Vojenský hřbitov (Máslojedy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojenský hřbitov
Vojenský hřbitov, Máslojedy
Vojenský hřbitov, Máslojedy
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecMáslojedy
Zeměpisné souřadnice
Map
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenský hřbitov v Máslojedech na Královéhradecku se nachází v severní části obce, v klínu mezi silnicí na obec Hořiněves a polní cestou na vrch Svíb. Má rozlohu 662 m².[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pomník všem padlým
Pomník rakouského 64. pěšího pluku
Pomník rakouského 27. praporu polních myslivců
Pomník rakouského plukovníka Zigmunda Görtze ze Žerotína

Západně od Máslojed v okolí kopce Svíb a vsi Čistěves se strhla 3. července 1866 jedna z bitev prusko-rakouské války. Bezprostředně předcházela závěrečné bitvě u nedalekého Chlumu, která vyvrcholila tentýž den (bitva u Hradce Králové). Na místě bojů mezi Svíbem a Chlumem zůstalo několik tisíc mrtvých a raněných pruských a rakouských vojáků a důstojníků. Pruská armáda zorganizovala téměř okamžitě po bitvě pohřbívání padlých. Mrtví byli ukládáni po 20 - 40 (i více) do hromadných hrobů. Ve výjimečných případech byli důstojníci pohřbíváni samostatně. Vojáci zemřelí na svá zranění v lazaretech byli pohřbíváni v zahradách těchto provizorně zřízených ošetřoven nebo do šachetních hrobů na obecních pozemcích. Někteří důstojníci zemřelí později v lazaretech byli pohřbeni na vesnických hřbitovech.

Již roku 1866 bylo na bojišti zřízeno přes 20 křížů a pomníků z trvalého materiálu. Tyto pomníky většinou věnovali padlým důstojníkům jejich příbuzní a přátelé. Kvůli nemožnosti zjistit, kde je voják nebo důstojník pohřben, byly pomníky stavěny na místech prokazatelného zranění či úmrtí. Od podzimu roku 1866 a po celý rok 1867 začaly přibývat pomníky a kříže především na hromadných hrobech. O jejich vznik se postaral pruský řád johanitů. Na těchto křížích je uveden pouze počet pohřbených, na některých armádní příslušnost. V dalších desetiletích na místě bojiště vznikaly útvarové pomníky. 16. listopadu 1888 byl zřízen Komitét pro udržování památek z války roku 1866, který se již roku 1891 staral o 227 pomníků ve více než 40 obcích.[2]

Vojenský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov byl založen na prostranství u sloupu se sochou Panny Marie. Nachází se zde 8 pomníků připomínajících bitvu roku 1866, které sem byly přemístěny.

Výrazný je pomník v podobě pískovcové pyramidy věnovaný všem 3500 rakouským a 700 pruským vojákům, kteří zemřeli v okolí obce (90 rakouských a 25 pruských důstojníků, 3500 rakouských a 700 pruských vojáků). Byl zřízen Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 (pomník č. 237).[3]

Druhým výrazným pomníkem je pomník rakouského 64. pěšího pluku. Jedná se o mohutný pískovcový kvádrový pomník, který má na svém vrcholu antickou pískovcovou urnu se znázorněným šlehajícím plamenem. Byl postaven na náklady Ústředního spolku královéhradeckým spolkem a odhalen 25. července 1897 (pomník č. 297).[3]

Dalším velkým pomníkem je pomník rakouského 27. praporu polních myslivců. Tento pískovcový stélový pomník věnoval Komitét pro udržování památek z války roku 1866. Odhalen byl pravděpodobně roku 1904 (pomník č. 401).[3]

Pomník rakouského kadeta-šikovatele Carla hraběte Gatterburga od 80. pěšího pluku stál původně u silnice. Pískovcový pomník s křížem věnovala rodina (pomník č. 101).[3]

Třem pruským vojákům (Richardu Mátzkeovi od 2. dragounského pluku, Eduardu Harzovi od 3. gardového hulánského pluku a Josefu Thieovi od gardových myslivců) byla věnována pískovcová typová pyramida, která původně stála u silnice (pomník č. 102).[3]

Nízký pultový pomník z pískovce zdobený reliéfem vavřínového věnce patří rakouskému setníku Leopoldu von Pinkasovi od 57. pěšího pluku. Byl věnován rodinou roku 1867 a původně stál na jiném místě (pomník č. 104).[3]

Rakouskému pplk. Karlu Forsthuberovi šlechtici von Forstberg, veliteli 3. praporu 80. pěšího pluku, je věnována vysoká pískovcová pyramida, která byla na hřbitov přemístěna z jiného místa (pomník č. 217).[3]

Na hřbitově se dále nachází vysoký litinový kříž na pískovcovém soklu, který označuje společný hrob rakouských vojáků zemřelých v obci (pomník č. 303).[3] Další tři kříže typu č. 302A, které zřídil Komitét roku 1897, zanikly.

Pomníky byly roku 2004 restaurovány.

Pomník plukovníka Zigmunda Görtze von Zertin[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě byl ve statku čp. 16 umístěn lazaret. V něm byl ošetřován plukovník Görtz von Zertin, který zde na následky zranění zemřel. Jeho pomník se nachází nedaleko statku (pomník č. 453). Nápis na pomníku: "Roku 1866 dne 3.7. padl u lesa Svíbu rak. plukovník v generálním štábu IV. armádního sboru ZIGMUND GÖRTZ ze ŽEROTÍNA a byl zde s četnými rakous. vojíny na společném hrobě pohřben."[3]

Hromadný hrob[editovat | editovat zdroj]

V obci u silnice se nacházel kříž typu č. 302A označující hromadný hrob padlých vojáků. Roku 1899 jej zřídil Komitét, kříž zanikl.

Vrch Svíb a Alej mrtvých[editovat | editovat zdroj]

Pomníky na hromadných hrobech
Pomník rakouského 30. praporu polních myslivců
Pomník rakouského 8. praporu polních myslivců
Pomník rakouského c. k. pěšího pluku č. 12

V lese Svíb se nachází nejvíce pomníků z bitvy – 68 hrobů označených železnými kříži typu č. 302A s letopočtem 3/7 1866 (nebo pouze 1866) věnovanými Komitétem, 35 pomníků včetně pískovcových typových pyramid věnovaných pruským řádem johanitů a jedna deska. Počet mrtvých a zde pohřbených je uváděn na 5 500 mužů.[4]

Pomník rakouského 30. praporu polních myslivců[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed lesa Svíb, v „Aleji mrtvých“, stojí pomník věnovaný 30. praporem polních myslivců věnovaný padlým druhům. Jedná se o secesní pískovcový pylon ozdobený na vrcholu plastikou mysliveckého klobouku (práce firmy Hatle & Vejs z Hořic). Nápis na pomníku je kromě češtiny a němčiny také v polštině a ruštině. Odhalen byl 3. července 1906 (pomník č. 408).[3]

Rakouský 47. pěší pluk a rakouský 20. prapor polních myslivců[editovat | editovat zdroj]

Monumentální obelisk zhotovený z mušlového vápence věnovaly důstojnické sbory obou jednotek (pomník č. 6). Pomník stojí na východním okraji lesa poblíž cesty.[3]

Pomník rakouského 8. praporu polních myslivců[editovat | editovat zdroj]

Pomník se nachází u jihozápadního vstupu do lesa Svíb od Čistěvsi. Figurální pomník je zhotoven z istrijského vápence. Sochu poddůstojníka polních myslivců navrhl a model provedl sochař Viktor Tilgner, prof. vídeňské výtvarné akademie, ve spolupráci s Ottou Svobodou ve Vídni a Zdeňkem Ježkem v Hradci Králové. Kovové součásti dodaly Salmovské železárny v Blansku. Pomník věnovaný praporem byl odhalen 3. července 1896 (pomník č. 292).[3][5]

Pomník rakouského c. k. pěšího pluku č. 12[editovat | editovat zdroj]

Pomník stojí při polní cestě z Máslojed do Benátek na severovýchodním okraji lesa. Jedná se o pískovcový figurální pomník tvořený sarkofágem. Na něm stojí zlomený sloup, o který se opírá raněný římský voják. Návrh pomníku vypracoval npor. Schuttermayer, zhotovil M. Ježek z Hradce Králové. Pomník věnovaný plukem byl odhalen 7. července 1867 (pomník č. 5). Je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[6][3]

Pomník důstojníkům 1. magdeburského pěšího pluku č. 26[editovat | editovat zdroj]

Na východním okraji lesa stojí pískovcový kvádrový pomník s dělovou koulí, který byl věnován plukem npor. Juliu Ewaldovi, por. Carlu Woykemu a por. Reinholdu Millerovi (pomník č. 103).[3]

Pomník pruského 1. magdeburského pěšího pluku č. 26[editovat | editovat zdroj]

Pískovcový kvádrový pomník s dělovým křížem z téhož materiálu byl vztyčen na severovýchodním okraji lesa a věnován plukem (pomník č. 192).[3]

Naučné stezky[editovat | editovat zdroj]

Územím bojů prochází několik naučných stezek. Zřizovatelem obou centrálních je Muzeum východních Čech v Hradci Králové – jedná se o naučnou stezku „Les Svíb“[7] a naučnou stezku "Centrální bojiště Chlum"[8].

Dalšími stezkami jsou naučná stezka „Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – jižní křídlo“ (zpřístupněná roku 2006 a vybudovaná Komitétem 1866 ve spolupráci s Mikroregionem Nechanicko, svazkem obcí Mikroregion obcí Památkové zóny 1866 a MVČ v Hradci Králové) a Naučná stezka „Josefov-Smiřice-Chlum 1866“ zpřístupněná roku 2006, kterou provozuje Komitét pro udržování památek z války roku 1866.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální: Informace o pozemku parcelní číslo 394/4. Obec: Máslojedy [573779]. Katastrální území: Máslojedy [692212]. [cit. 2016-10-08]. Dostupné z WWW. Dostupné z WWW.
  2. Památník bitvy 1866 na Chlumu: Pomníky. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2011. Dostupné z WWW Archivováno 31. 8. 2021 na Wayback Machine..
  3. a b c d e f g h i j k l m n o Spolek pro vojenská pietní místa: Máslojedy. Ivo Šťastný, Ing. František Jedlička, 14.01.2007. Dostupné z WWW.
  4. MICHÁLKOVÁ, Irena a MICHÁLEK, Ladislav. Kamenů hlas: o válce roku 1866. Praha: Ladislav Michálek, 2009. S. 209.
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 158586 : pomník rak. 8. praporu polních myslivců. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 136486 : pomník z války 1866 rakouskému c. k. pěšímu pluku č. 12. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  7. Památník bitvy 1866 na Chlumu: Naučná stezka Svíb. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2011. [cit. 2016-09-26]. Dostupné z WWW Archivováno 1. 10. 2016 na Wayback Machine.
  8. Památník bitvy 1866 na Chlumu: Naučná stezka Chlum. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2011. [cit. 2016-09-26]. Dostupné z WWW Archivováno 1. 10. 2016 na Wayback Machine..

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRŮHA, Jan a kol.: Průvodce po bojišti u Hradce Králové z roku 1866. Hradec Králové : Muzeum východních Čech v Hradci Králové ; Komitét pro udržování památek z války roku 1866, 1996. - 110 s.: tab.; 21 cm + 6 map. ISBN 80-85031-15-9.
  • MICHÁLKOVÁ, Irena a MICHÁLEK, Ladislav. Kamenů hlas: o válce roku 1866. Praha: Ladislav Michálek, 2009. 235 s. ISBN 978-80-254-5183-0.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]