Pojištění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojištění je závazek pojistitele, potvrzený pojistnou smlouvou (pojistkou) pojistitele (zpravidla pojišťovny) s pojistníkem, který sjednává pojištění ve prospěch pojistěného (pojištěnce), vůči pojištěnci tlumit dopad (škodu) z určených negativních "škodních událostí". Pojistník, který se zavazuje hradit pojistné, i pojištěnec mohou být jednotlivci nebo právnické osoby. Často jde o tutéž osobu, pokud pojistník sjednává pojištění pro sebe sama.

Pojistníci tak společně přispívají částí pojistného (kromě nákladů pojišťovny) do tzv. pojistného fondu [1], který je určen výhradně k úhradě případných finančních potřeb. O tvorbě, rozdělení a užití pojistného fondu rozhoduje jeho zřizovatel a správce – pojišťovna.

Pojištění se vztahuje pouze na určité, předem dohodnuté události, které se vyskytují s určitou odhadnutelnou pravděpodobností. Pojištění jako takové neovlivňuje riziko výskytu události, ani případnou škodu. Pojištění pouze zmírňuje a tlumí jejich dopad. Běžnou formou jsou pojištění pokrývající podnikatelská rizika, úrazy, živelné pohromy, úmrtí (tzv. životní pojistky), ale také ztrátu výdělku ve stáří či během nemoci nebo výdaje na nutnou zdravotní péči.

Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky. Patří do terciárního sektoru národního hospodářství.

Typy pojištění[editovat | editovat zdroj]

Pojištění lze rozdělit podle různých hledisek.

Podle obsahu pojištění[editovat | editovat zdroj]

Podle účasti[editovat | editovat zdroj]

Podle pojišťovny[editovat | editovat zdroj]

  • soukromoprávní
  • veřejnoprávní

Pojišťovny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pojišťovna.

Pojišťovny jsou instituce, které na komerční bázi, tzn. za úplatu, s cílem dosáhnout zisku, poskytují podnikatelům, ale i občanům ochranu před rizikem.

Pojišťovny v České republice jsou zřizovány v rámci koncesního systému, tzn. žádná organizace nemůže podnikat v pojišťovnictví bez povolení státního orgánu. Toto povolení uděluje Česká národní banka, do roku 2006 udělovalo licenci Ministerstvo financí České republiky. Kromě tuzemských mohou mít v České republice zastoupení i zahraniční pojišťovny. Některé druhy pojištění mohou poskytovat i banky, spořitelny, případně cestovní kanceláře.

Historie pojištění v Česku[editovat | editovat zdroj]

Historie pojišťovnictví v Česku se datuje od konce 17. století. Roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek promyšlený návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách. Jeho návrh spočíval v zavedení protipožárního fondu, do něhož by povinně přispívali všichni občané, kteří by si právě koupili dům. Ke vzniku fondu však nakonec nedošlo. V roce 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytka. Neměla však dlouhého trvání a brzy zanikla. Po roce 1822 zahájily činnost na českém území dvě „zahraniční“ pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovníček pojmů - Pojistný fond [online]. csobpoj.cz, [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.