Svahový pohyb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Počítačová simulace sesuvu, ke kterému došlo v roce 1997 v San Mateo County v Kalifornii

Svahové pohyby, někdy též svahové pochody, představují soubor pohybů a pochodů působících na svahu. Dělí se do několika skupin v závislosti na rychlosti, typu a vedoucím procesu.

Skupiny svahových pohybů[editovat | editovat zdroj]

Gravitační svahové pohyby[editovat | editovat zdroj]

Skupina svahových pohybů, u nichž je původcem gravitace. Napětí ve svahu ovlivňuje vývoj svahu (změna výšky či sklonu), jeho odlehčení a režim podpovrchových vod. Gravitační síly následně u svahů působí smykové napětí, čímž dochází k deformaci horniny nebo zeminy. V závislosti na rychlosti se gravitační svahové pohyby dělí (od nejpomalejšího k nejrychlejšímu):[1]

  1. ploužení – velmi pomalý a dlouhodobý pohyb, při němž dochází k tečení zeminové nebo horninové hmoty. Dochází k deformaci, která ale nepřekračuje mez pevnosti hmoty. Podle hloubky se ploužení dále dělí na povrchové a podpovrchové (někdy taky hlubinné).
  2. Sesouvání (též sesuv) – pokud gravitační napětí překročí mez pevnosti horniny či zeminy, dojde k náhlé deformaci svahu – sesouvání. Jde o rychlý, krátkodobý a klouzavý pohyb hmoty po svahu podél smykové plochy. Ta může být jedna, ale může jich být i víc. V závislosti na typu smykové plochy se sesuvy dále dělí. Na území bývalého Československa patří mezi největší případ tohoto typu svahového pohybu sesuv v Handlové z přelomu let 1960/61.
  3. Řícení – náhlý a krátkodobý pohyb horninové hmoty na strmých svazích, která se zpravidla volným pádem přesouvá do nižších poloh. Ke skalnímu řícení došlo v České republice například v Hřensku.[2]
Masivní soliflukce, ke které došlo v únoru 2006 na Filipínách

Fluviální svahové pohyby[editovat | editovat zdroj]

Skupina svahových pohybů podmíněných vodou. V případě působení povrchového odtoku vody, ať již srážkové či tavné (tj. způsobené táním), se hovoří o ronu. Při něm dochází k nesoustředěnému stékání vody po povrchu terénu, která sebou odnáší jemné částice půdy nebo zvětralinového pláště. Srážková či tavná voda, která se vsákne (infiltruje) do půdy, na svah dále působí mechanicky a chemicky. Podpovrchová voda pak může způsobit následující svahové pohyby:[1]

  1. Sufoze – mechanický odnos drobných půdních či horninových částic podzemní vodou, který vede k sesedání povrchu, vzniku výdutí a sníženin.
  2. Soliflukce (též půdotok) – při nasycení půdy svahu může dojít k plastickému pohybu materiálu. Na základě míry nasycení se rozlišuje (od nejpomalejšího): pomalá soliflukce, rychlá soliflukce, bahenní proudy a blokovobahenní proudy.
  3. Tečení – za určitých podmínek může dojít ke ztekucení jílového podloží. Svahový pohyb nejprve začíná jako sesuv, ale záhy se mění v tečení rozbředlých jílů.
  4. Plíživý pohyb zvětralin – velmi pomalý pohyb hmoty po svahu v důsledku různých příčin. Dále se dělí na plíživý pohyb půd a plíživý pohyb sutí.

Rychlost svahových pohybů[editovat | editovat zdroj]

Na základě rychlosti se svahové pohyby dělí do tří skupin:[1]

  • pomalé dlouhodobé svahové pohyby (mm/rok až mm/den)
  • rychlé svahové pohyby (mm/h až m/h)
  • katastroficky rychlé svahové pohyby (m/h, km/h až 100 km/h)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. Praha : ČSAV, 1988. 476 s. Kapitola Svahové pochody a vývoj svahů, s. 199–210.  
  2. Silnici mezi Hřenskem a Schmilkou ohrožuje nestabilní skála [online]. Správa NP České Švýcarsko, 2010-09-01, [cit. 2013-05-07]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Landslides ve Wikimedia Commons