Katastrofa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lesní požár v Austrálii.

Katastrofa (z řec. kata-strofé, zvrat, převrat, zničení[zdroj?]) je událost, která nastává v důsledku lidské nebo přírodní činnosti a ničivě postihuje přírodu nebo společnost[1].

Jedná se o nečekanou událost velkého rozsahu, která negativním způsobem pozměňuje předchozí stav prostředí. Podle definice Interpolu ji charakterizuje buď velký počet lidských obětí, nebo rozsah škod, který není možné zvládnout běžnými a místními prostředky.[2] Mnoho lidí věří, že příchod katastrof je spojen s astronomickými událostmi, či zásahy božstva, ale jejich propojení nebylo nikdy vědecky prokázáno. Předpokládá se, že katastrofa je výsledkem pouhých náhodných událostí, které na sebe navazují a zvyšují svůj dopad.

Podle důsledků rozlišujeme katastrofy ekologické a katastrofy humanitární. (Tyto skupiny se ovšem mohou vzájemně prolínat.)

Ekologická katastrofa je stav, kdy se do ekosystému dostává cizorodá látka, která má devastující účinek na zdejší život. Může být vyprovokována chemickou látkou, invazivním druhem, či změnou výchozích podmínek zásahem člověka (např. stavbou přehrady). Mezi nejznámější biologické katastrofy patří únik ropy do moře, která devastuje velká území pobřeží.

Humanitární katastrofa nastává tehdy, když je ohrožen život, zdraví, nebo bezpečnost velké skupiny lidí.

Podle příčin rozlišujeme katastrofy přírodní a katastrofy antropogenní (způsobené člověkem).

Přírodní katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Některé přírodní procesy probíhají tak rychle a intenzivně, že způsobují velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech. Tyto procesy souhrnně označujeme přírodní katastrofy, někdy také méně přesně živelní pohromy. Většinou jsou spojeny s uvolněním značného množství energie a s přesuny velkých objemů hmoty (vody, vzduchu, půdy apod.)

Kosmické katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Exploze supernovy

Hypernova[editovat | editovat zdroj]

Hypernova je teoreticky předpokládaný typ supernovy (hvězdné exploze) vznikající kolapsem na konci životního cyklu výjimečně velké hvězdy. Existují teorie, že energie uvolněná relativně blízkou hypernovou by mohla být schopna vyhladit život na Zemi. Proud paprsků gama vydávaný hypernovou, i kdyby zasáhl Zemi na pouhých deset sekund, může zničit polovinu ochranné ozónové vrstvy v atmosféře[3].

Po poškození ozónové vrstvy je ultrafialové záření ze Slunce schopno vyhubit většinu života na pevnině a blízko hladiny oceánů i jezer a přerušit potravní řetězec.[4]

Impakt mimozemského tělesa[editovat | editovat zdroj]

Impakt mimozemského tělesa je srážka menšího tělesa s větším (planetou), kdy dojde k uvolnění značného množství energie v místě dopadu (vznikne kráter), tak i v okolí[5]. Při dopadu vzniká rázová vlna, které je schopna ničit překážky do značné vzdálenosti. Vlivem exploze se také do atmosféry dostává značné množství pevných látek, které mohou způsobit globální klimatické změny v podobě tzv. nukleární zimy. Rozsah katastrofy je závislý na velikosti planetky a na místě dopadu. Při dopadu do oceánu dochází ke vzniku tsunami[6].

Sluneční erupce[editovat | editovat zdroj]

Sluneční erupce je časově krátký výron záření a plazmatu z hvězdy, která může zasáhnout směrem obíhající planetu. Přímý zásah sluneční erupcí by měla za následek zničení ozónové vrstvy, což by mělo za následek dopad smrtícího záření na zemský povrch a uhynutí většiny povrchových druhů. Slabší zásah by měl za následek vyřazení telekomunikačních družic a zničení elektrických rozvodů na povrchu planety[7][8].

Meteorologické katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Pozemní blizard
Vyprahlá půda

Blizard[editovat | editovat zdroj]

Blizard je silný, velmi studený vítr s rychlostí přes 55 km/h (15 m/s), který je doprovázen masivním sněžením[9]. Jeho působením dochází k napadání až několika decimetrů sněhu, které znemožní pohyb po silnicích a tratích, zatěžují stromy, způsobují polomy a výpadky elektrické energie. Jejich výskyt je spojen s oblastmi Severní Ameriky[10]. V Česku se v podobných případech hovoří spíše o sněhových bouřích.

Bouřka[editovat | editovat zdroj]

Bouřka je soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí[11], během kterých dochází k silným srážkám, které mohou způsobit lokální záplavy. Druhé nebezpečí je spojeno s blesky, které mohou při kontaktu se zemí zapálit okolí a zapříčinit tak vznik požárů. Silná bouře se nazývá vichřice a je doprovázená silným větrem, který vyvrací stromy z kořenu, přetrhává elektrické vedení vlivem pádů stromů a odnáší střechy.

Krupobití[editovat | editovat zdroj]

Krupobití je zvláštní forma atmosférického úkazu, během kterého na zem dopadají ledová tělesa přibližně kulového tvaru[12], které poškozuje tělesa vlivem kinetické energie. Nejhorší dopady má krupobití na zemědělské oblasti s poli, kde jsou lámána stébla s obilím, která následně uhnívají. Škody jsou zpravidla pouze materiální.

Horko[editovat | editovat zdroj]

Vlna veder je extrémní stav počasí, během kterého teploty dosahují vysoko nad průměr a mají za následek zdravotní komplikace u lidí a zvířat a zvětšení výparu v oblasti a vzniku sucha. Vlivem výparu dochází k vysoušení rostlin, které snadněji podléhají vzniku požárů, jež jsou častým doprovodným vlivem sucha. Mají hlavní dopad na zemědělskou činnost v oblasti a mohou způsobovat i hladomor.

Sucho[editovat | editovat zdroj]

Živé organismy jsou z větší části tvořeny vodou, kterou ke svému životu potřebují. Vlivem dočasných, či dlouhodobých změn v klimatu způsobených přírodními, či lidskými zásahy má na svědomí porušení přirozeného koloběhu vody, což má za následek odumírání organismů. Vlivem odumření rostlinstva v oblasti dochází k menšímu zadržování vody, což zmenšuje výpar a má za následek prohlubování sucha.

Tornádo[editovat | editovat zdroj]

Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Po dotyku se zemí začíná tornádo postupovat ve směru proudících vzdušných mas a ničit vše v místě dotyku. Způsobuje značné materiální škody na budovách, které vlivem dekomprese okolí v oku tornáda explodují[13].

Tropická bouře a hurikán[editovat | editovat zdroj]

Je druh atmosférického úkazu, který je podobný bouřkám, ale s mnohem větší ničivou silou a větším množství srážek[14]. Přináší do oblasti nebezpečí povodní a prudkého větru. Další nebezpečí představuje pro lodě, jelikož vytváří značné vlny[15].

Extrémní mráz[editovat | editovat zdroj]

Silný mráz a chlad může vážně poškodit, či přímo usmrtit lidi, dobytek, či rostliny. Živé organismy jsou schopny přežívat nepříznivé tepelné podmínky jen do určité meze, které jsou vlastní pro každý druh. Při hodnotách vyšších či nižších dochází k poškození a úmrtí jedince.

Geologické katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Sopečná erupce, Sv. Helena, 18. května 1980
Zemětřesení v hlubinách oceánu způsobuje tsunami

Sesuv[editovat | editovat zdroj]

Sesuv je geologický proces, během kterého se vlivem gravitačního působení dostává do pohybu horninový materiál ,který klouže po spádnici do míst s nižší nadmořskou výškou. Během cesty smetává proud všechno, co mu stojí v cestě. Nejčastěji vznikají sesuvy v místech, kde je nestabilní podloží, které vlivem deště, či mrazu dostává impulz k pohybu. Následky sesuvu jsou lokální, ale o to více zničující, jelikož naprosto devastují oblasti, kudy proud postupoval[16].

