Bitva u Hradce Králové

Bitva u Hradce Králové
	Konflikt: Prusko-rakouská válka
	; Bitva u Hradce Králové (Georg Bleibtreu)
Trvání:	3. července 1866
Naplánováno:	{{{plánováno}}}
Cíl:	{{{cíl}}}
Místo:	okolí Hradce Králové
Casus belli:	{{{příčina}}}
Výsledek:	Pruské vítězství
Změny území:	{{{Území}}}
Strany
dědičné země Habsburků	Prusko
Velitelé
Ludvík Benedek	král Vilém I. Pruský
Síla
asi 200 000 mužů	asi 225 000 mužů
Ztráty
5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 raněných, 22000 zajatých	2 000 mrtvých, 300 pohřešovaných, 7000 raněných
	{{{poznámky}}}

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Bitva u Hradce Králové, také Bitva na Chlumu či Bitva u Sadové byla rozhodující bitvou Prusko-rakouské války k níž došlo 3. července 1866.

[editovat] Souvislosti

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

[editovat] Průběh bitvy

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa.

K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojené podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) se také zapletly do z taktického hlediska zbytečného boje o les Svíb o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.

Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen Pruskem. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.