Duševní porucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Duševní porucha (nebo také psychická porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti.[1] Definic duševní poruchy je ale více. Mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem. V minulosti se v obdobném významu užíval například termín „šílenství“.

Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné, jejich obsah je tedy nepřesný, proměnlivý a není předmětem obecné shody.

Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména tělesnou (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí. Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí.

Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

Spory o povaze duševních poruch[editovat | editovat zdroj]

Pojem duševní poruchy a obdobné pojmy z dřívějška (např. duševní nemoc) jsou značně podmíněny dobovou a místní kulturou, osobními názory i sociální rolí zdravotnického systému. Například homosexualita nebo leváctví byly ještě nedávno považovány za poruchy. Proti způsobu, jakým hlavní proud psychiatrie pojímá duševní poruchy, argumentovali zejména v 60. letech dvacátého století lidé řazení do tzv. antipsychiatrického hnutí. Některé z jejich pohledů na psychologický a sociologický rámec duševních poruch jsou dnes významnou částí psychiatrické obce přijímány a odrazily se v novějších klasifikačních manuálech, léčebné praxi i odborných diskusích.

Diagnostika duševních poruch[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století bylo v klasifikacích rozlišováno jen několik desítek duševních poruch. Roku 1952 jich bylo 192 a Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 4. edice (DSM-IV) jich v současnosti uvádí 374. Tento nárůst může být způsoben:

  • efektivnější diagnostikou a lepší charakteristikou duševních poruch, díky více než století výzkumu;
  • skutečně se zvyšujícím počtem duševních nemocí, způsobeným hnacími faktory jako je dieta nebo stále rostoucí stres každodenního života;
  • zvýšenou tendencí některých psychiatrů označovat individuální zvláštnosti chování a slabůstky jednotlivce jako nemoc

Diagnóza se děje na základě příznaků duševních poruch, a to jak chování a slovních projevů, tak někdy i na základě fyzického vyšetření (např. u drogových závislostí).

Kategorizace duševních poruch[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech byly duševní poruchy rozděleny do skupin podle společných symptomů a to v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM) vytvořeném Americkou psychiatrickou asociací. Manuál obsahuje 13 kategorií.

DSM skupina (Diagnostický a Statistický Manuál) Příklady
Poruchy obvykle poprvé diagnostikované u batolete, v dětství nebo adolescenci Mentální retardace, autismus, ADHD
Delirium, demence, amnestické a jiné kognitivní poruchy Alzheimerova choroba
Mentální poruchy způsobené zdravotním stavem pacienta Psychóza související s AIDS
Zneužívání omamných látek Alkoholismus
Psychózy Schizofrenie
Poruchy nálady Deprese, Maniodepresivní psychóza
Úzkostné poruchy Generalizovaná úzkostná porucha
Somatoformní poruchy Somatizační porucha
Faktitivní (předstírané) poruchy Münchhausenův syndrom
Disociativní poruchy Disociativní porucha identity
Sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity Dyspareunie, Porucha pohlavní identity
Poruchy příjmu potravy Mentální anorexie, Bulimie
Poruchy spánku Nespavost (insomnie)
Poruchy osobnosti Narcistická porucha osobnosti
Impulzivní poruchy neklasifikované jinde Kleptomanie, Trichotillomanie
Adaptační poruchy Adaptační porucha
Jiné nemoci, které se mohou stát středem pozornosti lékařů Tardivní dyskineze, Zneužívání dětí

Americkým manuálem DSM byl inspirován i V. díl (diagnózy řady F) Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN, ICD), který vydává Světová zdravotnická organizace (WHO).

V DSM je kromě kategorizovaných duševních poruch definováno i mnoho jejich příznaků (jako je paranoia). Ty nejsou samy o sobě považovány za nemoci, ale pouze za indikátory některé z výše zmíněných poruch. MKN mezi poruchami a příznaky takto nerozlišuje, protože většina diagnostických položek je vytvářena především na základě příznaků, nikoliv organické příčiny.

Kategorizace duševních poruch platná v ČR - MKN 10[editovat | editovat zdroj]

V České republice je platná Mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10 od roku 1994. Prochází průběžnými aktualizacemi, poslední aktualizace je platná od 1.1. 2013.

V kapitole Poruchy duševní a poruchy chování rozpoznává tyto kategorie zvané oddíly:

  • F00–F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických
  • F10–F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek
  • F20–F29 Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy
  • F30–F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F40–F48 Neurotické‚ stresové a somatoformní poruchy
  • F50–F59 Syndromy poruch chování‚ spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60–F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F70–F79 Mentální retardace
  • F80–F89 Poruchy psychického vývoje
  • F90–F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání
  • F99 Neurčená duševní porucha

Pro tuto kapitolu jsou stanoveny následující položky s hvězdičkou:

F00* Demence u Alzheimerovy nemoci

F02* Demence u jiných nemocí zařazených jinde

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-303-X. S. 424-425.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]