Sopečná erupce[editovat | editovat zdroj]

Sopečná erupce je projev vulkanické aktivity, během které dochází k vyvrhování pyroklastického materiálu do okolí. Může vzniknout mrak rychle se pohybujících plynů a úlomků, které postupují ze svahu a ničí vše před sebou[17]. V druhém případě vyvrhuje vysoko do atmosféry prachové částice, které mohou zahalit částečně celou planetu a snížit teplotu na planetě a v extrémním případu přivodit až novou dobu ledovou.

Lavina[editovat | editovat zdroj]

Lavina je náhlý sesun sněhové pokrývky vlivem gravitačního působení z horních částí hory do údolí. Během cesty působí tlakem na předměty, které stojí v její cestě a náhlým náporem je ničí, či přesouvá[18]. Jedná se většinou o sezónní katastrofu, které se dá předcházet preventivním odstřelem, či pravidelným sledováním oblasti.

Závrt[editovat | editovat zdroj]

V krasových oblastech vlivem erozivní činnosti vody vznikají různé podzemní prostory, u kterých se vlivem další eroze a gravitace mohou propadnout. V těchto oblastech hrozí nebezpečí objektům a lidem, které se nacházejí na stropě těchto objektů. Propad může dosahovat řádově až několika metrů a zcela zničit budovu.

Zemětřesení[editovat | editovat zdroj]

Zemětřesení je katastrofa způsobená pohybem tektonických desek v zemské kůře. Vzniká pod povrchem a na jeho povrchu se projevuje třesením, smršťováním a roztahováním. Vlivem jeho působení jsou zasaženy rozsáhlé oblasti a má často zničující účinky. Jeho předpovídání je se současným stupněm techniky nemožné. Vyskytuje se v oblastech tektonicky aktivních a měří se pomocí stupnic, které srovnávají účinky na zastavěné oblasti.

Tsunami[editovat | editovat zdroj]

Tsunami je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Způsobuje vlny, které mohou dosahovat výše až 200 metrů a zaplavovat rozsáhlé přímořské oblasti, kde způsobují obrovské materiální škody a oběti na životech. V současnosti neexistuje spolehlivá obrana a snaha o zmenšení škod je prováděna pomocí systému časné výstrahy.

Lahar[editovat | editovat zdroj]

Lahar je proud bahna nebo vody s velkým podílem pevných částic, který vzniká např. při sopečném výbuchu, který roztaví led v oblasti sopky. Lahar postupuje podobně jako povodeň a zanechává velké množství sedimentů

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Vir H1N1, který způsobil pandemii tzv. prasečí chřipky
Povodně v ČR, rok 2002

Epidemie a pandemie[editovat | editovat zdroj]

Epidemie je označení pro masivní rozšíření určité nemoci na populaci, která ale nemusí být smrtelná. Některé epidemie se objevují opětovně v určitých časových rytmech, které jsou spojovány se změnou počasí, mutací viru anebo vymření rezistentní populace. Během historie bylo lidstvo několikrát zasaženo epidemiemi moru a chřipky. V současnosti je to epidemie AIDS.

Hladomor[editovat | editovat zdroj]

Hladomor vzniká vlivem nedostatku přirozené potravy v okolí a jeho důsledkem je strádání a vznik podvýživy. V extrémním případu se začne projevovat nemocemi z podvýživy a následným celkovým oslabením organismu vedoucí ke smrti jedince, či celého společenstva. Hladomor může být zapříčiněn suchem, válkou atd. a jedná se tedy o následnou katastrofu, které předcházela jiná.

Kobylky[editovat | editovat zdroj]

Přemnožení žravých kobylek je cyklickým problémem suchých oblastí převážně afrického kontinentu, kde se vlivem klimatických podmínek přemnoží druh sarančí, jenž pak vytváří obrovská mračna jedinců, kteří na své cestě požírají téměř veškerou vegetaci. Jejich dopad je převážně na zemědělských objektech jako jsou pole. Vlivem náletu kobylek pak dochází k neúrodě, což vede ke vzniku hladomoru, respektive podněcuje vznik válečných konfliktů a migrace populace.

