Škoda Auto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Škoda Auto
Logo
Právní forma akciová společnost
IČO 00177041[1]
Založeno 1895 jako Laurin & Klement
Zakladatel Václav Laurin, Václav Klement
Sídlo Mladá Boleslav, Česká republika
Klíčoví lidé Winfried Vahland, předseda představenstva (od 1. 9. 2010)
Christian Klingler, předseda dozorčí rady (od 22. 6. 2012)
Oblast výroby Automobilový průmysl
Vyráběné produkty Automobily
Obrat 220 mld. (2011)[2]
Výsledek hospodaření 15,94 mld. Kč (2008)
Celková aktiva 105,6 mld. Kč (2007)[2]
Počet zaměstnanců 27.680 (2007)[2]
Mateřská společnost Volkswagen Group
Slogan Simply clever
Oficiální web Škoda-Auto.com
ISIN CZ0003501199[3]

ŠKODA AUTO a.s. je největší český výrobce automobilů. Sídlo společnosti je v Mladé Boleslavi, v rámci ČR má dva další výrobní závody v Kvasinách a ve Vrchlabí a jako odštěpný závod vlastní Střední odborné učiliště strojírenské. Základní jmění společnosti je udáváno ve výši 16 708 850 000 Kč, jediným vlastníkem je od roku 2007 společnost Volkswagen International Finance N.V. se sídlem v Amsterdamu (Nizozemí).

ŠKODA AUTO a.s. je nyní největší českou firmou podle tržeb (252,5 mld. Kč v roce 2011), největším českým exportérem a pátým největším českým zaměstnavatelem (téměř 25 tisíc zaměstnanců v roce 2011). Vozy Škoda jsou k dostání v Evropě, Asii, Africe, Jižní Americe a od roku 2007 se vrátily na trh v Austrálii.[4]

ŠKODA AUTO a.s. historicky navazuje na společnost Laurin & Klement, která byla založena roku 1895 a v roce 1925 se stala součástí strojírenského gigantu Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni. Od roku 1930 nesla název Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP) a spolu s mateřskou firmou se v období II. světové války stala součástí nacistického gigantu Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten „Hermann Göring“, po válce se v rámci totální reorganizace a zestátnění průmyslu osamostatnila pod novým názvem Automobilové závody, národní podnik (AZNP). Po pádu centrálně řízeného hospodářství se vrátila k historickému názvu, od roku 1990 jako Automobilový koncern ŠKODA a.s. a od roku 1991, po privatizaci koncernem Volkswagen Group, jako ŠKODA, automobilová a.s.. Současný název užívá od roku 1997.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Laurin & Klement[editovat | editovat zdroj]

Historie společnosti Škoda začíná v roce 1895, kdy se dva cyklisté, mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement, rozhodli založit malý podnik na výrobu jízdních kol (poté, co je neuspokojila reakce německé společnosti na jejich reklamaci vadného bicyklu). V roce 1899 začíná továrna Laurin & Klement vyrábět i motocykly, se kterými se účastní soutěží.

V roce 1905 se začíná vyrábět první model automobilu: Voiturette A; okamžitě se stává prodejním trhákem. Komerční úspěch působí, že se v roce 1907 automobilka mění na akciovou společnost.

Za první světové války je podnik součástí válečné výroby. Po válce se společnost nadále rozvíjí, kromě osobních vozidel vyrábí i nákladní, ale také např. letecké motory. S cílem podporovat další rozvoj (a překonat problémy následující rozsáhlý požár roku 1924) společnost hledá silného partnera.

Součást Škody Plzeň[editovat | editovat zdroj]

V roce 1925 pak dochází ke spojení se strojírenským podnikem Škoda. To znamená konec značky Laurin & Klement, postupně se přechází na jméno a znak Škoda.

I Škodu postihla velká hospodářská krize (v průběhu které došlo ke změně názvu na Akciová společnost pro automobilový průmysl – ASAP), po které však pokračovala úspěšná éra, kterou přerušila až německá okupace za druhé světové války, za které je továrna částí koncernu Hermann-Göring-Werke a vyrábí se zde zbraňové součásti a terénní vozidla. Výroba nákladních vozidel respektive nákladních automobilů a autobusů pod značkou Škoda ale pokračovala i po skončení 2. světové války.

