Šárovcova Lhota
| Šárovcova Lhota | |
|---|---|
 Bývalá cihelna | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lázně Bělohrad |
| Obec s rozšířenou působností | Jičín (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′27″ s. š., 15°33′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 213 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,09 km²[2] |
| Katastrální území | Šárovcova Lhota |
| Nadmořská výška | 292 m n. m. |
| PSČ | 507 59 |
| Počet domů | 108 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Šárovcova Lhota 80 507 59 Šárovcova Lhota obec@sarovcova-lhota.cz |
| Starosta | Pavel Vích |
| Oficiální web: www | |
  Šárovcova Lhota | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573256 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šárovcova Lhota je obec v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Obec leží asi 7 km severozápadně od Hořic v Podkrkonoší. Žije zde 213[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Javorka, která měla vliv i na podobu obecního znaku (zelený javor). Součástí obce jsou i osady Bertoldka, Libín a Tikov.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název obce je odvozen od jména jejího zakladatele, moravského vladyky Šárovce ze Šárova. Jeho poddaní byli na čas zbaveni daní, dostávali takzvaně lhůtu. Od toho vznikl název Lhota Šárovcova.[4]. Název obce ještě koncem 18. století existoval ve dvou tvarech: Lhota Scharowes nebo Lhota Scharowcowa[5].
Znak[editovat | editovat zdroj]
Z erbovního znamení Šárovců - krokve, převzala obec do svého znaku rovnoramenný trojúhelník.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Četné archeologické nálezy svědčí, že se zde žilo již v dobách pohanských. Obec byla založena asi mezi léty 1197–1230 za vlády krále Přemysla Otakara I. Před rokem 1500 se majiteli tvrze, dvora a vsi stali páni Václav a Bořek Šárovci ze Šárova. Šárovcovu Lhotu s osadou Libín a Tikov prodali Zahrádkovi z Černé a Mandaléně z Konecchlumě roku 1518, kdy byla ves vložena do Desek zemských. Šárovci v Čechách vymřeli v 17. století. Václav Šárovec byl v pondělí před svatým Bartolomějem (20. srpna) roku 1537 odsouzen za to, že nařkl zemské pány. Potom byl mučen a popraven na Pohořelci u Prahy. Roku 1538 prodala Mandaléna a dcery Václava Zahrádky statek Lhotský Adamu Karlíkovi z Nežetic, pánu na Holovousích. Avšak již roku 1543 přešel statek v držení Mikuláše Habartického z Habartic, roku 1544 na Arnošta Bruknara z Brukštejna, roku 1549 na Soběslava Miletínského z Pardubic. Ten před svojí smrtí (roku 1563) odkázal Lhotu Gabrieli Klenovskému z Ptení, Čeňkovi Poličanskému a sestře Markétě z Veselí. Po nich byli majiteli statku bratři Aleš a Jiří Klenovští ze Ptenic, kteří zase Lhotu a Libín prodali roku 1567 Jindřichovi ze Smiřic za 3 850 kop grošů českých. Tento Jindřich Smiřický připojil Lhotu roku 1569 k panství Hořickému. Jeho syn Albrecht Vladislav přikoupil k tomu roku 1594 Holovousy a Mlázovice. Statek zdědil pak jeho bratr Zikmund (zemřel roku 1608). Rod Smiřických ovšem své statky dlouho neudržel. Syn Zikmundův náležel k přením původcům povstání evangelických stavů. Zato byl posmrtně roku 1621 odsouzen (zemřel 1618) a jeho statky byly zkonfiskovány. Veškeré statky koupil jejich příbuzný Albrecht z Valdštejna, který pak Lhotu, Libín, Tikov a Mezihoří přenechal Anně Ostroměřské, rozené z Vojic. Po zavraždění Valdštejna, 25. února 1634, byl statek zkonfiskován a 9. května 1635 jej daroval Ferdinand II. svému komorníku Jakubovi Strozzimu ze Streitenthalu. Ten nedlouho potom zemřel a statek dostali jeho synové Petr a Oktavián 3. října 1636. Petr Strozzi byl nejvyšším císařským vojevůdcem (do roku 1650 byla poručnicí matka Oktávie). Bojoval s Turky a 27. května 1664 byl u Serinváru v Chorvatsku smrtelně zraněn. Pohřben byl ve Vídni. Za jeho panování byl odtržen od Hořic.
Geologická zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Na levém břehu říčky Javorky, asi 900 m jižně od Libína, se nachází geologická lokalita národního významu, zvaná "Brusnické vrstvy u Šárovcovy Lhoty". Jedná se o až 10 metrů vysoké skalní výchozy zrnitých a hrubozrnných arkózovitých pískovců a arkóz s polohami slepenců. Tyto polohy slepenců a nahromaděných valounů jsou široké kolem 1 m, v jižní části skalního výchozu se nachází kmen araukaritu.[6]
Výskyt zvláště chráněného živočišného druhu[editovat | editovat zdroj]
Mezi obcemi Šárovcova Lhota a Černín se nachází přírodní památka Lukavecký potok. Důvodem ochrany je výskyt sladkovodního mlže velevruba tupého.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Antonín Profous:Místní jména v Čechách, IV., Praha 1958, s. 534
- ↑ Jaroslaus Schaller, Topographie des Königreiches Böhmen, Prag 1791
- ↑ Brusnické vrstvy u Šárovcovy Lhoty [online]. Geopark český ráj [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šárovcova Lhota na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Šárovcova Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
