Prekluze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prekluze (z lat. prae-clusio, uzavření) v soukromém právu znamená nejen zánik nároku z určitého subjektivního práva, ale i úplný zánik tohoto práva jako takového. Na rozdíl od promlčení ale není prekluze všeobecná, nastává pouze tam, kde to zákon stanoví, zpravidla souslovím „jinak právo zanikne“. Je proto vcelku výjimečným právním institutem, většinou jde o práva z odpovědnosti za vady.

V trestním právu se lhůty, které mají charakter prekluze, nazývají lhůtami promlčecími.[1]

Vznik prekluze[editovat | editovat zdroj]

Ke vzniku prekluze je třeba naplnění dvou právních skutečností:

  1. uplynutí zákonem stanovené doby, tzv. prekluzivní lhůty, a
  2. neuplatnění práva (tzv. omisivní právní jednání) v této lhůtě.

Prekluzivní lhůty jsou lhůtami hmotněprávními, tzn. právo musí být uplatněno nejpozději jejich poslední den (případně první následující pracovní den).[2] Obecně se tyto lhůty neprodlužují a jejich běh se nezastavuje ani nepřerušuje. Výjimkou mohou být záruční doby, kde se do jejich běhu nezapočítává doba od uplatnění práv z odpovědnosti za vady do provedení opravy věci.[3]

Důsledky prekluze[editovat | editovat zdroj]

Při prekluzi právo zaniká zcela, nezůstává ani jako naturální obligace, proto případné plnění z prekludovaného nároku je plněním bez právního důvodu a může být požadováno zpět jako bezdůvodné obohacení.[4] K prekluzi přihlíží soud jak v řízení nalézacím, tak v případě již nalezeného práva i v řízení vykonávacím z úřední povinnosti (ex offo), tedy i bez návrhu dlužníka.[5][6]

Některé případy prekluze v českém občanském právu[editovat | editovat zdroj]

  • Právo nabyvatele uplatnit nárok z odpovědnosti za vady u soudu[7]
  • Právo na náhradu nutných nákladů, které vznikly v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady[8]
  • Právo zpětné koupě vůči kupujícímu[9]
  • Práva kupujícího z odpovědnosti za vady prodaného zboží v obchodě[10]
  • Právo na náhradu nutných nákladů objednatele díla[11]
  • Práva objednatele díla z odpovědnosti za vady[12]
  • Právo na náhradu škody způsobenou na vnesených nebo odložených věcech vůči provozovateli ubytovacích služeb[13]
  • Právo nájemce na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného[14]
  • Právo na náhradu za poškození nebo nadměrné opotřebení pronajaté věci vůči nájemci[15]
  • Právo nájemce na náhradu nákladů odstranění závad bránících v řádném užívání bytu[16]
  • Právo na splnění dohody o výměně bytu[17]
  • Práva z úschovy věci po jejím vrácení[18]
  • Práva cestujícího vůči přepravci, jestliže přeprava nebyla provedena včas[19]
  • Právo na náhradu škody u dopravované zásilky[20]
  • Práva z cestovní smlouvy vůči cestovní kanceláři[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 34 a § 94 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
  2. § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  3. § 627 ObčZ
  4. § 451 odst. 2 ObčZ
  5. § 583 ObčZ
  6. § 330 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  7. § 504 ObčZ
  8. § 509 odst. 1 ObčZ
  9. § 608 odst. 1 ObčZ
  10. § 626 ObčZ
  11. § 639 ObčZ
  12. § 649 a § 655 odst. 2 ObčZ
  13. § 436 ObčZ
  14. § 675 a § 699 ObčZ
  15. § 683 ObčZ
  16. § 691 ObčZ
  17. § 716 odst. 1 ObčZ
  18. § 753 ObčZ
  19. § 763 odst. 3 ObčZ
  20. § 771 ObčZ
  21. § 852i odst. 2 ObčZ

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]