Povodeň[editovat | editovat zdroj]

Povodeň je způsobena nadbytkem vody v určitém prostředí způsobené nejčastěji deštěm, ale mohou nastat také například proražením hráze a vylitím řeky z koryta. Dochází k zaplavení rozsáhlých oblastí. Během povodně dochází k umírání živočichů, kteří nemají možnost uniknout ze zasažené oblasti a při dlouhodobějším zaplavení oblastí umírají i rostliny, které nemohou přijímat kyslík, či dochází k uhnívání jejich kořenů.

Požár[editovat | editovat zdroj]

Lesní požáry jsou jednou z nejčastějších přírodních katastrof, která každoročně poničí velké oblasti. Přírodně je zapříčiněn blesky, ale většinou se jedná o důsledek lidské lehkovážnosti anebo záměru. V některých regionech ale vznikají často vlivem vysokých teplot (tzv. samovolné vznícení). Jestliže je oheň dostatečně rozsáhlý a silný, přeměňuje počasí a mění vzdušné proudy v oblasti. Na druhou stranu existují oblasti, které jsou přímo závislé na vzniku požáru, aby se mohly dále obnovovat.

Antropogenní katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Průmyslové katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Jaderná katastrofa[editovat | editovat zdroj]

Je událost, během které dochází k jaderné události či výbuchu a následnému úniku radioaktivních látek do okolí, čímž vzniká radiační zamoření.Zasažené prostředí je vystaveno radioaktivnímu záření, což se projevuje na poškozování genetické informace a rakovinnému bujení až k zániků jedince (i ve větším množství). Mezi nejohroženější oblasti patří okolí jaderných elektráren a místa, kde explodovala jaderná bomba. Zamořená oblast se dá částečně dekontaminovat důkladným očištěním. Mezi nejznámější zamořené zóny patří okolí Černobylské elektrárny. Jaderná katastrofa je nejčastěji spojována s jadernými elektrárnami, ale mohla by se týkat i výbuchu atomové bomby například při teroristickém útoku.

Chemická katastrofa[editovat | editovat zdroj]

Je stav, kdy do prostředí unikne nebezpečná chemická látka, která zamořuje okolí, čímž poškozuje místní ekosystém. Mezi nejznámější chemické katastrofy patří úniky chemických látek z chemiček v podobě jedovatého mraku, který postupuje krajinou a zamořuje zasaženou oblast (např. Seveso, Bhópál). Dalším mohou být požáry nebezpečných látek (hořící vrty), či únik látek do řeky (např. únik kyanidů a těžkých kovů ze zlatého dolu v rumunském Baia Mare) či kontaminace podzemních vod atd. Jejich likvidace se dá ve výjimečných provádět chemickou reakcí, která se nazývá neutralizace (při úniku kyseliny nebo louhu).

Dopravní katastrofa[editovat | editovat zdroj]

Raketoplán Challenger

Dopravní nehoda[editovat | editovat zdroj]

Dopravní nehoda je událost, během které dochází k poškození dopravního stroje nebo zranění osob. Rozlišujeme (letecké neštěstí, autonehodu, železniční neštěstí, potopení lodi atd.) V závislosti na prostředku jsou rozdílné následné škody na majetku, přírodě či na lidských obětích. Mezi nejtragičtější nehody do počtu obětí patří letecká neštěstí. Nejčastějším druhem nehody s nejvíce mrtvými jsou ale autonehody.[19][20]

Letecká nehoda[editovat | editovat zdroj]

Letecká nehoda je událost v letecké dopravě, během které dochází k poškození leteckého stroje. Neštěstí má většinou za následek velký počet mrtvých, jelikož zřícení letadla z velké výšky má šanci přežít jen málokdo.

Kosmická nehoda[editovat | editovat zdroj]

Kosmická nehoda je neštěstí, které se stane v kosmickém sektoru a to buď při letu, anebo během příprav startu nebo přistání. V obecném pojetí se tak označuje každá katastrofa, která s tímto sektorem souvisí. Mezi nejznámější kosmické katastrofy patří poškození Apolla 13, exploze Challengeru a shoření Columbie při průletu atmosférou. Nutno podotknout, že ve vesmíru ještě žádný člověk nezemřel a že většina úmrtí je spojena s nehodami na startovacích základnách nebo při přistání.

