Ocet
Ocet je potravinářská přísada a konzervační činidlo, jehož hlavní složkou je kyselina octová v koncentraci podle druhu octa od asi 4 do 18 % (nejčastější koncentrace je 8%). Potravinářský ocet se vyrábí fermentací tekutin obsahujících etylalkohol, například vinný ocet z vína. Během fermentace bakterie rodu Acetobacter oxidují za přítomnosti kyslíku etylalkohol na kyselinu octovou. Ocet se v potravinářství užívá jednak ke konzervaci zeleniny, jednak jako okyselující součást pokrmů v řadě kuchyní světa. Byl takto používán již v antice.
Obsah |
Druhy octa [editovat]
Vinný ocet [editovat]
Vyrábí se z červeného nebo bílého vína a je to nejobvyklejší druh octa ve Střední Evropě a Středozemí. Stejně jako víno se i vinné octy vyznačují velkými rozdíly v kvalitě. Lepší vinné octy zrají v dřevěných sudech až dva roky.
Jablečný ocet [editovat]
Vyrábí se z jablečného moštu a má žlutohnědou barvu.
Balzamikový ocet [editovat]
Balzamikový ocet (aceto balsamico) je zvláštní druh octa vyráběný tradičně v italské Modeně, který se připravuje přímo z vylisovaných hroznů odrůdy trebbiano. Tradiční balzamikový ocet pak zraje nejméně dvanáct let v dřevěných sudech a dosahuje cen srovnatelných s nejlepšími víny.
Rýžový ocet [editovat]
Je oblíbený v kuchyních východní a jihovýchodní Asie. Existuje světlý, červený a tmavý. V Japonsku je nejoblíbenější světlý rýžový ocet, který se používá na sushi rýži a do salátových zálivek. Tmavý rýžový ocet je nejpopulárnější v Číně a běžně se používá v dalších jihoasijských kuchyních.
Sladový ocet [editovat]
Vyrábí se sladováním ječmene, díky čemuž se škrob v zrnu přemění na maltózu. Z ní se pak uvaří ale, které se nechá zoctovatět. Výsledný ocet posléze zraje. Obvykle má světle hnědou barvu. Je oblíbený zejména ve Velké Británii.
Lihový(kvasný)ocet [editovat]
Kvašením ředěného etanolu.
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vinegar na anglické Wikipedii.
