Kardiovaskulární onemocnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kardiovaskulární onemocnění jsou v širším slova smyslu veškerá onemocnění srdce a cév (řec. kardia – srdce a lat. vas – céva); v užším smyslu se tento termín obvykle používá pro označení nemocí způsobených aterosklerotickými degenerativními změnami: ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin a ischemickou cévní mozkovou příhodu.

Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění se obvykle dělí do dvou skupin: na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Neovlivnitelné rizikové faktory[editovat | editovat zdroj]

  • věk
  • mužské pohlaví
  • genetické faktory (kardiovaskulární onemocnění v rodině)
  • hypertenze
  • osobní anamnéza (již prodělané kardiovaskulární onemocnění)
  • metabolický syndrom

Věk[editovat | editovat zdroj]

Ateroskleróza je dlouhodobý proces, proto pravděpodobnost její manifestace formou některého z kardiovaskulárních onemocnění vzrůstá s věkem. Za rizikový se považuje věk nad 45 let u muže a nad 55 let u ženy.

Pohlaví[editovat | editovat zdroj]

Muži mají vyšší riziko aterosklerózy a z ní plynoucích onemocnění než ženy před menopauzou. Za příčinu tohoto faktu se považuje protektivní vliv estrogenů. (Estrogeny zvyšují hladinu HDL-cholesterolu.)

Genetické faktory[editovat | editovat zdroj]

Kandidátních genů, zodpovědných za rozvoj aterosklerózy, jsou desítky až stovky. Jejich konkrétní podíl je předmětem výzkumu. Z praktického hlediska se jako rizikový posuzuje infarkt myokardu u prvostupňového mužského příbuzného mladšího 55 let a prvostupňové ženské příbuzné mladší 65 let.

Ovlivnitelné rizikové faktory[editovat | editovat zdroj]