Zahrada Eden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zahradu Eden (hebrejsky: גַּן עֵדֶן‎‎, Gan Eden, arabsky: جنة عدن‎‎, Jannat ‘Adn), jinak též Rajskou zahradu, popisuje kniha Genesis jako místo, ve kterém žili Adam a Eva od svého stvořeni Hospodinem až do svého vyhnání.[1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Kniha Genesis neudává žádné informace o poloze zahrady, kromě toho, že se nachází na východě.[2] Zahradu popisuje následovně:

Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato, a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol. Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš. Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.
— Genesis 2:10-14[3]

Interpretace[editovat | editovat zdroj]

Jako synonymum Edenské zahrady je často používáno slovo Ráj (hebrejsky:פרדס‎‎, Pardes).

Někdy bývá Eden považován za království řízené Bohem.

Eden v umění[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji ztvárňované motivy zahrady Eden jsou Stvoření Evy z Adamova žebra, Had nabízející plod ze stromu poznání Evě, prvotní hřích a vyhnání z ráje. V Edenu se odehrává většina děje epické básně Ztracený ráj (John Milton). Scéna ze zahrady je vyobrazena i na stropě Sixtinské kaple (Michelangelo Buonarroti).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. S. 37.  
  2. Gn 2, 8 (Kral, ČEP)
  3. Gn 2, 10–14 (Kral, ČEP)

Související články[editovat | editovat zdroj]