Pirna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pirna
Pirna
Staré město
Staré město
Pirna – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 109-340 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
administrativní dělení: 10 místních částí (Ortschaften)
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 53,02 km²
počet obyvatel: 37 668 (2012)
hustota zalidnění: 710 obyv. / km²
etnické složení: Němci
správa
starosta: Klaus-Peter Hanke (Freie Wähler)
oficiální web: http://www.cz.pirna.de
telefonní předvolba: 03501
PSČ: 01796

Pirna (starší český název Perno) je město na Labi, ve spolkové zemi Sasko, na železniční trati mezi Drážďany a Děčínem. Historické město má přibližně 38 000 obyvatel, řadu středních škol a mnoho památek. Pro turisty je vstupní branou do Českosaského Švýcarska. Jedná se o správní centrum zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Canaletto: Náměstí v Pirně (1753-54)

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Místo na břehu Labe bylo osídleno od paleolitu. V 6. století se zde usídlili Slované, kteří dali městu také jméno. Po dobytí oblasti východními Franky (roku 929 byla založena Míšeň) vznikl v 11. století na vrchu hrad (dnešní Sonnenstein) a pod ním později podhradí s Kostelem Panny Marie. Již ve 13. století obdrželo osídlení městské právo. V písemných pramenech je Pirna poprvé zmíněna k roku 1233. Tou dobou byla již rychle rostoucím městem, které profitovalo ze své polohy na Labi, jež bylo jednou z nejdůležitějších obchodním tras mezi míšeňským markrabstvím a Čechami.

Roku 1293 byla Pirna ovládnuta králem Václavem II., čímž se stala do roku 1405 součástí českého království. Roku 1351 sem svolal císař Karel IV. sněm šlechty, který měl rozhodnout o nesrovnalostech ohledně braniborského markrabství. V 50. letech 15. století obdržel město saský kurfiřt Friedrich II. Pirna však nadále zůstala českým lénem.

Roku 1501 postihla město velká povodeň, při které bylo zatopeno centrální náměstí, podobně jako při další povodni roku 1510.

Roku 1502 začala stavba nového městského kostela, dnešního St. Marienkirche - Kostel Panny Marie, pod vedením místního mistra Petra Ulricha. Kostel byl dokončen roku 1546, hlavní oltář z pískovce pak roku 1614.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Typická výstavba na Západním předměstí - Westvorstadt (Maxim-Gorki-Straße)

Stejně jako v dalších městech v Sasku byla i v Pirně provedena reformace. Roku 1539 byl v Pirně ustanoven luterský farář a byly zakáz8ny katolické mše. Roku 1540 byly všechny majetky katolické církve v Sasku zkonfiskovány, takže zanikl i místní dominikánský klášter. Knihy byly převezeny na univerzitu do Lipska, budovy byly rozprodány měšťanům a zčásti zbořeny. Od roku 1544 byl městský hrad postupně přestavěn na zemskou pevnost.

Za Třicetileté války byla postavena městská hradba. Roku 1628 přišla do Pirny řada českých exulantů, kteří roku 1631 se saským vojskem přišli do Prahy, ale brzy se museli Čechy zase opustit. Roku 1639 dobyli Pirnu Švédové a během dlouhého obléhání pevnosti město zpustošili. 600 měšťanů bylo zabito a jen statečný čin lékárníka Jacobaera zachránil město před definitivním vypálením. Od roku 1670 byl hrad Sonnenstein přestavován na barokní pevnost.

Za Sedmileté války vpadli do Saska bez vyhlášení války Prusové, kteří roku 1756 Pirnu i s pevností Sonnenstein obsadili. Roku 1758 byl Sonnenstein dobyt Rakušany, kteří jej srovnali se zemí.

Roku 1811 byl Sonnenstein přeměněn na ústav pro duševně choré. Ale již roku 1813 byl obsazen Napoleonem, jehož jednotky zde zůstaly až do kapitulace Drážďan na podzim téhož roku.

Roku 1845 postihla Pirnu velká povodeň. Labe tehdy dosáhlo 8,77 metru. Dosažená hladina sloužila jako klíčové měřítko pro výstavbu železniční trati Drážďany-Děčín v labském údolí. Železnice byla vystavěna o metr výše, než byl maximální stav vodní hladiny při povodni. Provoz na trati Pirna-Drážďany byl zahájen roku 1848.

Za Prusko-rakouské války roku 1866 stálo Sasko po boku Rakouska a bylo obsazeno. V Pirně byla umístěna do roku 1868 pruská posádka.

Od roku 1862 vznikaly ve městě a jeho okolí první továrny. Šlo o strojírenské podniky, sklárny, továrny na buničinu či umělé hedvábí. Roku 1875 byl dokončen kamenný most přes Labe. To bylo impulzem pro přesun nádraží a výstavbu tzv. Západního předměstí (Westvorstadt), kde byla do První světové války vystavěna řada historizujících domů. Roku 1890 měla Pirna skoro 14 000 obyvatel.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Památník Pirna-Sonnenstein

Na přelomu let 1922 a 1923 bylo město rozšířeno o okolní obce a dosáhlo počtu 30 000 obyvatel.

V listopadu 1938 („Kristallnacht“) proběhl i v Pirně pogrom spojený rabováním židovského majetku v několika obchodech. V letech 1940-1941 se ústav pro choromyslné Sonnenstein stal místem likvidace tělesně i mentálně postižených a starých lidí, dovezených na Sonnenstein z různých ústavů či koncentračních táborů. Bylo zde zplynováno na 15 tisíc lidí. Za války zemřelo ve městě na 3500 lidí. Město bylo obsazeno 8. května 1945 Rudou armádou.

Po válce bylo významným nacistům zabaveno přes 230 objektů a roku 1946 byly znárodněny všechny průmyslové podniky. V období NDR vzniklo v Pirně několik průmyslových podniků, které ale vesměs nepřežily rok 1990, vzniklo panelové sídliště pro 10 000 lidí, kdežto historické město silně zchátralo, řada domů se stala naprosto neobyvatelnými a Labe bylo tak znečištěné, že se v něm nesmělo koupat. Velkým problémem bylo i vysoké znečištění vzduchu. 80 % budov ve starém městě bylo po roce 1990 rekonstruováno, čímž se historická část města stala velkým turistickým lákadlem.

Roku 1998 zde bylo založeno Německo-české gymnázium F. Schillera, kde spolu s asi 900 německými studenty studuje asi 90 českých stipendistů, ubytovaných v internátu blízko náměstí. Část německých studentů se intenzivně učí česky, čeští německy.

V srpnu 2002 postihla Pirnu velká povodeň, při níž byla řada nově rekonstruovaných domů zatopena až do prvního patra. Roku 2011 byla ukončena náročná rekonstrukce zámku Sonnenstein.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie (1502-1546)
Pohled na Sonnenstein z věže Kostela Panny Marie (St.Marienkirche)

Historické jádro města je velmi dobře zachované. Na náměstí a v přilehlých ulicích je řada barokních a hlavně renesančních domů s pozdně gotickými detaily. Náměstí si zachovalo celkový ráz malého města ze 16. století, jak ostatně ukazuje i porovnání s obrazem italského malíře Canaletta z let 1754-1755 (výše).

Mezi nejvýznamnější památky patří:

  • Kostel Panny Marie, postavený v letech 1502-1546, velká trojlodní hala s bohatou síťovou klenbou a mohutnou kamennou věží. Zařízení většinou barokní včetně varhan, zvenčí řada renesančních a barokních náhrobků.
  • Radnice renesanční, v baroku i později různě přestavěná a upravená. Barokní věž s hodinami z roku 1718. Na fasádě jsou sluneční hodiny a řada plastik, renesanční znak města na východním portálu: lev a hruška.
  • Kostel sv. Jindřicha se zbytky dominikánského kláštera, kde je městské muzeum. Klášter založen kolem 1300, kostel přestavěn kolem 1380 na dvojlodní s nevysokou věží. Kostel sloužil jako skladiště, od roku 1952 upraven a slouží katolickým bohoslužbám.
  • Hrad a zámek Sonnenstein na kopci nad městem byl mnohokrát přestavován. Dnes se zde nalézá památník a muzeum, dokumentující likvidaci tělesně a mentálně postižených pacientů a vězňů za nacistického režimu.
  • Desítky měšťanských domů s renesančními a pozdně gotickými portály, s drobnými kamennými plastikami, domovními znameními a podobně.
  • Veřejné kašny, tesané z jednoho kusu pískovce.
  • Labská promenáda, součást cyklostezky po levém břehu Labe s malebnými výhledy na labské údolí .
  • V nedaleké obci Graupa je muzeum R. Wagnera, který v romantickém Liebenthalském údolí či spíše pískovcovém kaňonu napsal operu Lohengrin.

Politické poměry[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách roku 2014 získala Křestaňsko-demokratická unie (CDU) 34,13% hlasů, Levice (Die Linke) 19,18%, Nezávislí (Freie Wähler) 9,04%, sociální demokracie (SPD) 8,93%, pravicově extremistická Národně demokratická strana Německa (NPD) 8,5% a Zelení (Die Grünen) 5,19%. Starostou je Klaus-Peter Hanke (Nezávislí). Jako v celém okolí, byla i v Pirně v nedávné minulosti zaznamenána série projevů xenofobie a násilností proti cizincům.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pirna na německé Wikipedii.