Koncernový a oborový podnik[editovat | editovat zdroj]

Tato výroba však byla z původního koncernu Škoda oddělena respektive direktivně převedena (v rámci velké reorganizace celého odvětví automobilového průmyslu) do jiných samostatných firem sídlících v Jablonci na Nisou a Mnichově Hradišti, nákladní vozidla byla později velmi známá pod svojí původní mateřskou značkou LIAZ (nyní opět tato značka patří do firemní skupiny koncernu Volkswagen). Výroba autobusů značky Škoda (a také značky Praga) byla ukončena tak, aby se jediným monopolním výrobcem autobusů v tehdejším Československu stal podnik Karosa sídlící ve Vysokém Mýtě.

Po druhé světové válce je automobilka oddělena od plzeňské části podniku Škoda a přeměněna na tzv. AZNP Mladá Boleslav („Automobilové závody, národní podnik“), přičemž je monopolním výrobcem osobních aut v tehdejším Československu. Kvůli omezeným možnostem styku se zahraničím je postupně patrné zaostávání v moderních technologiích. Automobily Škoda nejsou na západních trzích konkurenceschopné a významně se prodávají pouze ve východním bloku.

Po roce 1989 bylo rozhodnuto o povstupu silného zahraničního partnera, v roce 1991 se jím stala velká německá automobilka Volkswagen (druhým finalistou byl Renault, mezi dalších 22 zájemců patřily např. firmy BMW, Fiat, General Motors[5]). Vláda o tom rozhodla 9. prosince 1990[5]

Součást koncernu Volkswagen[editovat | editovat zdroj]

Spojení Škody s koncernem VW se uskutečnilo 16. dubna 1991, čímž se Škoda stala čtvrtou značkou koncernu (vedle značek VW, Audi a Seat). Škoda byla opět přejmenována, tentokrát na Škoda, automobilová akciová společnost.

Technologický skluz se závodu podařilo brzy dohnat a dnes se automobily Škoda úspěšně prodávají na trzích celého světa. Automobilka provozuje vlastní vysokou školu (ŠAVŠ) a odborná učiliště. Automobily Škoda se účastní automobilových soutěží rallye (se závodním speciálem Fabia S2000).

Dne 13. července 2006 vyrobila Škoda Auto desetimiliontý vůz v historii značky.

V roce 2009 byl vůz Škoda Superb vyhlášen prestižním Top Gear Magazinem titulem Luxury Car of the Year (Luxusní auto roku) a Škoda Yeti titulem Family Car of the Year (Rodinné auto roku).[6]

Škoda získala v roce 2011 ocenění (již po 11.) ve Švýcarském Auto Illustrierte pro nejlepší auta v kategorii cena/kvalita[7] a v německém časopise Auto Motor und Sport získal Superb první místo v anketě nejlepších aut 2012 s více než 22% hlasů v kategorii dovezených automobilů.[8]

Modely[editovat | editovat zdroj]

Časová osa všech modelů Škoda od roku 1945 dodnes
Typ 1949 - 1991 Národní podnik 1991 Spojení s Volkswagen
1940 - 1949 1950 - 1959 1960 - 1969 1970 - 1979 1980 - 1989 1990 - 1999 2000 - 2009 2010
5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
Kupé / Kabriolet 450 Felicia 110 R Garde Rapid
Nižší Škoda 1101 Favorit / Forman Felicia Fabia I Fabia II
Nižší střední 440 „Spartak“ Octavia 1000 MB / 1100 MB 100 / 110 105 / 120 / 125 / 136 Octavia I
445 Octavia Super Octavia Kombi
Střední 1200 1201 1202 (Kombi/Pickup) Octavia II
Vyšší střední Superb 3000 Superb Superb II
Luxusní automobil VOS
MPV Roomster
Užitkové Škoda 1203 Škoda TAZ TAZ 1203 /1500
Crossover Yeti
Sportovní automobily Sport 120 S 130 RS 130 LR
Supersport 1101 OHC F3 1100 GT

Modely vyráběné v současnosti[editovat | editovat zdroj]

V současnosti ŠKODA AUTO a.s. vyrábí 7 modelových řad:

Historie vyráběných modelů[editovat | editovat zdroj]

Laurin & Klement A byl první automobil vyráběný společností Laurin & Klement

Koncepty[editovat | editovat zdroj]

Škoda 110 Super Sport Ferat v muzeu Škoda

(Poznámka: v tomto přehledu jsou uvedeny pouze prototypy a koncepty z vlastního vývoje automobilky, nikoliv např. BAZ, ÚVMV, Metalexu a podobně!)