Násilné jednání[editovat | editovat zdroj]

Válka[editovat | editovat zdroj]

Válka je konflikt mezi relativně velkými skupinami lidí, kteří v boji používají fyzické násilí a zbraně. Během ozbrojeného konfliktu dochází k narušení normálního života, v bojové zóně je zničena infrastruktura, dochází k zabíjení lidí a k rozboření tradičního způsobu získávání obživy. Vzniká prostor pro chudobu, hlad a případný hladomor, souhrnně označovaných jako humanitární katastrofa. V extrémním případě může dojít k cílenému vyvražďování skupin obyvatelstva, v takovém případě se mluví o genocidě. Vlivem nasazování různých druhů zbraní (kobercové bombardování, jaderná zbraň, Agent Orange) dochází ke vzniku ekologické katastrofy.

Teroristický útok[editovat | editovat zdroj]

Terorismus je násilné jednání, kterými se určitá skupina snaží prosadit své názory silou, zastrašováním a násilím. Projevuje se nejčastěji útoky na civilní cíle se záměrem co nejvíce vyděsit obyvatelstvo a způsobit co největší škody. Častým cílem teroristických útoků se stávají letadla, jelikož jejich únos se snadno stane předmětem televizního vysílání a dostane se mu značné medializace. Nejničivější teroristický útok v historii byl útok na World Trade Center v USA 11. září 2001.

Žhářství[editovat | editovat zdroj]

Žhářství je úmyslné založení požáru. Takové jednání je klasifikováno jako trestný čin. Motivem k tomuto jednání může být například pojistný podvod, snaha zahladit pomocí požáru stopy po trestné činnosti nebo duševní nemoc.

Výpadek infrastruktury[editovat | editovat zdroj]

Výpadek energetické sítě[editovat | editovat zdroj]

Výpadek energie má citelné následky pro vyspělou civilizaci, jež je závislá na pravidelné dodávce elektrické energie. Vlivem vnějších událostí, jako jsou např. přerušení vedení, elektromagnetický pulz, havárie elektrárny, dojde k zastavení pravidelné dodávky energie. Následuje kolaps moderní civilizace v podobě nefunkčnosti základních služeb jako jsou řízení dopravy, osvětlení, výtahy, většina elektrospotřebičů atd. Následkem může být rabování a při dlouhodobějším dopadu na společnost i občanské nepokoje.

Výpadek telekomunikační sítě[editovat | editovat zdroj]

Vážné důsledky mohou mít také výpadky telefonních a datových sítí. Ty mohou být důsledkem výpadku energie nebo mohou mít vlastní příčiny (kybernetický útok, softwarová chyba, přetížení).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://old.chmi.cz/OS/metspol/prednasky/Hosek_katastrofy.pdf
  2. The Interpol Handbook 2009, str. 3.
  3. http://www.armageddononline.org/hypernova.php
  4. http://www.nasa.gov/vision/universe/starsgalaxies/gammaray_extinction.html
  5. http://www.bila-labut.cz/index.php?pojem=Impakt_mimozemsk%C3%A9ho_t%C4%9Blesa&veda=608
  6. http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://palaeo.gly.bris.ac.uk/Communication/Brana/impact.html
  7. http://www.national-geographic.cz/detail/silne-slunecni-erupce-a-nas-svet-se-sesype-jak-domecek-z-karet-3496/
  8. http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-52047760-mohutna-slunecni-erupce-muze-narusit-komunikaci-i-elektricke-site-na-zemi
  9. http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/boure.php
  10. http://alik.idnes.cz/nastrahy-zimniho-pocasi-08d-/alik-alikoviny.asp?c=A060309_nastra_al
  11. http://vesmir.cz/clanek/bourka-nebo-konvektivni-boure
  12. http://www.rozhlas.cz/planetarium/priroda/_zprava/a-kroupy-padaji--281574
  13. http://www.tornada.cz/o-tornadech/
  14. http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/tropicke-cyklony.php
  15. http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/hurikan.php
  16. http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/mech_hornin/mhig_8.pdf
  17. http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm
  18. http://ekologie.upol.cz/ku/zhoek/kurz2004/laviny.pdf
  19. http://www.turisimo.cz/686/je-cestovani-letadlem-bezpecne/
  20. http://www.watchtower.org/b/20030708/article_01.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu