Škoda Auto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Škoda Auto
New Škoda logo-2.jpg
Právní forma akciová společnost
Založeno 1895 jako Laurin & Klement
Zakladatel Václav Laurin, Václav Klement
Sídlo Mladá Boleslav, Česká republika
Klíčoví lidé Winfried Vahland, předseda představenstva
Martin Winterkorn, předseda dozorčí rady
Oblast výroby Automobilový průmysl
Vyráběné produkty Automobily
Obrat 211.0 mld. Kč (2007)[1]
Výsledek hospodaření 15.94 mld. Kč (2008)
Celková aktiva 105.6 mld. Kč (2007)[1]
Mateřská společnost Volkswagen Group
Slogan Simply clever
Oficiální web Škoda-Auto.com
ISIN CZ0003501199

ŠKODA AUTO a.s. je největší český výrobce automobilů sídlící v Mladé Boleslavi. Navazuje na společnost Laurin & Klement, založenou roku 1895. Ta byla v letech 1925–1945 součástí koncernu Škoda, v letech 1945–1990 působila pod názvem AZNP Mladá Boleslav (stále však užívala značku Škoda) a od roku 1990 je pod názvem Škoda Auto součástí koncernu Volkswagen Group. V roce 2008 byla největší českou firmou podle tržeb a se zhruba 26 tisíci zaměstnanců je čtvrtou největší českou firmou podle počtu zaměstnanců.

Obsah

[editovat] Historie

Historie společnosti Škoda začíná v roce 1895, kdy se dva cyklisté, mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement, rozhodli založit malý podnik na výrobu jízdních kol (poté, co je neuspokojila reakce německé společnosti na jejich reklamaci vadného bicyklu). V roce 1899 začíná továrna Laurin & Klement vyrábět i motocykly, se kterými se účastní soutěží.

V roce 1905 se začíná vyrábět první model automobilu: Voiturette A; okamžitě se stává prodejním trhákem. Komerční úspěch působí, že se v roce 1907 automobilka mění na akciovou společnost. Za první světové války je podnik součástí válečné výroby.

Po válce se společnost nadále rozvíjí, kromě osobních vozidel vyrábí i nákladní, ale také např. letecké motory. S cílem podporovat další rozvoj (a překonat problémy následující rozsáhlý požár roku 1924) společnost hledá silného partnera. V roce 1925 pak dochází ke spojení se strojírenským podnikem Škoda. To znamená konec značky Laurin & Klement, postupně se přechází na jméno a znak Škoda.

I Škodu postihla velká hospodářská krize (v průběhu které došlo ke změně názvu na Akciová společnost pro automobilový průmysl – ASAP), po které však pokračovala úspěšná éra, kterou přerušila až německá okupace za druhé světové války, za které je továrna částí koncernu Hermann-Göring-Werke a vyrábí se zde zbraňové součásti a terénní vozidla. Výroba nákladních vozidel respektive nákladních automobilů a autobusů pod značkou Škoda ale pokračovala i po skončení 2. světové války. Tato výroba však byla z původního koncernu Škoda oddělena respektive direktivně převedena (v rámci velké reorganizace celého odvětví automobilového průmyslu) do jiných samostatných firem sídlících v Jablonci na Nisou a Mnichově Hradišti, nákladní vozidla byla později velmi známá pod svojí původní mateřskou značkou LIAZ (nyní opět tato značka patří do firemní skupiny koncernu Volkswagen). Výroba autobusů značky Škoda (a také značky Praga) byla ukončena tak, aby se jediným monopolním výrobcem autobusů v tehdejším Československu stal podnik Karosa sídlící ve Vysokém Mýtě.

Po druhé světové válce je automobilka oddělena od plzeňské části podniku Škoda a přeměněna na tzv. AZNP Mladá Boleslav („Automobilové závody, národní podnik“), přičemž je monopolním výrobcem osobních aut v tehdejším Československu. Kvůli omezeným možnostem styku se zahraničím je postupně patrné zaostávání v moderních technologiích. Automobily Škoda nejsou na západních trzích konkurenceschopné a významně se prodávají pouze ve východním bloku.

Po roce 1989 bylo rozhodnuto o vstupu silného zahraničního partnera, v roce 1990 se jím stala velká německá automobilka Volkswagen (druhým finalistou byl Renault, mezi dalších 22 zájemců patřily např. firmy BMW, Fiat, General Motors[2]). Vláda o tom rozhodla 9. prosince 1990[2] a spojení se uskutečnilo 16. dubna 1991, čímž se Škoda stala čtvrtou značkou koncernu (vedle značek VW, Audi a Seat). Škoda byla opět přejmenována, tentokrát na Škoda, automobilová akciová společnost.

