Josef Ladislav Jandera
| P. Josef Ladislav Jandera, OPraem | |
|---|---|
| řeholní kněz rektor Karlovy univerzity | |
 Josef Ladislav Jandera (litografie, 1845) | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | premonstráti |
| Noviciát | 1800 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 19. února 1776 |
| Místo narození | Hořice,  Habsburská monarchie |
| Datum úmrtí | 27. července 1857 (ve věku 81 let) |
| Místo úmrtí | Praha,  Rakouské císařství |
| Známý díky | matematik |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Ladislav Jandera (latinsky Joseph Ladislaus Jandera; 19. února 1776 Hořice – 27. července 1857 Praha) byl katolickým knězem, teologem a profesorem matematiky na pražské Karlově univerzitě, jejímž rektorem se stal v roce 1828. Byl členem premonstrátského řádu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Navštěvoval jezuitskou školu v Hradci Králové a poté začal studovat teologii. V roce 1800 vstoupil do premonstrátského řádu v Praze na Strahově. Roku 1802 byl vysvěcen na kněze. Věnoval se dále studiu filosofie a matematiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde roku 1804 promoval jako doktor filosofie. Roku 1805 byl jmenován nástupcem svého učitele Stanislava Vydry na katedře matematiky. Na počest jeho předchůdce se konala 20. července 1816 vzpomínková slavnost s Janderovým proslovem „Rede zur Gedächtnissfeyer des hochwürdigen Herrn Stanislaus Wydra“, jejíž text byl otištěn v témže roce v pražském nakladatelství Gottlieb Hasse.[1] V akademickém roce 1828 zastával Jandera funkci rektora Karlovy univerzity.
Za své vědecké a pedagogické úspěchy získal Jandera mnoho ocenění a vyznamenání. Kromě jiného byl členem i Královské české společnosti nauk. Město Praha jej jmenovalo v roce 1855 svým čestným občanem.
Zemřel roku 1857 v Praze. Pohřben byl na Malostranském hřbitově.[2]
Monografie[editovat | editovat zdroj]
- Prima calculi exponentialis elementa nova partim methodo in usum auditorum suorum proposita. Praha: Caspar Widtmann, 1812. (latina)[3]
- Beiträge zu einer leichteren und gründlicheren Behandlung einiger Lehren der Arithmetik. Praha: Geržabek, 1830. (němčina)
- Uiber Miletin in Böhmen. Ein topographisch-historischer Versuch. Praha: Gottlieb Haase Söhne, 1830. (němčina)[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Ladislav Jandera na německé Wikipedii.
- ↑ Digitalisat der Bayerischen Staatsbibliothek. Dostupné online.
- ↑ Zavátí :: Občanské sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova v Praze. www.malostranskyhrbitov.cz [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Digitalisat Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden (SLUB). Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08.
- ↑ Digitalisat der Bayerischen Staatsbibliothek. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CONSTANTIN VON WURZBACH. Jandera, Joseph Ladislaus. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, díl 10.. Vídeň: L. C. Zamarski, 1863. S. 66. (němčina)
- Jandera, P. Joseph Ladislaus (Stanislaus). In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL), sv. 3. Vídeň: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1965. S. 71. (němčina)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Ladislav Jandera na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Ladislav Jandera
- Josef Ladislav Jandera[nedostupný zdroj]
- Dějepisectví města Miletína 18. a 19. století Archivováno 19. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Památník národního píšemnictví – JANDERA Ladislav Josef[nedostupný zdroj]
