Inkaso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Inkaso (z ital. incasso) je vyrovnání splatné pohledávky, buď v hotovosti nebo bezhotovostně, bankovním převodem z účtu příkazce na účet příjemce. Pohledávka vzniká obvykle fakturou ("účtem") za dodané zboží nebo službu, kde je také vyznačena lhůta splatnosti.[1]

V běžné řeči se inkasem často rozumí speciální případ automatického inkasa na základě příkazu k inkasu nebo SIPO.[2]

Bezhotovostní inkaso[editovat | editovat zdroj]

Nejjednodušší forma bezhotovostního inkasa je příkaz k úhradě (žiro), kterým dlužník (odběratel) přikazuje své bance, aby příslušnou částku převedla na účet věřitele (dodavatele). Podobně funguje i platba kartou. Při platbách, které se pravidelně opakují, může dát odběratel své bance tzv. trvalý příkaz k úhradě. Na jeho základě banka příkazce odesílá pravidelně (např. v určitý den v měsíci) stanovenou částku příjemci. Trvalý příkaz může být časově omezen.

Některé pravidelné platby se sice opakují, ale dlužná částka se mění (například za odběr vody, elektřiny, plynu atd.). Aby dlužník (odběratel) nemusel platbu pokaždé vyrovnávat novým příkazem, umožňují banky obrácený postup. Odběratel vydá bance příkaz, přesněji povolení k inkasu pro určitého dodavatele. Bance tím sděluje, že má pohledávky tohoto dodavatele automaticky splácet z odběratelova účtu; výše plateb může být předem omezena.[3]

Česká pošta nabízí navíc možnost, běžné pravidelné platby domácností sdružit do jediné pravidelné platby v proměnné výši. To je velmi rozšířené SIPO.

Dokumentární inkaso[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dokumentární inkaso.

V mezinárodním obchodě je zavedena služba, při níž banka vývozce současně s pohledávkou posílá bance dovozce (odběratele) i různé obchodní dokumenty, které odběrateli např. umožní dodané zboží převzít, proclít atd. Tyto dokumenty mu však vydá až po zaplacení pohledávky.[4] Dokumentární inkaso se tak v něčem podobá zasílání na dobírku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. M. Žák, Velká ekonomická encyklopedie, str. 266 a 336.
  2. Viz například [1]
  3. M. Žák, Velká ekonomická encyklopedie, str. 336.
  4. M. Žák, Velká ekonomická encyklopedie, str. 210.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]