Hořice
| Hořice | |
|---|---|
Mariánský sloup na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0522 572926 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Jičín (CZ0522) |
| obec s rozšířenou působností: | Hořice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 21,46 km² |
| počet obyvatel: | 8 805 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 21′ 54″ s. š., 15° 37′ 56″ v. d. |
| nadmořská výška: | 311 m |
| PSČ: | 508 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 19 |
| části obce: | 7 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Hořice nám. Jiřího z Poděbrad 342 508 19 Hořice |
| starosta / starostka: | Ivan Doležal |
| Oficiální web: http://www.horice.org E-mail: mesturad@horice.org |
|
Město Hořice (též Hořice v Podkrkonoší, něm. Horschitz) se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od krajského města Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla.
Obsah |
Historie města [editovat]
Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.
První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.
V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.
V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.
V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.
Hořice jsou město kamene, známý je tzv. hořický pískovec. V r. 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Ivan Jilemnický, Bohumil Kafka, Quido Kocián, Otakar Kubín, Jan Štursa, Marie Wagnerová a mnoho jiných.
Hořice se po vzniku prvních okresů v roce 1850 přiřadily pod politický okres Hradec Králové a po vzniku první Československé republiky až do let po II. světové válce pod okres Novopacký, přičemž byly v obou případech sídlem okresu soudního. Poté se v letech 1949 - 1960 staly na krátkou dobu okresním městem i Hořice. Po roce 1960 se staly součástí velkého okresu Jičín.
Památky ve městě [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Hořicích.
- Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
- Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
- Novogotická radnice z roku 1872
- Kostelík svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými řeholníky ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
- Synagoga (dnes využívaná jako kostel Církve československé husitské), starý židovský hřbitov a nový židovský hřbitov
- Galerie kamenných plastik – na úbočí vrchu Gothard je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.[2]
- Masarykova věž samostatnosti – rozhledna vybudovaná v letech 1926-1938 a pojmenovaná po prvním československém prezidentovi Tomáši G. Masarykovi.
Školy [editovat]
Významní rodáci [editovat]
- Josef Uhlíř (1822-1904) — středoškolský profesor a básník
- Petr Maixner (1831-1884) — malíř historických výjevů
- Věnceslava Lužická (1835-1920) — spisovatelka
- Josef Durdík (1837-1902) — filosof
- Vladimír Srb (1856-1916) — právník, politik, pražský starosta
- Alois Adlof (1861-1927) - kazatel, teolog
- Josef Pazourek (1862-1933) — vysokoškolský profesor obchodních věd a rektor ČVUT
- Alois Ladislav Vymetal (1865–1918) – český hudební skladatel
- Jaroslav Maixner (1870-1904) — sochař, řezbář a medailér
- Zdeněk Matěj Kuděj (1881-1955) — novinář, cestovatel a spisovatel
- Karel Vik (1883-1964) — grafik, ilustrátor a malíř
- Alois Dvorský (1883-1966) — filmový herec-komik
- Irene Kirpal (1886-1977) — poslankyně německých soc. demokratů
- Vojtěch Krch (1892-1966) — architekt
- Josef Matoušek (1906-1939) — historik, oběť nacismu
- Jaroslav Malina (1912-1988) — skladatel a kapelník
- Jiří Kárnet (1920-2011) — česko-americký dramatik
- František Lukeš (1921-1998) — kněz, spisovatel, pedagog
- Stanislav Fišer (*1931) — herec
- Vlastimil Šubrt (*1934) — ekonom, spisovatel, politik ODS
- Jaroslava Jehličková (*1942) — atletka
- Ivan Jilemnický (1944-2012) — sochař
- Helena Rögnerová (*1955) — politička, manažerka
- Václav Horáček (*1956) — politik TOP09
- Anna Čurdová (*1962) — politička ČSSD
- Pavel Kožíšek (*1970) — iluzionista
- Tomáš Petráček (*1972) — katolický teolog
- Tereza z Davle (*1975) — fotografka
Galerie [editovat]
Místní části [editovat]
| Město Hořice |
|---|
|
Březovice | Doubrava | Hořice | Chlum | Chvalina | Libonice | Svatogothardská Lhota |
Partnerská města [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ http://www.symposiumhorice.cz
Související články [editovat]
- Hořické trubičky
- Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích
- 300 zatáček Gustava Havla
- Městská autobusová doprava v Hořicích