Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad
Náměstí v Lázních Bělohrad
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0522 573094
kraj (NUTS 3):	Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4):	Jičín (CZ0522)
obec s rozšířenou působností:	Jičín
pověřená obec:	Lázně Bělohrad
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	4,213 km²
počet obyvatel:	3 740 (1. 1. 2012)
zeměpisné souřadnice:	50° 25′ 44″ s. š., 15° 34′ 58″ v. d.
nadmořská výška:	291 m
PSČ:	507 81
zákl. sídelní jednotky:	9
části obce:	9
katastrální území:	9
adresa městského úřadu:	Městský úřad Lázně Bělohrad nám. K. V. Raise 35 507 81 Lázně Bělohrad
starosta / starostka:	Pavel Šubr
Oficiální web: http://www.lazne-belohrad.cz E-mail: mesto@lazne-belohrad.cz
Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Lázně Bělohrad jsou malé podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. K 30. červnu 2004 měly 3 749 obyvatel. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.

Původ jména

Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, jež měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.

Historie

Na počátku 17.století vlastnil některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Giovanniho Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století významným vlastníkem některých částí byl Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Zajímavá místa města

• barokní zámek na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Zámek je v současné době využíván jako internát pro odborné učiliště a není široké veřejnosti přístupný. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko je oranžérii je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva – symbol městského znaku ( 50° 25′ 45″ s. š., 15° 34′ 53″ v. d.). Při sz. nároží zámku roste památný strom – Bělohradský buk ( 50° 25′ 45″ s. š., 15° 34′ 51″ v. d.).
• kostel Všech svatých - barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz je od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny ( 50° 25′ 34″ s. š., 15° 35′ 2″ v. d.)
• Fričovo museum – postavil jej v letech 1904–05 Antonín Frič ( 50° 25′ 39″ s. š., 15° 34′ 58″ v. d.)
• Rodný domek K. V. Raise
• Bažantnice - lázeňský park s hudebním pavilonkem, přírodní památka ( 50° 25′ 33″ s. š., 15° 35′ 44″ v. d.)
• Pardoubek - rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysazeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který po 1. světové válce zde zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl zřízen betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny údržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům ( 50° 25′ 49″ s. š., 15° 35′ 41″ v. d.)
• Byšičky ( 50° 25′ 8″ s. š., 15° 36′ 37″ v. d.), osamocený kostelík se hřbitovem (pozůstatek zaniklé středověké vesnice) a stejnojmenná přírodní památka, lesy a mokřadní louky východně od města
• Kamenná hůra - přírodní rezervace, bukový porost na minerálně chudém podkladě
• Hřídelecká hůra - přírodní památka, geologická lokalita, bývalý lom v čedičové kupě
• Údolí Javorky - přírodní památka, slatinné louky podél potoka
• Erbenův dub, památný strom

• 

  Zámek v Lázních Bělohrad

• 

  Zámecká oranžerie - dnes památník K. V. Raise

Zajímavá místa okolí

• Svatojanský Újezd
• Červená Třemešná
• Pecka
• Zvičina
• Hořice v Podkrkonoší
• Hřídelec

Významní rodáci

• Karel Václav Rais
• Václav Březina
• Karel Dlabola
• Karel Moor

Části města

• Brtev
• Dolní Javoří
• Dolní Nová Ves
• Horní Nová Ves
• Hřídelec
• Lány
• Lázně Bělohrad
• Prostřední Nová Ves
• Uhlíře

Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad jsou pověřené výkonem část správy pro obce: Choteč, Lázně Bělohrad, Mlázovice, Šárovcova Lhota a Svatojanský Újezd.

Partnerská města

• Belene, Bulharsko

Externí odkazy

• Oficiální stránky města
• Statistické údaje o městě
• Anenské slatinné lázně.
• Spolek Frič