Akreditiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Akreditiv představuje závazek banky, že na základě žádosti klienta - příkazce a na jeho účet poskytne oprávněné osobě - beneficientovi určité podmínky.

Akreditiv je starobylý a vynikající institut obchodního práva. Jeho název je odvozen z francouzského accréditer (pověřovat). Podle komercionalisty Karla Marka se institut vyvinul z prosté kupecké poukázky, jak ostatně napovídají i ekvivalentními názvy jsou letter of credit, lettre de crédit, Kreditbrief, starší český úvěrní list.

Akreditiv vzniká uzavřením smlouvy o otevření akreditivu, která je v současném obchodním zákoníku je upravena v § 682-691 a má povahu absolutního obchodu. Stranami smlouvy jsou příkazce a banka. Banka se ve smlouvě zavazuje, že poskytne osobě příkazcem ve smlouvě určené, oprávněnému (beneficientovi) na účet příkazce určité plnění za příkazcem stanovených podmínek. Příkazce se zavazuje k úplatě ve prospěch banky. Podstatnými náležitostmi jsou určení plnění, určení beneficienta, podmínek a doby; vyjádření vůle zaplatit úplatu. Účelem akreditivu bývá především zvýšení jistoty při platbě (garanční funkce, platební funkce), popřípadě i zprostředkovací funkce.

Akreditiv má několik pojmově vyhraněných subtypů: