábí samo)

Cholesterol v lidském těle[editovat | editovat zdroj]

Cholesterol je látka tukové povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Většinu si ho organismus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol je pro organizmus nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek.

Hladina cholesterolu v krvi[editovat | editovat zdroj]

Doporučená hladina celkového cholesterolu (tzv. cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.

V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také tzv. hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován).

Cholesterol ve sportovní výživě[editovat | editovat zdroj]

Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně. Sportovci však díky většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu, stejně jako jeho denní potřeba je do značné míry individuální.[2] U zdravých a aktivních jedinců působí i zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou, snižuje jeho produkci v játrech.[3]

Onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí V ČR). Problém zvýšené hladiny cholesterolu se přitom týká téměř 70 % dospělé české populace (Studie Post-Monica, IKEM, 2000-2001). Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá hyperlipidemie neboli hyperlipoprotenie (HLP). Jednou z dalších život ohrožujících onemocnění je familiární hypercholesterolemie, která je charakteristická částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice.

Může být:

  • primární (familiární, čili geneticky podmíněná)
  • sekundární (získaná, lze ji tedy odstranit)

Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.osel.cz/index.php?clanek=5849 - Zvýšený cholesterol: ide o zdravie, alebo peniaze?
  2. VILIKUS ET AL.. Výživa sportovců a sportovní výkon. [s.l.] : Karolinum, 2013.  
  3. KONOPKA, Peter. Sportovní výživa. [s.l.] : Kopp nakladatelství, 2004.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]