Bitva u Hradce Králové
| Bitva u Hradce Králové | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Prusko-rakouská válka | |||||||||||||||||
 Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové |
|||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||||
 Rakouské císařství
|
.gif){kind=small} Prusko |
||||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||||
Ludwig von Benedek.svg){kind=small} Albert Saský |
Vilém I. Pruský Helmut von Moltke |
||||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||||
| ~ 175 000 pěchota ~ 24 000 jezdectvo ~ 770 děl[1] |
~ 193 000 pěchota ~ 27 000 jezdectvo ~ 780 děl[2] |
||||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||||
| Důstojníci: ~ 330 mrtvých ~ 43 raněných ~ 431 pohřešovaných ~ 509 zajatých Mužstvo:~ 5238 mrtvých ~ 7367 pohřešovaných ~ 7143 raněných ~ 21 661 zajatých[3] Důstojníci:~ 13 mrtvých ~ 40 zraněných Mužstvo:~ 120 mrtvých ~ 426 pohřešovaných ~ 900 raněných[4] |
Důstojníci: ~ 100 mrtvých ~ 260 raněných Mužstvo:~ 1835 mrtvých ~ 6699 raněných ~ 278 pohřešovaných[4] |
||||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||||
Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky (okres Hradec Králové), Sadová, Mokrovousy a Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše.[5] Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešních Čech a Moravy.
Obsah |
Souvislosti [editovat]
Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.
Průběh bitvy [editovat]
Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.
Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa.
K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojené podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) se také zapletly z taktického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.
Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.
Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. ISBN 80-902745-5-2. s. 299.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny československa II. díl. Praha : Naše vojsko, 1986. s. 385.
- ↑ JEDLIČKA, Otakar. Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 - díl 2. Pardubice : F. & V. Hoblík, 1883. [Dále jen: Jedlička]. s. 102.
- ↑ a b Jedlička, s. 103.
- ↑ Vojenské dějiny Československa 2. díl, s. 392.
Literatura [editovat]
- BĚLINA, Pavel; FUČÍK, Josef. Válka 1866. Praha ; Litomyšl : Havran ; Paseka, 2005. 686 s. ISBN 80-7185-765-3.
- PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.
- RICHTER, Karel. Třeba i železem a krví. Prusko-rakouské války 1740-1866. Praha : Epocha, 2007. 495 s. ISBN 978-80-87027-29-5.
- URBAN, Otto. Vzpomínka na Hradec Králové. Drama roku 1866. Praha : Panorama, 1986. 424 s.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
