SOR Libchavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charakteristický částečně nízkopodlažní autobus SOR BN 12
Linkový autobus SOR C 10,5
SOR B 7,5 patří k řadě nejmenších minibusů SOR
Městský kloubový autobus SOR NB 18 City
První vyrobený trolejbus SOR TN 12 A

SOR Libchavy spol. s r. o. je český výrobce autobusů pro městskou, meziměstskou a turistickou dopravu, podílí se též na výrobě trolejbusů. Sídlí v Libchavách u Ústí nad Orlicí. Zkratka SOR pochází z původního názvu podniku před privatizací: „Sdružení opravárenství a rozvoje“.[1] Výrobu autobusů zde zavedl Jaroslav Trnka, bývalý ředitel Karosy Vysoké Mýto, a jeho tým.[2] Firmu ovládla investiční skupina J&T,[2] která ji v roce 2009 vložila do Energetického a průmyslového holdingu společného s PPF.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podnik do roku 1990 vyráběl a opravoval zemědělskou techniku – krmné vozy, vybírače siláže, obraceče píce, horské malotraktory a řadu dalších strojů. V roce 1991 došlo k privatizaci, nová společnost s ručením omezením byla do obchodního rejstříku zapsána 6. prosince 1991 a vlastnilo ji rovnými díly základního jmění 180 000 Kč 9 fyzických osob z Vysokého Mýta a Libchav. Postupně přeorientovala výrobu na stavební techniku – maringotky a lešení. Během této produkce docházelo k vývoji autobusů. Výroba autobusů byla zpočátku dotována ze zisku z vývozu stavebního vybavení.[2] První prototyp autobusu byl dokončen roku 1993 a první autobus byl prodán roku 1994; první vozy byly dodány do města Kadaň.[2]

V srpnu 2005 bylo jmění společnosti navýšeno a 92% podíl získala BAULIGA a. s. V září 2005 byl tento podíl zastaven u Československé obchodní banky, v prosinci 2009 u Komerční banky. V roce 2008 byl obchodní podíl Bauligy dalším navyšováním základního jmění na 8 milionů Kč postupně zvýšen až na 99,8 %, 10. února 2010 se Bauliga stala jediným vlastníkem.[3] Jaroslav Trnka však zůstal ve vedení firmy.[2]

Firma se zaměřuje na levnou výrobu autobusů s levným provozem, určených především pro trhy zemí bývalého východního bloku, a na široký sortiment různých velikostí autobusů[2] (nabídka zahrnuje délky 8,5 m, 9,5 m, 10,5 m, 12 m a kloubové 18 m, jeden z typů má délku 13,5 m). Design autobusů SOR byl zmiňován jako jejich slabší stránka.[2] Postupně byly do výroby zařazeny i plynové autobusy, elektrobusy, hybridní autobusy a trolejbusy.[2] Levnosti výroby je dosahováno maximální unifikací dílců, modulů a konstrukce, širokým využitím plastů, specifickými technologickými postupy atd., provozní náklady jsou šetřeny například nižší hmotností vozidel.[2]

V roce 2010 je vyráběno kolem 500 kusů, během čtyř let chce firma produkci zdvojnásobit. Nejvíce autobusů firma prodá v Česku. V České republice i na Slovensku má podíl na prodeji autobusů asi 30 %.[2] Firma má zastoupení v Pobaltí, na Balkáně, v Rusku či v Moldavsku.[2] V roce 2010 zaměstnává kolem 600 lidí.[2]

V roce 2009 vyhrála společnost SOR Libchavy velkou veřejnou soutěž na dodání autobusů pro Dopravní podnik hl. m. Prahy. V letech 2009–2018 by měl SOR do Prahy dodat celkem 620 autobusů SOR NB v hodnotě přibližně 3,5 miliardy korun.[4], a to 465 kusů vozů standardní délky NB 12, 235 kusů kloubových NB 18 a 20 kloubových autobusů s hybridním pohonem SOR NBH 18.[5] V lednu 2010 zvítězila společnost i ve výběrovém řízení na autobusy pro dopravní podnik Bratislavy. Do hlavního města Slovenska by měla společnost v letech 2010-2013 dodat 100 autobusů typu NB 18.[6][7] V listopadu 2010 uspěla v soutěži na dodávku 15 midibusů nového typu SOR BN 8,5 pro Dopravní podnik hl. m. Prahy s datem dodání do 30. listopadu 2010, do poloviny prosince dodala 7 vozidel.

Licenční výroba[editovat | editovat zdroj]

Modely autobusů SOR licenčně vyrábí od roku 1998 také maďarská firma Credo (dříve Kravtex). Mezi lety 2003 a 2007 vyráběla licenčně některé modely SORu (B 9,5, C 9,5, LC 9,5, C 10,5) také polská firma Solbus.

V letech 2001 až 2008 využívala platformu SOR firma Ekobus (do roku 2004 s názvem NORDlogistic) s výrobním závodem v České Lípě, která stavěla stejnojmenné autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Od roku 2008 již SOR vyrábí CNG autobusy sám.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhovor: Autobusy SOR – stále častější na našich silnicích, BUSportál.cz, 17. 4. 2004
  2. a b c d e f g h i j k l m Dominik Orfánus: Prečo J&T zaujali české autobusy – SOR sa darí na českom a slovenskom trhu, pomohli aj private equity vlastníci, Trend, č. 41/2010, 8. 9. 2010
  3. Obchodní rejstřík
  4. SŮRA, Jan. Praha koupí stovky autobusů SOR za více než tři miliardy [online]. Idnes.cz, 2009-02-12, [cit. 2009-02-12]. Dostupné online.  
  5. Ekologické autobusy pro hlavní město Prahu, SOR Libchavy, tisková zpráva, 18. 2. 2009
  6. http://www.ct24.cz/doprava/78500-bratislava-koupi-nove-autobusy-od-soru/
  7. http://www.k-report.net/aktuality/sor-ziskal-dalsi-mamuti-zakazku/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]