  • Škoda 1000 MB (1962 – 1964): rozšíření řady sedanů (MB) a tudorů (MBX) o kabriolet (+ hardtop) a kombi
  • Škoda 720 (1967 – 1972): nový sedan a kombi střední třídy
  • Škoda Winnetou (1968): prototyp sportovního automobilu
  • Škoda 740 (1969 – 1971): nový sedan a kombi nižší třídy
  • Škoda 110 Super Sport (1969–1971): prototyp sportovního automobilu
  • Škoda 760 (1972 – 1979): ucelená typová řada vozů nižší střední třídy, vyvíjená ve spolupráci s východoněmeckými automobilkami
  • Škoda 180/200 RS (1973): závodní kupé na bázi typu Škoda 110 R[9]
  • Škoda Felicia (1986): tříprostorová verze typu Škoda Favorit, interní typové označení Škoda 782[10]
  • Škoda Favorit Coupé (1987): čtyřmístná dvoudveřová verze typu Škoda Favorit, interní typové označení Škoda 783[11]
  • Škoda Savana (1987): pětimístný třídveřový prosklený furgon, odvozený od verze typu Škoda Pick-up, interní typové označení Škoda 784
  • Škoda Favorit sanita (1987): zdravotnická verze typu Škoda Forman, interní typové označení Škoda 788
  • Škoda Favorit Tremp (1989) [12]
  • Škoda Favorit Varia, Forman Varia (1990): prodloužení základních typů pomocí laminátové nástavby namísto pátých dveří
  • Škoda Felicia Golden Prague (1998): speciální provedení sériového vozu[13]
  • Škoda Ahoj! (2002)
  • Škoda Tudor (2002): dvoudveřové provedení limuzíny Škoda Superb
  • Škoda Fabia Paris (2002): speciální provedení sériového vozu
  • Škoda Yeti (2004): sportovně – užitkový vůz
  • Škoda Joyster (2006): vůz pro volný čas
  • Škoda Vision D (2011): koncept budoucího designérského směřování všech typů
  • Škoda MissionL (2011): limuzína, koncept budoucího designérského směřování všech typů
  • Škoda Rapid Sport (2013): přepracovaná Škoda Rapid pro sportovní setkání Volkswagenu.

Nejprodávanější modely[editovat | editovat zdroj]

Model   Počet vozů  
Škoda 105, 120, 130 2 008 740
Škoda Octavia (1996-2007) asi 3 980 000*
Škoda Fabia 3 200 000*
Škoda Felicia 1 420 441
Škoda Favorit 1 077 136
* Údaj k 31. 12. 2012

Prodané vozy[editovat | editovat zdroj]

