Spotřebitel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Spotřebitel je na trhu zboží a služeb jednotlivec, který stojí na straně individuální poptávky. Tento jednotlivec poptává statky. Horizontálním součtem všech individuálních poptávek dostaneme poptávkovou křivku celého trhu - tedy všech spotřebitelů.Spotřebitel poptává statky a poptávané množství je nepřímo úměrné ceně statku. Tedy čím větší cena, tím menší množství bude spotřebitel poptávat. Racionální spotřebitel se obvykle chová racionálně a předvídavě.

Spotřebitel je z pohledu práva "osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, nebo osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami." [1]

Spotřebitel a nákupy na internetu[editovat | editovat zdroj]

Právní postavení spotřebitele upravuje občanský zákoník (č. 40/1964 Sb.) [2] a zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.).[3]

Smlouvy uzavřené pomocí prostředků komunikace na dálku (tedy i prostřednictvím internetu) upravuje občanský zákoník (č.40/1964 Sb) a zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb), vše ve znění novel.

Spotřebitelem se rozumí osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, nebo osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami.

Nákup přes internet je specifický v tom, že se uzavírá pomocí prostředků komunikace na dálku, tedy prodejce a spotřebitel nepřijdou do kontaktu. Tyto takzvané distanční smlouvy jsou tedy uzavírá za velmi specifických podmínek a pro spotřebitele garantují široký katalog práv, který ale prodejci mnohdy nerespektují.

Pravděpodobně největším specifikem oproti běžným nákupům je možnost vrátit koupené zboží do 14 dnů. Tato lhůta se počítá ode dne nákupu do dne odeslání/předání zboží prodejci. Vrácené zboží musí být vráceno nepoškozené, bez známek užívání nebo opotřebení, nejlépe v původním obalu a s veškerým příslušenstvím.


Možnost vrácení peněz se ale netýká:[4]

a) na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,

b) na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli dodavatele,

c) na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání,

d) na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li spotřebitel jejich originální obal,

e) na dodávku novin, periodik a časopisů,

f) smlouvy spočívající ve hře nebo loterii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tauchen, Jaromír - Dávid, Radovan. Několik poznámek k ochraně spotřebitele ve Spolkové republice Německo. In Současné aktuální otázky spotřebitelského práva. Brno : Masarykova univerzita, 2008. od s. 81-90, 9 s. ISBN 978-80-210-4568-2.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ochrana spotřebitele na internetu [online]. [Cit. 2008-08-25]. Dostupné online..
  2. MVČR, občanský zákoník [online]. [Cit. 2008-08-25]. Dostupné online..
  3. MVČR, zákon o ochraně spotřebitele [online]. [Cit. 2008-08-25]. Dostupné online..
  4. Spotřebitel a nákup na internetu [online]. [Cit. 2008-08-31]. Dostupné online..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]