Přehradní hráz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hráz vodní nádrže Orlík, nejvyšší betonová hráz v Česku
Přehrada Höllensteinsee v Německu

Přehradní hráz také nazývaná jen přehrada je vodní dílo přehrazující vodní tok (řeku či potok) a zadržující vodu. Tím se vytváří přehradní nádrž (také nazývaná jen přehrada). Výraz suché přehrady (poldery) se někdy používá pro hráze využívané pouze k zachycení vodních přívalů.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Slouží k zadržování vody pro zásobování vodou, výrobu elektrické energie, ochranu před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj. Některé funkce jako vodní přehrady mají i jezy.

Ekologické dopady[editovat | editovat zdroj]

Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.[1] V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První přehrady se datují od časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy údajně faraon Meni postavil hliněnou přehradu na řece Nilu. Historie moderních přehrad se odvozuje od Hooverovy přehrady na řece Colorado v USA postavené roku 1936.

Stavba přehrady[editovat | editovat zdroj]

Zemní hráze se budují dodnes. Nazývají se také hrázové přehrady a stavějí se vyhloubením rozsáhlého koryta do podkladové horniny, která udržuje zpevněnou jílovitou výplň na místě. Ze zeminy se potom navrší hráz napříč k oběma bočním stranám koryta. Stěna hráze obrácená k proudu se pokryje štěrkem, do něhož se zasadí kameny, aby voda zeminu neodplavovala. Druhá stěna přehrady a její vrchol se osadí drny, které zadržují zeminu a chrání ji proti vymílání deštěm. Hrázovou přehradu je možné vybudovat i celou z kamene a hrubého štěrku, s asfaltovým obložením jako u silničního povrchu.

Typy hrází[editovat | editovat zdroj]

Významné přehrady[editovat | editovat zdroj]

Největší přehrady ve světě[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší přehradní hráz ve světě je plánovaná přehrada Rogun, která je zatím ve výstavbě (335 m) na řece Vachš v Tádžikistánu. V tabulce jsou zachyceny zde: Nejvyšší hráze světa.

Největší přehrady v Česku[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší přehradní hráz v České republice je Vodní nádrž Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, avšak nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě mají vodní nádrž Nechranice (délka koruny hráze 3280 metrů). Vodní dílo Orlík má u nás nejvyšší (91 m) betonovou hráz.

Selhání přehrad[editovat | editovat zdroj]

Viz selhání přehrad

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Dams ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://prazsky.denik.cz/z_domova/prehrady-nici-reky-20071030.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.] : nakladatelství Svojtka&Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]