Graf prodeje vozů Škoda Auto.
Model 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Škoda Felicia celkem 288 458 261 127 241 256 148 028 44 963
Škoda Felicia 181 642 166 822 163 547 91 439 29 920
Škoda Felicia Combi 77 634 64 595 51 880 35 155 8 472
Škoda Felicia Pickup 28 341 26 789 22 132 19 863 6 501
Škoda Felicia Vanplus 714 1 716 1 994 707 10
Škoda Felicia Fun 127 1 205 1 703 864 60
Škoda Octavia celkem 47 876 102 373 143 251 158 503 164 134 164 017 165 635 181 683 233 322 270 274 309 951 344 857 314 335 349 746 387 183 409 632
Škoda Octavia I. celkem 47 876 102 373 143 251 158 503 164 134 164 017 165 635 140 686 69 801 69 323 72 529 77 590 43 745 30 069
Škoda Octavia I. 47 876 87 127 90 733 96 253 97 679 98 766 97 198 82 259 48 999 53 783 58 287 65 544 32 825 20 955
Škoda Octavia Combi I. 15 246 52 518 62 250 66 455 65 251 68 437 58 427 20 802 15 540 14 242 12 049 10 920 9 114
Škoda Octavia II. celkem 40 997 163 521 200 951 237 422 267 267 273 590 319 677 387 183 409 632
Škoda Octavia II. 39 734 90 042 100 584 131 934 164 543 176 499 214 780 261 572 285 169
Škoda Octavia Combi II. 1 263 73 479 100 367 105 488 102 724 97 091 104 897 125 611 124 463
Škoda Fabia celkem 823 128 872 250 978 264 641 260 988 247 600 236 698 243 982 232 890 246 561 264 220 229 045 266 763 240 470
Škoda Fabia I. celkem 823 128 872 250 978 264 641 260 988 247 600 236 698 243 982 145 330 10 915 47
Škoda Fabia I. 823 124 064 152 601 150 319 140 305 132 520 119 485 123 170 51 561 191
Škoda Fabia Combi I. 4 808 81 641 81 996 97 157 97 012 99 637 106 694 80 799 5 533
Škoda Fabia Sedan I. 16 732 31 185 22 406 17 036 16 451 12 906 12 970 5 191 47
Škoda Fabia Praktik I. 4 1 141 1 120 1 032 1 125 1 212 (viz Combi) (viz Combi)
Škoda Fabia II. celkem 87 560 235 646 264 173 229 045 266 763 240 470
Škoda Fabia II. 85 998 146 465 181 590 161 358 192 852 178 038
Škoda Fabia Combi II. 1 562 89 181 82 536 67 687 73 911 62 432
Škoda Superb celkem 177 16 867 23 135 22 392 22 091 20 989 20 530 25 645 44 548 98 873 116 726 109 087
Škoda Superb I. 177 16 867 23 135 22 392 22 091 20 989 20 530 10 164 624 5
Škoda Superb II. celkem 15 481 43 924 98 868 116 726 109 087
Škoda Superb II. 15 481 43 189 63 146 73 125 68 558
Škoda Superb II. Combi 735 35 722 43 601 40 529
Škoda Roomster celkem 14 422 66 661 57 467 47 152 32 332 36 010 37 694
Škoda Roomster 14 422 62 527 57 467 43 701 20 955 33 005 35 314
Škoda Roomster Praktik 4 134 7 013 3 451 2 818 3 005 2 650
Škoda Yeti 11 018 52 604 70 321 87 397
Škoda Rapid 1 671 24 692
Škoda Citigo 510 29 960
Celkem 336 334 363 500 385 330 435 403 460 252 445 525 449 758 451 675 492 111 549 667 630 032 674 530 684 226 762 600 879 184 939 202
Vozy dodané zákazníkům.

Závody[editovat | editovat zdroj]

výrobní závody, kde vznikají vozidla Škoda
Red pog.png
Pune
Red pog.png
Aurangabád
Red pog.png
Šanghaj
Red pog.png
Kaluga
Red pog.png
Nižnij Novgorod
Red pog.png
Yizheng
Green pog.svg
Solomonovo
Green pog.svg
Öskemen
Red pog.svg výrobní závody v Číně, Indii a Rusku
Green pog.svg smluvní partneři na Ukrajině a v Kazachstánu

Škoda Auto má tři hlavní výrobní závody v České republice. Kromě závodů v ČR vznikají vozy Škoda i na Slovensku, Indii, Rusku a Číně v různých továrnách koncernu VW.[14] Menší množství automobilů se montuje u smluvních partnerů v Kazachstánu (JSC Azia Avto, město Öskemen) a na Ukrajině (firma ZAT Evrocar, obec Solomonovo).

Následující tabulka uvádí výrobní závody a v nich vyráběné modely k datu 1.7.2013.[15] Během roku 2013 se v ruském městě Nižnij Novgorod v závodě GAZu se začala montovat Ocatvia.[16]

výrobní závod vyráběné modely lokalizace
Česká republika Mladá Boleslav (Česká republika) Fabia, Octavia, Rapid, Toledo (Seat) 50°25′16″ s. š., 14°55′50″ v. d.
Česká republika Kvasiny (Česká republika) Superb, Yeti, Roomster 50°12′17″ s. š., 16°15′28″ v. d.
Česká republika Vrchlabí (Česká republika) převodovky 50°36′39″ s. š., 15°37′28″ v. d.
Slovensko Bratislava (Slovensko) Citigo 48°14′3″ s. š., 16°59′16″ v. d.
Indie Pune (Indie) Fabia, Rapid (Indie) 18°44′32″ s. š., 73°49′7″ v. d.
Indie Aurangabád (Indie) Octavia, Superb, Yeti 19°52′23″ s. š., 75°29′18″ v. d.
Rusko Kaluga (Rusko) Fabia, Octavia 54°34′28″ s. š., 36°20′40″ v. d.
Rusko Nižnij Novgorod (Rusko) Yeti, Octavia 56°14′32″ s. š., 43°53′16″ v. d.
Čína Šanghaj (Čína) Fabia, Octavia, Superb 31°17′45″ s. š., 121°10′40″ v. d.
Čína Yizheng (Čína) Rapid (Čina) 32°17′23″ s. š., 119°12′16″ v. d.

