Hrázděné zdivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Německý hrázděný dům

Hrázděné zdivo je typ zdění, při kterém je dřevěná trámová nosná konstrukce vyplněna cihlami, hliněnou maltou omazanými slabými trámky či výjimečně kameny. Výplň je pak omítnuta, trámy však nikoli – vzniká tak typická podoba hrázděného zdiva. V českých zemích není tento způsob stavby zdí příliš častý, nalézáme ho především v západních a severních Čechách v oblastech bývalých Sudet. Zcela běžný je v Německu.


Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Odhalená hrázděná konstrukce v Neblažově (okr. Tachov)

Hrázděné stavby jsou ojedinělým konstrukčním stavebním systémem na bázi dřeva. Konstrukční systém tvoří kombinace dřevěných trámových prvků, které vytvářející celistvou nosnou kostru, jež je nejčastěji vyplněna cihelným zdivem. V historických dobách se pro výplně používalo velmi často hliněné mazaniny plněné slámou, tento způsob byl později vytlačen již zmíněným cihelným zdivem nebo v některých případech kamenným zdivem.

Hrázděné stavby historicky vznikaly v období 12. století v oblasti středního Porýní. Nahrazovaly dřívější celodřevěné roubené stavby. Podnětem k jejich vzniku byla úspora dřevěného materiálu. Nejdříve, jak bylo už výše zmíněno, byly výplně prováděny z hliněno-slámové mazaniny, která byla později nahrazena kvalitnějšími cihelnými nebo kamennými výplněmi. Tento typ hrázděných staveb se později rozšířil po celé Evropě. Tradičními lokalitami hrázděných staveb je Německo, Švýcarsko, Rakousko, ale také Anglie nebo Francie. U nás se nejčastěji vyskytují tyto stavby v německém pohraničí.

K velkému rozmachu hrázděných staveb došlo na přelomu 18. a 19. století. Původně tyto stavby vznikaly ve městech a později se rozšířily i na venkov. Ve městech byly hrázděné stavby s příchodem nových stavebních technologií postupně vytlačovány celozděnými nebo později betonovými stavbami. Stávající hrázděné stavby byly přestavovány nebo zbourány a nahrazeny novou výstavbou. Dochovaným příkladem měšťanských staveb je část chebského náměstí. Jak je z fotografií patrné, spodní část staveb byla přestavěna a z čistě hrázděné stavby zůstala pouze horní patra.

Pěkným příkladem venkovských staveb jsou některé dochované památkové rezervace například ve vesnici Doubrava ležící v pohraničí mezi Mariánskými Lázněmi a Chebem nebo vesnice Nový Drahov. Tyto stavby jsou zajímavé především fortelným provedením při napojování dřevěných prvků a zároveň pěkným ztvárněním lidových motivů na zdobení křížení jednotlivých dřevěných prvků.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary : Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996.  ISSN 1240-9401.
  • ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary : Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004.  ISSN 1210-9401.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Timber framing ve Wikimedia Commons