Kupní smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kupní smlouva je soukromoprávní smlouva, při které vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

Stejná pravidla, jak pro smlouvu kupní, platí i pro směnnou smlouvu, při které nedochází k placení, ale je vyměňována věc za věc.[1]

Obecná charakteristika dle občanského a obchodního zákoníku[editovat | editovat zdroj]

Právní řád České republiky upravuje několik druhů kupních smluv. Základní úprava občanskoprávní kupní smlouvy je obsažena v občanském zákoníku, včetně zvláštního druhu kupní smlouvy, tzv. prodeje v obchodě. Obchodněprávní kupní smlouvu upravuje obchodní zákoník, jehož obsahem je i úprava jiných druhů obchodních kupních smluv, tj. smlouvy o prodeji podniku a smlouvy o koupi najaté věci. Zvláštním druhem kupní smlouvy je navíc mezinárodní kupní smlouva upravená Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.

Základem výše uvedeného právního stavu úpravy kupní smlouvy v našem právním řádu je úprava obsažená v občanském zákoníku. Ze znění ustanovení obchodního zákoníku vyplývá, že není-li možno řešit některé otázky dle něj, řeší se dle předpisů občanského práva, čímž se především myslí obecná úprava majetkových vztahů, zejména vlastnická práva a věcná práva vůbec, obecná úprava právní subjektivity a právních úkonů a společných institutů závazkového práva atd. Z uvedeného vyplývá, že náš právní řád vychází z dualismu úpravy smlouvy občanskoprávní a smlouvy obchodněprávní s tím, že ustanovení obchodního zákoníku o kupní smlouvě neupravují kupní smlouvu v plném rozsahu, a proto se ustanovení občanského zákoníku používají podpůrně. Je však možné konstatovat, že úprava kupní smlouvy v obchodním zákoníku je natolik komplexní, že subsidiární aplikace ustanovení občanského zákoníku se používá velmi zřídka.

Shodné a rozdílné znaky kupní smlouvy dle občanského a obchodního zákoníku[editovat | editovat zdroj]

Porovnáním úprav kupní smlouvy dle občanského a obchodního zákoníku dospějeme ke zjištění základních shodných a rozdílných znaků.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Prvním ze zásadních rozdílů je aplikace obou úprav:

  • Úprava dle občanského zákoníku se použije:
    • nejde-li o relativní obchod, pokud si smluvní strany písemně nedohodnou, že se smlouva bude řídit obchodním zákoníkem
    • je-li předmětem koupě nemovitá věc (k nemovitosti ale nepatří kupní smlouva!)
    • nejde-li o mezinárodní kupní smlouvu
  • Úprava dle obchodního zákoníku se použije:
    • jedná-li se o obchodní závazkový vztah, tzn. je-li jako relativní obchod sjednán mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, případně mezi podnikatelem a státem nebo samosprávným územním orgánem při uspokojování veřejných potřeb
    • je-li smluvními stranami zvolen jako předpis, jímž se bude jejich vztah řídit

V obou případech je předpokladem, že předmětem kupní smlouvy je věc movitá.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Dalším rozdílem obou úprav je pojmové vymezení kupní smlouvy, které je u jednotlivých úprav stanoveno takto:

  • dle občanského zákoníku: Kupní smlouva je smlouva, ze které vznikne prodávajícímu povinnost odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.
  • dle obchodního zákoníku: Kupní smlouva je smlouva, jíž se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něj vlastnické právo z této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

Forma smlouvy[editovat | editovat zdroj]

U obou úprav není stanovena, vyjma prodeje nemovitosti (občanský zákoník), kdy je vyžadována písemná forma.

Vznik kupní smlouvy[editovat | editovat zdroj]

U úpravy dle občanského zákoníku se obě smluvní strany musí dohodnout na celém jejím obsahu, u úpravy dle obchodního zákoníku minimálně na podstatných částech, které za podstatné považuje zákon.

Části kupní smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Obsahovým i formálním porovnáním sledovaných úprav kupní smlouvy lze zjistit následující skutečnosti:

Podstatné části smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Obě úpravy jsou shodné ve věci smluvních stran. Ve věci určení zboží (dle obchodního zákoníku), či určení prodávané věci (dle občanského zákoníku), je ve druhém případě nutné uvést, zda se jedná o věc movitou či nemovitou. Kupní cena u úpravy dle obchodního zákoníku musí být stanovena nebo musí být stanoven způsob, jakým bude určena. U úpravy dle občanského zákoníku je kupní cena stanovena dohodou s omezením obecně závaznými právními předpisy. Podstatná náležitost, kterou každá kupní smlouva musí mít: projev vůle strany prodávajícího něco prodat, a projev vůle strany kupující něco koupit.

Ostatní části smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Shodné a rozdílné znaky lze určit i v ostatních částech kupní smlouvy, které si smluvní strany zpravidla sjednávají. Dalším rozdílným znakem při porovnání obou úprav je absence některých druhů smluvních dojednání, která je patrná u kupní smlouvy dle občanského zákoníku. Tato právní úprava zpravidla neobsahuje ustanovení o dokladech ke zboží, záruce, evidenci atd.

Odpovědnost za porušení smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly lze u obou úprav stanovit především v odpovědnosti za porušení smlouvy. Obě úpravy rozeznávají odpovědnost za prodlení, za vady a za škodu. Úprava dle občanského zákoníku je mnohem užšího charakteru. V odpovědnosti za škodu v důsledku porušení povinností vyplývajících z kupní smlouvy nemá zákon žádnou zvláštní úpravu a jsou na ni aplikována obecná ustanovení zákona. Úprava dle obchodního zákoníku mnohem šířeji postihuje zejména otázky odpovědnosti za vady, nároky z odpovědnosti za vady, reklamaci a odpovědnost za škodu.

Práva a povinnosti smluvních stran dle obou porovnávaných úprav[editovat | editovat zdroj]

Povinnosti kupujícího[editovat | editovat zdroj]

Dle úpravy podle obchodního zákoníku je kupující především povinen:

  • zaplatit kupní cenu, a to dohodnutou nebo určenou
  • sjednat místo, čas a způsob placení
  • převzít zboží včetně poskytnutí potřebného spolupůsobení
  • uchovávat zboží

Dle úpravy podle občanského zákoníku je kupující povinen zejména

  • zaplatit kupní cenu ve sjednané době
  • převzít předmět prodeje
  • nést náklady spojené s převzetím předmětu koupě

Povinnosti prodávajícího[editovat | editovat zdroj]

Dle úpravy podle obchodního zákoníku je prodávající především povinen:

  • odevzdat kupujícímu zboží, a to řádně a včas
  • odevzdat kupujícímu doklady vztahující se ke zboží
  • umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva
  • předat zboží k přepravě
  • uchovávat zboží

Dle úpravy podle občanského zákoníku je prodávající povinen zejména:

  • odevzdat předmět koupě
  • převést vlastnické právo
  • nést náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě

Zánik smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Přes shodné znaky u obou porovnávaných úprav respektuje každá z úprav specifika sledovaných smluv.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 611 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]