Bitva u Hradce Králové

Bitva u Hradce Králové
Konflikt: Prusko-rakouská válka
Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové
Trvání: 3. července 1866 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: Severozápadně od Hradce Králové Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: Drtivé pruské vítězství Změny území: {{{Území}}}
Strany
Rakouské císařství Saské království	Prusko
Velitelé
Ludwig von Benedek Albert Saský	Vilém I. Pruský Helmut von Moltke
Síla
~ 175 000 pěchota ~ 24 000 jezdectvo ~ 770 děl	~ 193 000 pěchota ~ 27 000 jezdectvo ~ 780 děl
Ztráty
Důstojníci: ~ 330 mrtvých ~ 43 raněných ~ 431 pohřešovaných ~ 509 zajatých Mužstvo: ~ 5238 mrtvých ~ 7367 pohřešovaných ~ 7143 raněných ~ 21 661 zajatých Důstojníci: ~ 13 mrtvých ~ 40 zraněných Mužstvo: ~ 120 mrtvých ~ 426 pohřešovaných ~ 900 raněných	Důstojníci: ~ 100 mrtvých ~ 260 raněných Mužstvo: ~ 1835 mrtvých ~ 6699 raněných ~ 278 pohřešovaných
{{{poznámky}}}

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Sadová, Mokrovousy a Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše. Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešních Čech a Moravy.

Souvislosti

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Průběh bitvy

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa.

K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojené podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) se také zapletly z taktického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.

Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.

Odkazy

Literatura

• BĚLINA, Pavel; FUČÍK, Josef. Válka 1866. Praha ; Litomyšl : Havran ; Paseka, 2005. 686 s. ISBN 80-7185-765-3.  
• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.  
• RICHTER, Karel. Třeba i železem a krví. Prusko-rakouské války 1740-1866. Praha : Epocha, 2007. 495 s. ISBN 978-80-87027-29-5.  
• URBAN, Otto. Vzpomínka na Hradec Králové. Drama roku 1866. Praha : Panorama, 1986. 424 s.  

Související články

• Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové

Externí odkazy

• Památník bitvy

Souřadnice: 50° 17' s.š., 15° 44' v.d.