Bitva u Hradce Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Hradce Králové
Konflikt: Prusko-rakouská válka
Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové
Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové
Trvání: 3. července 1866
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Severozápadně od Hradce Králové

zeměpisné souřadnice:
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Drtivé vítězství Pruska
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství

Vlajka Saska Saské království

Vlajka Pruska Prusko
Velitelé
Rakouské císařstvíLudwig von Benedek
Vlajka Saska Albert Saský
Vlajka Pruska Vilém I. Pruský
Vlajka Pruska Helmut von Moltke
Síla
~ 175 000 pěchota
~ 24 000 jezdectvo
~ 770 děl[1]
~ 193 000 pěchota
~ 27 000 jezdectvo
~ 780 děl[2]
Ztráty
Rakouské císařství Důstojníci:
~ 330 mrtvých
~ 43 raněných
~ 431 pohřešovaných
~ 509 zajatých
Rakouské císařství Mužstvo:
~ 5238 mrtvých
~ 7367 pohřešovaných
~ 7143 raněných
~ 21 661 zajatých[3]
Vlajka Saska Důstojníci:
~ 13 mrtvých
~ 40 zraněných
Vlajka Saska Mužstvo:
~ 120 mrtvých
~ 426 pohřešovaných
~ 900 raněných[4]
Vlajka Pruska Důstojníci:
~ 100 mrtvých
~ 260 raněných
Vlajka Pruska Mužstvo:
~ 1835 mrtvých
~ 6699 raněných
~ 278 pohřešovaných[4]
{{{poznámky}}}

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše.[5] Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa.

K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojené podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) se také zapletly z taktického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.

Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. ISBN 80-902745-5-2. S. 299.  
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny československa II. díl. Praha : Naše vojsko, 1986. S. 385.  
  3. JEDLIČKA, Otakar. Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 - díl 2. Pardubice : F. & V. Hoblík, 1883. [Dále jen: Jedlička]. S. 102.  
  4. a b Jedlička, s. 103.
  5. Vojenské dějiny Československa 2. díl, s. 392.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]