Prodejní síť v ČR[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 čítala dealerská síť společnosti Škoda Auto a.s. v České republice celkem 273 autorizovaných prodejců a servisních partnerů. Pro srovnání, druhá největší automobilka v počtu prodaných vozů v ČR, společnost Hyundai Motor Czech s.r.o. disponovala v tomtéž roce sítí 159 prodejen a servisních míst. Mezi dealery s největším počtem prodaných vozů patří společnosti Auto Jarov, Autosalon Klokočka, NH Car, Porsche Praha a Auto Heller.

Společné designérské prvky[editovat | editovat zdroj]

Zhruba od doby vzniku ASAP v roce 1930 se datují snahy o sjednocení vzhledu různých výrobků tak, aby byla na první pohled jasná příslušnost k jedné značce.

Jedním z prvních společných designérských prvků u osobních i nákladních automobilů Škoda byl „žemlový“ tvar téměř svislé masky chladiče, opticky svisle půlené, se svislými žebry. Navazující křídlové kapoty měly svisle orientované výdechy, vzniklé pouhým prolisováním. Reflektory byly umístěny na příčné obloukovité konzole před chladičem. Typickými představiteli jsou vozy Škoda 633, Škoda 420 či Škoda 418 z let 1931 a 1932, je ale k vidění i u autobusu Škoda 206 z roku 1935.

S postupným zaváděním zcela nové konstrukce automobilů s páteřovým rámem se design upravoval a uhlazoval. Maska chladiče se lehce zešikmila a dostala výrazně mandlovitý tvar, výdechové prolisy na křídlové kapotě už také nebyly svislé, ale zešikmené rovnoběžně s maskou chladiče. Reflektory, umístěné přibližně uprostřed osy předních blatníků, dostaly elegantně protáhlý kapkovitý tvar nosné paraboly. S těmito prvky se setkáme například u vozů Škoda Sagitta, Škoda Popular či Škoda Rapid zhruba v letech 1934–36. Poté byl lehce přepracován, maska chladiče byla více vyklenuta (u některých typů doplněna širokou středovou ozdobnou lištou) a zejména došlo k úpravě výdechů, které byly teď prolisovány dovnitř a zvenčí přepásány ozdobnou lištou. Některé typy dostaly i částečně zapuštěné reflektory do elegantně prodloužených blatníků. Tento design najdeme u všech sériových osobních vozů z let 1936–38, ale i u užitkových vozů Škoda 254, Škoda 406 a Škoda 706 z pozdější doby.

Od roku 1938 se pro osobní automobily použil nový prvek: zvedací, jednodílná, vzadu ukotvená kapota motoru. V této souvislosti došlo k podstatné designérské změně, maska chladiče dostala tvar svislého válce s vodorovnými žebry, na které svým olištováním přímo navazovaly i boční výdechy. Reflektory byly již téměř zapuštěny do blatníků. Tento „podmračený“ design je společný všem osobním automobilům Škoda do roku 1945, částečně je uplatněn i na vojenských a malých užitkových automobilech.

Roku 1945 byl sice koncern Škoda rozdělen, ale vazby nešlo snadno přetrhat. Nová doba a nový design přinesly svislou, vysokou čelní stěnu v „americkém“ stylu, se zcela zapuštěnými reflektory v protažené horní hraně blatníků, a s několika různě dlouhými vodorovnými ozdobnými lištami v masce chladiče pod zašpičatělou kapotou. Tento prvek je uplatněn jak na vozech Škoda 1101 (1945–52) či Škoda Superb (1946–49), ale částečně i u vozu Škoda VOS (1949–52) a jeho obdobu nalezneme i na autobusu Škoda 706 RO z Avie Letňany či u trolejbusu Škoda 6Tr (1949) z Plzně.

Později, když AZNP výrazně omezily počet vyráběných typů, nebyl společný designový prvek nutný. Přesto najdeme drobnou paralelu mezi chladiči vozů Škoda Octavia z AZNP a Škoda 706 RT z LIAZu: svisle orientované štěrbiny masky chladiče přepásané oválnou lištou se znakem Škoda uprostřed. Stejné to bylo i u jabloneckého prototypu autobusu Škoda 706 RTO, kde ale nakonec zvítězil návrh z vysokomýtské Karosy. Trolejbus Škoda 9Tr, který chladič nemá, si ponechal aspoň tu lištu se znakem...

Až v roce 1996 se automobilka vrátila k výrobě více typových řad, a to díky vozu Škoda Octavia. Ta na předku nesla dominantní masku chladiče – ležatý obdélník se svisle orientovanými jemnými žebry a s výrazně chromovaným rámečkem (lidově zvaný „gril“), do kterého byl v horní části integrován znak Škoda. Roku 1998 dostala obdobnou masku i faceliftovaná Škoda Felicia a později i všechny další nové modely automobilů Škoda, přičemž tvar se přizpůsoboval tvaru vozu. Společným prvkem byl i dvojitý vystupující prolis kapoty, navazující na masku a znak. Zhruba od roku 2000 mají škodovky společný znak i vzadu: velkoplošné zadní svítilny mají obvodová koncová světla a proto svítí ve tvaru písmene C (vlevo), resp. obráceného C (vpravo). S nástupem vozů Škoda Yeti a modernizací ostatních typů dostaly škodovky třetí společný rys, tentokrát zboku: okna u B-sloupků mají nahoře ostré a dole oblé hrany, čímž ještě opticky zmohutnily.

Počínaje novým vozem Škoda Rapid zahájil návrhář Jozef Kabaň odklon designu Škody od robustnosti k čistým liniím, zjednodušení tvaru reflektorů pouze do jedné roviny a přemístění znaku automobilky z masky chladiče do výběžku přední kapoty. Ostatní typové řady budou přizpůsobeny při postupných faceliftech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IČO 00177041 – ARES (MFČR, státní rejstříky), Podnikani.cz (vztahy a vazby subjektů graficky)
  2. a b c Škoda Auto, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007
  3. ISIN CZ0003501199 - kurzy.cz (Informace z Burzy a RMS), bcpp.cz (pouze pro ISIN zařazené na Burzu), yahoo.com (Yahoo finance)
  4. Škodovky se od října začnou prodávat i v Austrálii
  5. a b SACHER, Tomáš: Zázrak jménem Škoda. Respekt 50/2010, 13. prosince 2010: s. 48–55.
  6. Skoda Yeti and Superb get Top Gear awards
  7. ŠKODA Výroční zpráva 2011 [online]. Skoda Auto, 2012-01-26, [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Superb zvítězil v anketě Nejlepší auta roku 2012 [online]. Skoda Auto, 2012-01-26, [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Historie 200RS, boproracing.com
  10. Škoda 782 Sedan
  11. Škoda Favorit Coupé, ČSSR 1987, auta5p.eu
  12. [1]
  13. Felicia Golden Prague, studie z roku 1998, galerie.autorevue.cz
  14. Production plants [online]. Volkswagen Group, [cit. 2012-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Škoda Výroční zpráva 2012 [online]. Škoda Auto a.s., [cit. 2012-12-14]. Dostupné online. (česky) 
  16. Škoda začala v ruském závodě GAZ vyrábět novou octavii [online]. Novinky.cz, [cit. 2013-06-24]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VÁŇA, Daniel. Zur Frage der Rüstungsproduktion in den Škodawerken bis zur Weltwirtschaftkrise (1859-1934). Prague Papers on the History of International Relations. 1997, roč. 1, s. 157-172. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Škoda Auto ve Wikimedia Commons
  • www.skoda-auto.com/cze – Oficiální stránky automobilky
  • www.skodaps.wz.cz – Historie naší největší automobilky od dob Laurina & Klenenta k dnešní Škodě Auto, úspěchy Škoda Motorsport teamu, popisy současných modelů včetně přehledných technických údajů.


« Škoda Auto, 1980–2020
1980 1990 2000 2010
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Mini Citigo
Malé 105/120/125/130/135/136
Favorit/Forman
A02 Felicia
A04 Fabia
A05 Fabia II
Fabia III
Nižší střední A4 Octavia (Tour) Rapid
A5 Octavia II
A7 Octavia III
Vyšší střední B5 Superb
B6 Superb II
Superb III
Malé MPV A05 Roomster
Malé SUV A5 Yeti
Velké SUV Snowman