Technologický skluz se závodu podařilo brzy dohnat a dnes, pod značkou Škoda Auto, se automobily Škoda úspěšně prodávají na trzích celého světa. Automobilka provozuje vlastní vysokou školu (ŠAVŠ) a odborná učiliště. Automobily Škoda se účastní automobilových soutěží rallye (se závodním speciálem Fabia S2000).

Dne 13. července 2006 vyrobila Škoda Auto desetimiliontý vůz v historii značky.

V roce 2009 byl vůz Škoda Superb vyhlášen prestižním Top Gear Magazinem titulem Luxury Car of the Year (Luxusní auto roku) a Škoda Yeti titulem Family Car of the Year (Rodinné auto roku).[3]

Škoda Auto je v současnosti největším českým exportérem.

[editovat] Modely

Časová osa všech modelů Škoda od roku 1945 dodnes
Typ 1949 - 1991 Národní podnik 1991 Spojení s Volkswagen
1940 - 1949 1950 - 1959 1960 - 1969 1970 - 1979 1980 - 1989 1990 - 1999 2000 - 2009 2010
5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
Kupé / Kabriolet 450 Felicia 110 R Garde Rapid
Nižší Škoda 1101 Favorit / Forman Felicia Fabia I Fabia II
Nižší střední 440 „Spartak“ Octavia 1000 MB / 1100 MB 100 / 110 105 / 120 / 125 / 136 Octavia I
445 Octavia Super Octavia Kombi
Střední 1200 1201 1202 (Kombi/Pickup) Octavia II
Vyšší střední …Superb 3000 Superb Superb II
Luxusní automobil VOS
MPV Roomster
Užitkové Škoda 1203 Škoda TAZ TAZ 1203 /1500
Crossover Yeti
Sportovní automobily Sport 120 S 130 RS 130 LR
Supersport 1101 OHC F3 1100 GT


[editovat] Modely vyráběné v současnosti

V současnosti Škoda Auto vyrábí 7 modelových řad:

[editovat] Historie vyráběných modelů

Laurin & Klement A byl první automobil vyráběný společností Laurin & Klement
Škoda Favorit (1936)

[editovat] Koncepty

Škoda 110 Super Sport Ferat v muzeu Škoda
Koncept Škoda MissionL

(Poznámka: v tomto přehledu jsou uvedeny pouze prototypy a koncepty z vlastního vývoje automobilky, nikoliv např. BAZ, ÚVMV, Metalexu a podobně!)

  • Škoda 1000 MB (1962 - 1964): rozšíření řady sedanů (MB) a tudorů (MBX) o kabriolet (+ hardtop) a kombi
  • Škoda 720 (1967 - 1972): nový sedan a kombi střední třídy
  • Škoda 740 (1969 - 1971): nový sedan a kombi nižší třídy
  • Škoda 110 Super Sport (1969-1971): prototyp sportovního automobilu
  • Škoda 760 (1972 - 1979): ucelená typová řada vozů nižší střední třídy, vyvíjená ve spolupráci s východoněmeckými automobilkami
  • Škoda 180/200 RS (1973): závodní kupé na bázi typu Škoda 110 R[4]
  • Škoda Felicia (1986): tříprostorová verze typu Škoda Favorit, interní typové označení Škoda 782[5]
  • Škoda Favorit Coupé (1987): čtyřmístná dvoudveřová verze typu Škoda Favorit, interní typové označení Škoda 783[6]
  • Škoda Savana (1987): pětimístný třídveřový prosklený furgon, odvozený od verze typu Škoda Pick-up, interní typové označení Škoda 784
  • Škoda Favorit sanita (1987): zdravotnická verze typu Škoda Forman, interní typové označení Škoda 788
  • Škoda Favorit Tremp (1989) [7]
  • Škoda Favorit Varia, Forman Varia (1990): prodloužení základních typů pomocí laminátové nástavby namísto pátých dveří
  • Škoda Felicia Golden Prague (1998): speciální provedení sériového vozu[8]
  • Škoda Ahoj! (2002)
  • Škoda Tudor (2002): dvoudveřové provedení limuzíny Škoda Superb
  • Škoda Fabia Paris (2002): speciální provedení sériového vozu
  • Škoda Yeti (2004): sportovně - užitkový vůz
  • Škoda Joyster (2006): vůz pro volný čas
  • Škoda Vision D (2011): koncept budoucího designérského směřování všech typů
  • Škoda MissionL (2011): limuzína, koncept budoucího designérského směřování všech typů

