Předkupní právo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Předkupní právo je právo oprávněné osoby požadovat, aby při zcizení byla věc nejprve nabídnuta ke koupi této osobě. Jde ale pouze o povinnost zcizitele, oprávněná osoba předkupní právo využít nemusí. Upraveno je v ustanoveních § 602–606 občanského zákoníku.

Vzniknout může ze zákona či ze smlouvy. U zákonného předkupního práva je časově neomezené, pokud je založeno smlouvou, doba být sjednána nemusí a v takovém případě platí, že u movitých věcí je třeba předkupní právo realizovat do osmi dnů, u nemovitostí do dvou měsíců od nabídky koupě. Kromě uplynutí doby zaniká nevyužitím na základě nabídky, výslovným vzdáním se ho a smrtí oprávněného. Svou povahou je totiž vždy právem nemajetkovým, spojeným přímo s osobou oprávněného, a nepřechází proto na jeho dědice. Stejně tak jej nelze ani na nikoho jiného převést.

Předkupní právo ze zákona[editovat | editovat zdroj]

Ze zákona má předkupní právo spoluvlastník k převáděnému podílu, ledaže je takový podíl převáděn na osobu blízkou.[1] V teorii se k tomuto tématu vedou spory, zda takové předkupní právo náleží i v případě, kdy je spoluvlastnický podíl převáděn bezúplatně. V praxi byla tato otázka několikrát řešena Nejvyšším soudem s tím, že v takovém případě předkupní právo nenáleží.[2] Ze zákona dříve vznikalo předkupní právo i nájemci k pozemku, kde byla chatová nebo zahrádkářská osada. Toto právo trvalo po dobu trvání nájmu.[3]

Nový občanský zákoník v souvislosti se znovuzavedením superficiální zásady (podle které povrch ustupuje pozemku, což znamená, že každá stavba je součástí pozemku, na kterém se nachází) zavádí vzájemné předkupní právo pro vlastníky těchto staveb a pozemků. Dle § 3054–3056 NOZ se stavba stává součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo ke stavbě i k pozemku, na kterém stavba stojí, stejná osoba.[4] Pokud vlastnická práva ke stavbě i k pozemku nemá stejná osoba, stavba se dnem nabytí účinnosti NOZ nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.[5]

V takovém případě pak vzniká předkupní právo, které má vlastník pozemku ke stavbě, a též opačně má vlastník stavby předkupní právo k pozemku, na němž jeho stavba stojí. Toto předkupní právo nelze ujednáním omezit nebo vyloučit. Pokud lze část pozemku, na němž se stavba nachází, separovat tak, aby nebylo znemožněno používání objektu, předkupní právo platí pouze pro tu část pozemku, která je pro užívání objektu nezbytná.[6]

Předkupní právo ze smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Předkupní právo lze dále založit smlouvou, a to i pro případ jiného zcizení, než prodejem na základě kupní smlouvy. Tato smlouva nemusí být uzavřena písemně, ledaže je zcizována nemovitost (účinky nastávají vkladem do katastru nemovitostí) a je sjednáno, že předkupní právo bude působit i vůči právním nástupcům zcizitele. Pak jde o předkupní právo věcné, jinak jde o předkupní právo osobní. I bez tohoto sjednání ale působí vůči právnímu nástupci tehdy, pokud zcizitel poruší právní povinnost nabídnout věc ke koupi oprávněné osobě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 140 občanského zákoníku ad. Od 1.1.2015 je uplatňována nová právní úprava předkupního práva spoluvlastníků.
  2. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2008, sp. zn. 22 Cdo 2408/2007
  3. § 22 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
  4. § 3054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  5. § 3055 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  6. § 3056 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník