Pirna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pirna
Pirna
Staré město
Staré město
Pirna – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 109-340 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
administrativní dělení: 16 místních částí (Ortschaften)
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 53,02 km²
počet obyvatel: 38 735 (2011)
hustota zalidnění: 731 obyv. / km²
etnické složení: Němci
správa
starosta: Klaus-Peter Hanke
oficiální web: http://www.cz.pirna.de
telefonní předvolba: 03501
PSČ: 01796

Pirna (starší český název Perno) je okresní město na Labi ve spolkové zemi Sasko na železniční trati mezi Drážďany a Děčínem. Historické město má asi 40 000 obyvatel, významné střední školy a památky. Pro turisty je vstupní branou do Českosaského Švýcarska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Canaletto: Náměstí v Pirně (1753-54)

Místo na břehu Labe bylo osídleno od paleolitu, v 6. století se zde usídlili Slované, kteří dali městu také jméno. Po dobytí oblasti Franky (roku 929 byla založena Míšeň) vznikl v 11. století na vrchu hrad (dnešní Sonnenstein) a pod ním později podhradí s kostelem Panny Marie. Roku 1233 se město poprvé připomíná v listinách a v letech 1293-1405 patřilo k Čechám. Kolem roku 1300 zde byl založen klášter dominikánů, roku 1317 se připomíná první škola a 1351 sem svolal císař Karel IV. sněm šlechty.

Roku 1502 začala stavba nového městského kostela, dnešní St. Marien, pod vedením místního mistra Petra Ulricha. Kostel byl dokončen roku 1546, hlavní oltář 1614. Roku 1539 byl v Pirně ustanoven luterský farář, zakázány katolické mše a roku 1540 byly všechny církevní majetky v Sasku zkonfiskovány, takže zanikl i dominikánský klášter. Budovy byly rozprodány měšťanům a zčásti zbořeny. Za třicetileté války byla postavena městská hradba a roku 1628 přišla do Pirny řada českých exulantů, kteří roku 1631 se saským vojskem přišli do Prahy, ale brzy se museli vrátit. Roku 1639 dobyli Pirnu Švédové a během dlouhého obléhání hradu město zpustošili, 600 měšťanů bylo zabito a jen statečný čin lékárníka Jacobaera zachránil město před definitivním vypálením. Od roku 1670 byl hrad Sonnenstein přestavován na barokní pevnost.

V letech 1756 byl hrad dobyt Prusy a 1758 Rakušany, roku 1813 jej dobyli Francouzi. Od roku 1811 byl na hradě vyhlášený ústav pro duševně choré. Roku 1837 byla na Labi zahájena paroplavba, vznikaly první továrny, roku 1848 byl zahájen provoz železnice a roku 1875 dokončen kamenný most přes Labe. Při povodni roku 1927 zahynulo asi 150 lidí.

V listopadu 1938 („Kristallnacht“) proběhl i v Pirně pogrom a rabování proti Židům. Od roku 1940 se hradní ústav pro choromyslné stal místem likvidace nemocných i vězňů a bylo zde zabito na 15 tisíc lidí. Po válce bylo významným nacistům zabaveno přes 230 objektů a roku 1946 byly znárodněny všechny průmyslové podniky. V období NDR vzniklo v Pirně několik průmyslových podniků, které ale vesměs nepřežily rok 1990, vzniklo panelové sídliště, kdežto historické město silně zchátralo a Labe bylo tak znečištěné, že se v něm nesmělo koupat. 80 % budov ve starém městě bylo po roce 1990 rekonstruováno, takže historická část města dnes láká turisty.

Roku 1998 zde bylo založeno Německo-české gymnázium F. Schillera, kde spolu s asi 900 německými studenty studuje asi 90 českých stipendistů, ubytovaných v internátu blízko náměstí. Část německých studentů se intenzivně učí česky, čeští německy. V srpnu 2002 postihla Pirnu velká povodeň, řada nově rekonstruovaných domů byla zatopena až do prvního patra.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Pirna, kostel P. Marie (1502-1546)

Historické jádro města je velmi dobře zachované, na náměstí a v přilehlých ulicích je řada barokních a hlavně renesančních domů s pozdně gotickými detaily. Náměstí si zachovalo celkový ráz malého města ze 16. století, jak ostatně ukazuje i porovnání s obrazem italského malíře Canaletta z let 1754-1755.

  • Kostel Panny Marie, postavený v letech 1502-1546, velká trojlodní hala s bohatou síťovou klenbou a mohutnou kamennou věží. Zařízení většinou barokní včetně varhan, zvenčí řada renesančních a barokních náhrobků.
  • Radnice renesanční, v baroku i později různě přestavěná a upravená. Barokní věž s hodinami z roku 1718. Na fasádě jsou sluneční hodiny a řada plastik, renesanční znak města na východním portálu: lev a hruška.
  • Kostel sv. Jindřicha se zbytky dominikánského kláštera, kde je městské muzeum. Klášter založen kolem 1300, kostel přestavěn kolem 1380 na dvojlodní s nevysokou věží. Kostel sloužil jako skladiště, od roku 1952 upraven a slouží katolickým bohoslužbám.
  • Hrad a zámek Sonnenstein na kopci nad městem byl mnohokrát přestavován a i v současnosti zde probíhají stavební práce.
  • Desítky měšťanských domů s renesančními a pozdně gotickými portály, s drobnými kamennými plastikami, domovními znameními a podobně.
  • Veřejné kašny, tesané z jednoho kusu pískovce.
  • Labská promenáda, součást cyklostezky po levém břehu Labe s malebnými výhledy na labské údolí .
  • V nedaleké obci Graupa je muzeum R. Wagnera, který v romantickém Liebenthalském údolí či spíše pískovcovém kaňonu napsal operu Lohengrin.

Politické poměry[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách roku 2004 získala CDU 31,5 % hlasů, PDS 23,2 %, nezávislí 17,2 %, SPD 7 % a NPD 6,6 %. Starostou je Klaus-Peter Hanke. Jako v celém okolí, byla i v Pirně řada projevů xenofobie a násilností proti cizincům.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pirna na německé Wikipedii.