[editovat] Nejprodávanější modely

Model   Počet vozů  
Škoda 105, 120, 130 2 008 740
Škoda Octavia (1996-2007) asi 1 950 000*
Škoda Fabia 1 867 472*
Škoda Felicia 1 420 441
Škoda Favorit 1 077 136
* Údaj k 31. 12. 2007

[editovat] Prodané vozy

Graf prodeje vozů Škoda Auto.
Model 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Škoda Felicia celkem 288 458 261 127 241 256 148 028 44 963 - - - - - - - - - -
Škoda Felicia 181 642 166 822 163 547 91 439 29 920 - - - - - - - - - -
Škoda Felicia Combi 77 634 64 595 51 880 35 155 8 472 - - - - - - - - - -
Škoda Felicia Pickup 28 341 26 789 22 132 19 863 6 501 - - - - - - - - - -
Škoda Felicia Vanplus 714 1 716 1 994 707 10 - - - - - - - - - -
Škoda Felicia Fun 127 1 205 1 703 864 60 - - - - - - - - - -
Škoda Octavia celkem 47 876 102 373 143 251 158 503 164 134 164 017 165 635 181 683 233 322 270 274 309 951 344 857 314 335 ~ 349 800 372 900
Škoda Octavia I. celkem 47 876 102 373 143 251 158 503 164 134 164 017 165 635 140 686 69 801 69 323 72 529 77 590 43 745  ?  ?
Škoda Octavia I. 47 876 87 127 90 733 96 253 97 679 98 766 97 198 82 259 48 999 53 783 58 287 65 544 32 825  ?  ?
Škoda Octavia Combi I. - 15 246 52 518 62 250 66 455 65 251 68 437 58 427 20 802 15 540 14 242 12 049 10 920  ?  ?
Škoda Octavia II. celkem - - - - - - - 40 997 163 521 200 951 237 422 267 267 273 590  ?  ?
Škoda Octavia II. - - - - - - - 39 734 90 042 100 584 131 934 164 543 176 499  ?  ?
Škoda Octavia Combi II. - - - - - - - 1 263 73 479 100 367 105 488 102 724 97 091  ?  ?
Škoda Fabia celkem - - 823 128 872 250 978 264 641 260 988 247 600 236 698 243 982 232 890 246 561 264 220 ~ 229 000 266 800
Škoda Fabia I. celkem - - 823 128 872 250 978 264 641 260 988 247 600 236 698 243 982 145 330 10 915 47 - -
Škoda Fabia I. - - 823 124 064 152 601 150 319 140 305 132 520 119 485 123 170 51 561 191 - - -
Škoda Fabia Combi I. - - - 4 808 81 641 81 996 97 157 97 012 99 637 106 694 80 799 5 533 - - -
Škoda Fabia Sedan I. - - - - 16 732 31 185 22 406 17 036 16 451 12 906 12 970 5 191 47 - -
Škoda Fabia Praktik I. - - - - 4 1 141 1 120 1 032 1 125 1 212 (viz Combi) (viz Combi) - - -
Škoda Fabia II. celkem - - - - - - - - - - 87 560 235 646 264 173 ~ 229 000  ?
Škoda Fabia II. - - - - - - - - - - 85 998 146 465 181 590  ?  ?
Škoda Fabia Combi II. - - - - - - - - - - 1 562 89 181 82 536  ?  ?
Škoda Superb celkem - - - - 177 16 867 23 135 22 392 22 091 20 989 20 530 25 645 44 548 ~ 98 900 116 700
Škoda Superb I. - - - - 177 16 867 23 135 22 392 22 091 20 989 20 530 10 164 624 - -
Škoda Superb II. celkem - - - - - - - - - - - 15 481 43 924 ~ 98 900  ?
Škoda Superb II. - - - - - - - - - - - 15 481 43 189  ?  ?
Škoda Superb II. Combi - - - - - - - - - - - - 735  ?  ?
Škoda Roomster celkem - - - - - - - - - 14 422 66 661 57 467 47 152 ~ 32 300 36 000
Škoda Roomster - - - - - - - - - 14 422 62 527 57 467 43 701  ?  ?
Škoda Praktik - - - - - - - - - - 4 134 7 013 3 451  ?  ?
Škoda Yeti - - - - - - - - - - - - 11 018 ~ 52 600 70 300
Škoda Rapid - - - - - - - - - - - - - - 1 700
Škoda Citigo - - - - - - - - - - - - - - 509
Celkem 336 334 363 500 385 330 435 403 460 252 445 525 449 758 451 675 492 111 549 667 630 032 674 530 684 226 762 600 879 200
Vozy dodané zákazníkům.

