Nadace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o druhu účelového sdružení majetku. O románu Isaaca Asimova pojednává článek Nadace (kniha).

Nadace (angl. foundation, něm. Stiftung) je právnická osoba, podle současného českého práva účelové sdružení majetku zřízené zakladatelem nebo zakladateli k dosahování obecně prospěšných cílů. Tím se nadace liší od (dnešním českým právem výslovně neupraveného) svěřenství (angl. trust, něm. Treuhand), které může být zřízeno k libovolnému účelu, typicky ve prospěch konkrétní osoby (např. dědice nebo dědiců).

Nový občanský zákoník se vydává cestou samostatné úpravy jednotlivých typů účelových sdružení majetku, úpravu nadace a nadačního fondu najdete v jeho oddíle 3 pod názvem Fundance. Jedná se o společný pojem pro sdružení majetkového základu věnovaného společenskému účelu, které jsou svojí funkcí a významem stavěny jako protipól ke korporacím. Stávající zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. bude zrušen, resp. zruší se veškerá jeho ustanovení vyjma třetí až sedmé části upravující doplnění a změny některých zákonů. [1]

Nový občanský zákoník přinesl změny k 1.1.2014 § 306

  • (1) Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak.
  • (2) Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.

§ 307

  • (1) Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu; nadace však podnikat nesmí, pokud to zakladatel v nadační listině vyloučil. Za stejných podmínek může nadace převzít vedení obchodní společnosti.
  • (2) Nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.

§ 308

  • (1) Název nadace obsahuje slovo „nadace“.
  • (2) Pravidelnou součástí názvu nadace je označení poukazující na její účel.

Založení nadace[editovat | editovat zdroj]

§ 309

  • (1) Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti.
  • (2) Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob.
  • (3) Stojí-li na straně zakladatele nadace více osob, považují se za zakladatele jediného a v záležitostech nadace musí jednat jednomyslně; odmítá-li některá z těchto osob souhlas bez vážného důvodu udělit, nahradí jej k návrhu kterékoli z ostatních zakládajících osob svým rozhodnutím soud.
  • (4) Nadační listina vyžaduje formu veřejné listiny.

§ 310

Zakládací listina nadace obsahuje[editovat | editovat zdroj]

  • • a) název a sídlo nadace,
  • • b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,
  • • c) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
  • • d) údaj o výši vkladu každého zakladatele,
  • • e) údaj o výši nadačního kapitálu,
  • • f) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají,
  • • g) počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora,
  • • h) určení správce vkladů a
  • • i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

§ 311

  • (1) Při založení nadace pořízením pro případ smrti se do nadace vnáší vklad povoláním nadace za dědice nebo nařízením odkazu. V takovém případě nabývá založení nadace účinnosti smrtí zůstavitele.
  • (2) Je-li nadační listina obsažena v pořízení pro případ smrti, obsahuje alespoň
  • • a) název nadace,
  • • b) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
  • • c) údaj o výši vkladu,
  • • d) údaj o výši nadačního kapitálu a
  • • e) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

§ 315

Vznik nadace[editovat | editovat zdroj]

  • (1) Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.
  • (2) Návrh na zápis nadace do veřejného rejstříku podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem nadace její správní rada.

[2]

Zánik nadace[editovat | editovat zdroj]

  • (1) dosažením účelu, pro který byla nadace založena, je nadace zrušena a správní rada zvolí likvidátora
  • (2) soud zruší nadaci s likvidací i bez návrhu v případech stanovených v zákoně (mj. nadace neposkytuje nadační příspěvky déle než 2 roky, aniž pro to má vážný důvod nebo jestliže nadační jistina nepřináší žádný výnos po dobu déle než 2 roky).

Zánik vzniká výmazem z veřejného rejstříku. Předtím probíhá likvidace.

Podnikání nadací[editovat | editovat zdroj]

Podnikání může být jen činnost vedlejší

  •  Nadace a nadační fondy nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti
  •  Podnikání může být vyloučeno v nadační listině (není-li vyloučeno, je možné)
  •  Jiná výdělečná činnost pak může být prováděna i v rámci činnosti hlavní

Nadace dosahuje účelu tak, že používá majetek v souladu s účelem a za určených situací v nadační listině a ve statutu při trvání minimální výše nadační jistiny. Dále uplatňuje majetek k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti k realizaci svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny i nákladu na vlastní správu. Operativní/vlastní činnost nadace nesmí poškodit základní účel nadace.

Nadační jistinou se myslí peněžité i nepeněžité vklady. Peněžitým si říká nadační kapitál a ostatní majetek.

Nejznámějšími nadacemi jsou Nadace Alfreda Nobela udělující každoročně Nobelovy ceny, v českých zemích pak historické Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových (Hlávkova nadace).

Historie nadace v ČR[editovat | editovat zdroj]

Filantropické subjekty, které vznikly v období první republiky, byly s výjimkou zmíněné Hlávkovy nadace zrušeny za éry komunismu. Na počátku 90. let 20. století nastal boom zakládání nových nadací, do roku 1997 jich v Česku existovalo přes 5 000. Od roku 1998 vešel v platnost Zákon o nadacích a nadačních fondech (č. 227/1997 Sb.), který znamenal ve vývoji nadací zásadní zlom. Náročné podmínky citovaného zákona měly za následek, že z několika tisícovek nadací jejich počet ke konci roku 1998 klesl na cca 150. Do roku 2007 jejich počet postupně přesáhl 400.[zdroj?]

Hlavním limitujícím faktorem pro nárůst počtu nových nadací v České republice je zákonem stanovená povinnost minimálního nadačního jmění nezbytného pro registraci nadace ve výši 500 000 Kč. Nadační jmění přitom nesmí být po dobu trvání nadace zcizeno, je určeno k permanentnímu investování. O kapitalizaci českých nadací se výrazným, ve světe ojedinělým, počinem zasloužil i stát, a sice zřízením tzv. Nadačního investičního fondu (NIF), díky kterému do nadačních jmění vybraných celkem 73 českých nadací doputovalo zhruba 2,5 mld. Kč určených na trvalou podporu českého nevládního neziskového sektoru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MIŠUTKOVÁ, VALACH. Mgr. [online]. [cit. 2014-06-16]. Dostupné online.  
  2. {{{typ}}} č. {{{číslo}}} ze dne {{{vydání}}}, Nový občanský zákoník 2014 [online]. [cit. Chyba: neplatný čas]. [{{{url}}} Dostupné online.]  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu