Karel Šťastný (malíř)
| Karel Šťastný | |
|---|---|
.jpg) Od leva: Karel Šťastný, Jan Vandas, Otto Poppler, mistr Alois Jirásek, Karel Smetana bratr Bedřicha Smetany, jeho dcera Růžena, Oldřich Šťastný, pí M. Zajíčková, František Pácal, Jaroslav Kvapil, pí K. Laubová, tehdejší purkmistr a starosta osady lékárník Jan Laub, Břetislav Šťastný,pí Hana Kvapilová | |
| Narození | 4. října 1865 Hořice,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. června 1935 (ve věku 69 let) Plotiště nad Labem,  Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov u kostela sv. Anny v Litomyšli |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | pedagog, malíř, výtvarník (loutkář) |
| Příbuzní |
|
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Šťastný, křtěný Karel Otokar (4. října 1865, Hořice[1] – 21. června 1935, Plotiště nad Labem)[2] byl akademický malíř, autor celé řady maleb prováděných technikou olejů i akvarelů jakož i autor grafických děl.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Hořicích do rodiny Josefa Šťastného a jeho ženy Růženy Kronusové[1]. V letech 1883 až 1888 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. M. Pirnera, A. Lhoty a F. Sequense.[2] Poté dva roky (v letech 1888 až 1889) působil jako asistent kresleni na gymnáziu na pražském Smíchově.[2] Následně pak pracoval jako středoškolský profesor kreslení na průmyslové škole v Litomyšli a zde se též angažoval jako aktivní organizátor kulturního života a divadelních představení.[3] Ve svých dílech (s litomyšlskou tematikou) zobrazoval tajemná zákoutí, drobné poetické motivy a jejich proměny během různých denních dob, ale i v různých ročních obdobích.[3] Se svým bratrem Oldřichem Šťastným[2] [p 1] se mimo jiné podílel na výrobě loutek a kulis pro loutkové divadlo sokolské jednoty v Litomyšli.[3] V roce 1923 namaloval a navrhl dekorace k tradiční loutkové hře Posvícení v Hudlicích, kterou zahajovalo činnost sokolské loutkové divadlo v Litomyšli.[2] V letech 1923 až 1927 namaloval Karel Šťastný přes 100 dekorací pro loutkovou scénu v Litomyšli[2] a v roce 1927 se podílel na výpravě hry Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák.[2]
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Autorské[editovat | editovat zdroj]
- 1948 – Městská galerie Litomyšl, Litomyšl
Kolektivní[editovat | editovat zdroj]
- 2012 – Mistři české malby, Dům U Rytířů, Litomyšl
- 2015 – Městská obrazárna ...to nejlepší z depozitáře, Zámek Litomyšl, Litomyšl
- 2018 – Městská obrazárna ...to nejlepší z depozitáře, Městská galerie Litomyšl, Litomyšl
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pražské panorama -
Litomyšlská radniční věž na Smetanově náměstí -
„Na Špitálku“, olej na plátně, 1917,Městská galerie Litomyšl (MGL)
.Na.Spitalku.Olej.1917.gif)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Oldřich Šťastný (* 16. listopadu 1883, Litomyšl – 23. června 1937, Litomyšl) byl bratrem akademického malíře Karla Šťastného.[4] Od konce první světové války zastával funkci ředitele učitelského ústavu v Litomyšli, ale ještě před tím od roku 1907 zde vyučoval matematiku, fyziku a přírodopis.[4] Patřil mezi vážené občany města, hojně se účastnil místních kulturních akcí a jeho silnou stránkou byl zpěv.[4] V roce 1912 začal vyrábět loutky určené nejprve jen pro své děti.[4] Postupně pro ně vytvořil rodinné loutkové divadlo (s loutkami vysokými 30 až 35 cm).[4] V roce 1916 začal vyřezávat loutky (vysoké 30 až 45cm) určené pro loutkové divadlo učitelského ústavu v Litomyšli, kde uvedl také několik představení.[4] Spoluzakladatelem a členem loutkového divadla Sokola v Litomyšli se Oldřich Šťastný stal v roce 1920 a byl také vůdčí osobností jeho souboru.[4] V roce 1921 (v rámci oslav 70 let od narození Aloise Jiráska) režíroval jeho historickou divadelní hru Jan Roháč (z roku 1914).[4] V roce 1923 zhotovil pro sokolské divadlo nové loutky větších rozměrů (70 až 75 cm) a jeho bratr pro toto loutkové divadlo namaloval nové dekorace.[4] (Hlavičky loutek a nábytek pro loutkovou scénu od Oldřicha Šťastného jsou uloženy v Městském muzeu v Litomyšli.[4]) Poznámka: Publikoval např. v časopise Loutkář: viz (ŠŤASTNÝ, Oldřich: „Loutkové divadlo v lidovýchově“. In: časopis Loutkář, číslo 14, 1927 / 1928, strany 2 až 6.)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1859-1866 v Hořicích , sign.47-3326, ukn 2868, str.279 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Osobnosti: ŠŤASTNÝ Karel (* 4.10.1865, Hořice – 21.6.1935, Ploštice nad Labem), akademický malíř, Litomyšl, (Loutkové Divadlo) [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2019-11-14]. Bratr Oldřicha Šťastného. Dostupné online.
- ↑ a b c d Náhled kalendáře „Litomyšl 2017 srdeční záležitost“ [online]. www litomysl cz, 2017-01-01 [cit. 2019-11-14]. Soubor ke stažení ve formátu *.pdf; Karel Šťastný působil jako profesor kreslení na průmyslové škole v Litomyšli a jako aktivní organizátor kulturního života a divadelních představení. Se svým bratrem Oldřichem Šťastným se mimo jiné podílel na výrobě loutek a kulis pro loutkové divadlo sokolské jednoty v Litomyšli. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17.
- ↑ a b c d e f g h i j Osobnosti: ŠŤASTNÝ Oldřich (* 16.11.1883, Litomyšl – 23.6.1937, Litomyšl), Litomyšl (loutkové divadlo) [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2019-11-14]. Oldřich Šťastný byl učitel a ředitel učitelského ústavu v Litomyšli, aktivně působil jako kulturní činovník v Litoměřicích. Byl loutkářem, spoluzakladatelem a členem loutkového divadla Sokola v Litomyšli. Oldřich Šťastný byl bratr akademického malíře Karla Šťastného. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KNÍŽÁK, Milan. „Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950“. Praha 2005, strana 963.
- KNÍŽÁK, Milan: „Enckylopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950“. díl 2, strana 964.
- TOMAN, Prokop. „Nový slovník československých výtvarných umělců“. Praha 1950, strana 559.
- „Jak se dělá loutkové divadlo“. In: časopis Loutkář, číslo 14, 1927 / 1928, strana 97.
- HAVELKA, Jaroslav: „Loutková divadla učitelských ústavů československých“. In: časopis Loutkář, číslo 13, 1926 / 1927, strana 191
- Dr. Mík (J. Malík): „In memoriam Oldřicha Šťastného“, In: časopis Loutkář, číslo 24, 1937 / 1938, strana 77
- SOBOTA, Josef. „Hrst loutkářských vzpomínek na Oldřicha Šťastného“. In: „Od trsteické stezky“, číslo 17, 1937, strany 33 až 38.
- Poznámka: fotografie dekorací od Karla Šťastného. In: časopis Loutkář, číslo 14 1927 / 1928, strany 97n.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Šťastný na Wikimedia Commons - Informační systém abART: Karel Šťastný[nedostupný zdroj]
- Osobnosti regionu, Karel Šťastný
- Litomyšl – hřbitov, Významná osobnost pohřbená na hřbitově, Karel Šťastný, akad. malíř Archivováno 8. 3. 2021 na Wayback Machine.