[editovat] Závody

mapa výrobních závodů, ve kterých vznikají vozidla Škoda

Škoda Auto má tři hlavní výrobní závody, všechny umístěné v České republice:

  • Mladá Boleslav (výroba typů Fabia a Octavia)
  • Vrchlabí (výroba typů Octavia Tour a Roomster; do budoucna se má finální montáž zrušit a mají se zde vyrábět pouze převodovky)
  • Kvasiny (výroba typů Superb a Yeti)

Vedle tří českých továren se automobily Škoda montují i v zahraničí. Nejblíže od českých hranic je montážní závod v hlavním městě Bosny a Hercegoviny Sarajevu, kde se montovaly Felicie, později Octavia a od roku 2000 i Fabie. Továrna produkuje i další koncernové vozy (Volkswagen Passat, Golf, Polo, Audi A4 a A6).

Dalším státem, kde vznikají škodovky, je Ukrajina. V Zakarpatské oblasti se vyrábí celá modelová paleta vozů Škoda společně s dalšími koncernovými modely (VW Passat, Bora, Golf V, Audi A4 a A6) od prosince 2001.

Ve středoasijském státu Kazachstánu montuje Škoda od září 2005 model Octavie minulé generace. Závod se nachází ve městě Kamenogorsk.

Velké naděje vkládá automobilka do indického trhu. Proto zde od roku 2001 montuje automobily Octavia a Superb ve východoindickém městě Aurangabad nedaleko od Bombaje. Výrobní kapacita je 15000 vozů ročně.

Ve fázi výstavby či zavádění technologií a ujednání právních vztahů jsou další dva výrobní závody v zemích, kde se očekává vysoký růst prodeje aut – v Rusku a Číně. V Číně se škodovky budou montovat ve stávajícím závodě mateřského Volkswagenu. V Rusku je vybudován zcela nový závod ve městě Kaluga, ve kterém budou vznikat i jiné koncernové vozy. Aktuálním rozvojovým projektem je výroba vozidel Škoda v závodě GAZ v Nižněm Novgorodě.

[editovat] Odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Škoda Auto

[editovat] Literatura

  1. ↑ a b Škoda Auto, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007
  2. ↑ a b SACHER, Tomáš: Zázrak jménem Škoda. Respekt 50/2010, 13. prosince 2010: s. 48–55.
  3. ↑ Skoda Yeti and Superb get Top Gear awards
  4. ↑ Historie 200RS, boproracing.com
  5. ↑ Škoda 782 Sedan
  6. ↑ Škoda Favorit Coupé, ČSSR 1987, auta5p.eu
  7. ↑ [1]
  8. ↑ Felicia Golden Prague, studie z roku 1998, galerie.autorevue.cz

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

  • www.skoda-auto.com/cze – Oficiální stránky automobilky
  • www.skodaps.wz.cz - Historie naší největší automobilky od dob Laurina & Klenenta k dnešní Škodě Auto, úspěchy Škoda Motorsport teamu, popisy současných modelů včetně přehledných technických údajů.


• κ
z • d • e
Automobily značky Škoda Auto 1980–2020
Třída 1980 1990 2000 2010
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Mini MQB Citigo
Malé Typ 742 (105–136) Favorit/Forman Felicia A04 Fabia I A04 Fabia II
Nižší střední A4 Octavia I A05 Rapid
A5 Octavia II A7 Octavia III
Střední B5 Superb I A5 Superb II
MPV A04 Roomster
SUV A5 Yeti
Sportovní Garde Rapid (130–136)
Užitkové 1203 Pickup I Pickup II Fabia Praktik Praktik
Volkswagen AG Group

osobní automobily a části: Audi (D, H, SK) | Bentley (GB) | Bugatti (F) | Lamborghini (I) | SEAT (SP) | Porsche (D, SK) | Škoda Auto (CZ, BiH, KZ, IND, (PRC), (RUS), UA) | Volkswagen (D, B, BiH, E, PL, P, (RUS), SK / MX, RA, BR / ZA / PRC)

nákladní automobily, části a další: Volkswagen Nutzfahrzeuge | Scania (podíl 18,7 % kapitálu a 34,0 % hlasů) | MAN (podíl 29,9 %) | Volkswagen Marine (lodní motory)

z • d • e
κ Automobilky v Česku Česká republika
osobní automobily
Kaipan • Laurin & Klement • Hyundai • Sodomka • Škoda Auto • Tatra • TPCA • Zbrojovka Brno
nákladní automobily
Avia • Iveco • LIAZ • Praga
autobusy
κ zemědělské, κ stavební a zvláštní stroje
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%A0koda_Auto&oldid=8159112“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích