Ferdinand Porsche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Porsche
Ferdinand Porsche
Ferdinand Porsche
Narození 3. září 1875
Vratislavice nad Nisou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. ledna 1951 (ve věku 75 let)
Stuttgart
Západní NěmeckoZápadní Německo  Západní Německo
Příčina úmrtí infarkt
Místo odpočinku AUT Zell am See
Znám jako automobilový konstruktér
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Porsche (3. září 1875 Vratislavice nad Nisou[1] (německy Maffersdorf) – 30. ledna 1951 Stuttgart) byl konstruktér automobilů, známý především konstrukcí populárního „lidového vozu“ (Volkswagen) později známého jako VW Brouk. Je také konstruktérem několika typů německých obrněných vozidel. Jméno Porsche pochází pravděpodobně z českého jména „Boreš“.

Konstrukcí automobilů se zabýval též jeho syn Ferry Porsche, který založil továrnu Porsche a konstruoval stejnojmenné sportovní vozy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrobka rodiny Porsche ve Vratislavicích nad Nisou

Byl synem Antona Porsche, majitele klempířské dílny, který byl zároveň zástupcem starosty, zakladatelem hasičského sdružení, předsedou veteránů a okresního svazu hasičů.

Po ukončení školní docházky v roce 1889 otec chtěl, aby Ferdinand začal pracovat v jeho dílně; ten si však vyvzdoroval, aby mohl navštěvovat kurzy elektrotechniky na průmyslové škole v Liberci. Praktické využití elektřiny bylo na konci 80. let novým technologickým fenoménem, který Ferdinanda Porscheho fascinoval. Elektrifikoval rodný dům a kdykoliv se v liberecké továrně bratrů Ginzkeyových objevil problém s elektroinstalací, Porsche byl zavolán k jeho vyřešení.

V osmnácti letech odešel do učení do Spojených elektrických podniků a.s. ve Vídni, předtím se tato firma jmenovala Bélla Egger&Co, ještě později se přejmenovala na Brown Boveri. V této firmě potkal svou životní partnerku - rodilou Vídeňanku Louise Kaes. Porsche ve firmě začal úplně od píky, ve volném čase navštěvoval univerzitní elektrotechnické přednášky. Za poměrně krátkou dobu se vypracoval na vedoucího zkušebního provozu a prvního asistenta v oddělení výpočtů.

V roce 1898 objednala C. K. dvorní továrna na výrobu kočárů, firma Lohner, elektromotor pro automobil. Porsche se s nadšením pustil do projektování a jeho styky se s Lohnerem natolik zintenzivnily, že firma Porscheho požádala, zda by se nechtěl stát jejím zaměstnancem - Porsche tuto nabídku přijal.

Porsche vytvořil revoluční konstrukční řešení, pro které se vžil název "systém Lohner-Porsche". V obou předních kolech automobilu byly zabudovány elektromotory o výkonu 2,5 koňských sil.

Jelikož na počátku 20. století byly benzínové motory velmi nespolehlivé, málo účinné, hlučné a s nečistým chodem, koncepce Lohner-Porsche vzbudila mnoho pozornosti, zlomila několik rychlostních rekordů a elektromobily Lohner byly vystavovány i na Světové výstavě v Paříži v roce 1900, kde získaly zlatou medaili.

Postupně se začaly ukazovat nevýhody elektromobilů - zejména složité nabíjení akumulátoru. Porsche přišel s novou koncepcí benzínovo-elektrického vozu, kdy elektřinu pro elektromotory vyráběl benzínový motor. To na čas jeho elektrovozy zachránilo.

V roce 1906 koupil Porscheho patenty Emil Jellinek. Společně se společností Daimler Motoren Gesellschaft založil akciovou společnost Société Mercedes Electrique, která se měla stát výhradním zadavatelem výroby elektromobilů pro společnost Austro-Daimler s továrnou ve Wiener Neustadtu. Nabídl Porschemu místo technického ředitele továrny Austro-Daimler. Porsche tuto nabídku akceptoval - u Lohnera mu začali vyčítat, že žádá pro svůj výzkum příliš mnoho peněz. Na základě Porscheho patentů Austro-Daimler začaly vyrábět hybridní benzínovo-elektrické vozy.

V létě 1907 vyslala společnost Porscheho hybridní automobily na prestižní Mezinárodní císařskou cenu vyhlašovanou císařským autoklubem. Vozy naprosto propadly - nedostaly se ani přes kvalifikaci. Byly příliš těžké a jiným automobilkám se navzdory obtížím podařilo zkonstruovat výkonnější benzínové motory. Neúspěch zapříčinil pád společnosti Société Mercedes Electrique a její kapitál přešel do firmy Austro-Daimler.

Porsche se tak musel začít soustředit na konstrukci spalovacích motorů. Už v roce 1906 navrhnul model Maja. Postupně ho vylepšoval a roku 1909 bylo rozhodnuto, že auto se bude účastnit Ceny prince Heinricha, kde ovšem propadlo. To však Porscheho nezlomilo a navrhl nové koncepce. Ročník 1910 byl pro Porscheho fenomenálním úspěchem, protože vozy Austro-Daimler obsadily první tři místa.

Firmu opustil v roce 1923 pro neshodu o koncepci výroby vozů. Několik měsíců poté nastupuje jako šéfkonstruktér firmy Daimler ve Stuttgartu, kde sestrojil mnoho závodních automobilů, dominujících závodům 20. let. V roce 1929 přestoupil do konkurenční společnosti Steyr-Werken, která však po roce vlivem hospodářské krize zkrachovala.

25. dubna 1931 založil firmu Dr. Ing. h.c. F. Porsche Gesellschaft mit beschränkter Haftung, Konstruktionen und Beratungen für Motoren und Fahrzeugbau v níž zaměstnal řadu špičkových inženýrů. V ní vznikly první projekty nového lidového vozu (německy Volks Wagen). Měl to být vůz s cenou pod 1 000 říšských marek. V červnu roku 1934 uzavřela Porscheho firma smlouvu na výrobu tohoto vozu s Říšským svazem automobilového průmyslu. V roce 1938 začala výstavba továrny na výrobu lidových vozů ve Wolfsburgu (dnes sídlo firmy Volkswagen). Vzhledem k začínající válce se ale místo lidového vozu začala vyrábět jeho vojenská verze KdF-82 zvaný též Kübelwagen. Porsche navrhl také několik typů obrněných vozidel (stíhač tanků Ferdinand, a pouze do prototypu dovedený supertěžký tank Maus).

Evidenční karta NSDAP Ferdinanda Porsche
Totenkopfring Ferdinand Porsche

Ferdinand Porsche byl členem NSDAP. Členem se stal v roce 1937. U SS dosáhl hodnosti SS-Oberführer a za jeho činnost mu byl v roce 1944 propůjčen prsten s umrlčí lebkou (Totenkopfring). Byl také nositelem Válečného záslužného kříže bez mečů (Kriegsverdienstkreuz).

V listopadu 1945 byl Ferdinand Porsche pozván do Francie jejími politickými představiteli a bylo mu navrženo, aby nadále pracoval a navrhoval vozy Volkswagen ve Francii a aby v rámci válečných reparací přesunul vybavení svých továren do Francie. Vzhledem k rozporům ve francouzské vládě a averzi představitelů francouzského automobilového průmyslu z tohoto plánu sešlo ještě dříve, než se stihl uskutečnit. Podle některých zdrojů se od začátku jednalo o léčku Francouzů, kteří se snažili takto jej dostat na území Francie. Následně byl Ferdinand Porsche zatčen jako válečný zločinec a umístěn do vazby v Dijonu. Ač zatčen a držen ve vazbě, nebyl postaven před soud a po zaplacení, francouzskými úřady požadované, horentní sumy 62 000 amerických dolarů byl z vazby propuštěn a bylo mu dovoleno vycestovat. Rok po jeho propuštění z vazby, v září 1948, ho francouzský tribunál pro válečné zločiny shledal ve smyslu vznesených obvninění nevinným a případ ukončil. Kauce vyplacená za účelem jeho propuštění nebyla Porscheho rodině nikdy vrácena.[2]

Po dobu jeho nepřítomnosti řídil rozbíhající se výrobu vozu Volkswagen Brouk jeho syn Ferry, který zároveň připravoval výrobu sportovních vozů Porsche ve vlastní továrně. Ve svých prvních sportovních vozech ale využil řady dílů Brouka.

Ferdinand Porsche zemřel krátce po svých 75. narozeninách na následky mrtvice ve Stuttgartu, pohřben je v Zell am See.

Zajímavostí je, že od vzniku Československa až do roku 1935 byl Ferdinand Porsche československým občanem, byť v Československu prakticky nepobýval.

Porscheho dědictví[editovat | editovat zdroj]

Firma jeho syna Ferryho Porsche, společnost Dr. Ing. h. c. F. Porsche AG je dnes jedním z nejznámějších výrobců sportovních vozů. Jeho dcera Louise Piëchová (1904–1999) vedla v letech 19521971 obchodní společnost Porsche Holding Österreich, která jako jediná výhradně zastupuje firmu Volkswagen v Rakousku. Jeho vnuk F.A. Porsche zkonstruoval model Porsche 911 a založil firmu Porsche Design GmbH. Další jeho vnuk Ferdinand Piëch byl od 1993 do 2002 předsedou představenstva koncernu Volkswagen. V září 2005 převzala firma Porsche AG celkem 18,5% kmenových akcií firmy Volkswagen AG, později se však díky financím situace obrátila a v dnešní době spadá Porsche pod společnost Volkswagen.

Posmrtné "vymazání" z Vratislavic[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé města Vratislavic si v roce 2013 vzpomněli, že Porsche byl v SS a NSDAP a proto se rozhodli peticí, že veškeré cedule připomínající rodáka odstraní.[3] Kvůli tomu automobilka Porsche odvezla 3 vozy, které zde byly vystavené na zdejší expozici. V tuto chvíli (20.12.2013) se spekuluje, že automobilka celou expozici zruší.[4]

Důležité objevy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. http://www.answers.com/topic/ferdinand-porsche
  3. Vratislavice se k Porschemu nehlásí, cedule se jménem musí pryč [online]. Česká televize, [cit. 2013-12-20]. Dostupné online.  
  4. Porsche si odvezlo z Vratislavic svá vystavená auta. Už je sem nevrátí [online]. iDnes, [cit. 2013-12-20]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MOMMSEN, Hans; GRIEGER, Manfred. Das Volkswagenwerk und seine Arbeiter im Dritten Reich. Düsseldorf : ECON Verlag, 1996. ISBN 3-430-16785-X. (německy)  – český překlad názvu: „Závod Volkswagen a jeho zaměstnanci ve třetí říši“
  • MÜLLER, Peter. Ferdinand Porsche. Der Vater des Volkswagens. [s.l.] : [s.n.], 1996. (německy)  – český překlad názvu: „Ferdinand Porsche. Otec Volkswagenu“

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]