Hooverova přehrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hoover dam.jpg

Hooverova přehrada (anglicky Hoover Dam) je betonová klenbová přehrada na řece Colorado v USA ležící na hranicích států Arizona a Nevada. Je vysoká 220 m a dlouhá 379 m. Přehradní nádrž Mead se táhne do vzdálenosti 185 km a její hloubka dosahuje až 180 m. Je pojmenovaná po prezidentu Hooverovi a byla postavena ve 30. letech 20. století, jako ve své době největší přehrada na světě.

Projekt[editovat | editovat zdroj]

Deska na hranici států na Hooverově přehradě

První záměr o umístění přehrady byl v kaňonu Boulder. Proto dostal projekt název Boulder Canyon Project, i když bylo nakonec rozhodnuto postavit přehradu v Černém kaňonu. Tak se jmenovala až do r. 1947.

Stavba přehrady[editovat | editovat zdroj]

Hooverova přehrada

V r. 1922 byla vytvořena komise za účelem spravedlivého rozdělování vody i ostatních výdobytků přehrady. Federální vládu tam zastupoval Herbert Hoover, v té době ministr obchodu, pozdější prezident USA.

Pro vybudování přehrady se rozhodlo mimo jiné i kvůli získávání poměrně velkého množství energie. V roce 1928 byly schváleny Kongresem náklady na stavbu, v roce 1931 se začalo stavět. Projekt obsahoval i plán postavit vedle přehrady celé město - Boulder-City. Se stavbou se začalo v době masové nezaměstnanosti ve velké hospodářské krizi. První léto prožili stavitelé přehrady v táborech. Opoždění výstavby městečka a nebezpečné práce vedly k nepokojům 8. 8. 1931 - bylo však rozehnáno zbraněmi. Tempo výstavby městečka se ale urychlilo a k jaru 1932 se dělníci mohli nastěhovat do stálých obydlí. V městečku byly zakázány hazardní hry, prostituce a prodej alkoholu. Zákaz prodeje alkoholu platil do r. 1969, zákaz hazardu platí dodnes.
Přehrada se budovala v úzkém kaňonu mezi Nevadou a Arizonou. Pro odvedení vody z řečiště kvůli založení základů hráze byly vybudovány čtyři (po každé straně dva) tunely ve skále o průměru 17,1 m. Celková délka těchto tunelů je 4,9 km. Začaly se razit v květnu 1931. Stěny byly obezděny betonem tl. 0,9 m, v důsledku toho se průměr snížil na 15,2 m. Současně byla provedena řada měření volně ležících kamenů a skal na stěnách kaňonu, málo stabilní byly pomocí dynamitu svrženy dolů.
Všechen písek na stavbu byl dovezen koňskými povozy ze 400 km vzdáleného pobřeží.
První beton do základů byl zalit 6. června 1933. Při stavbě se objevovala řada problémů. Jedním bylo ochlazování betonu. V případě betonového monolitu by beton chladl 125 let, což by mohlo vést ke vzniku trhlin. Namísto jednolitého monolitu se přehrada stavěla ze vzájemně propojených betonových bloků a jejich spáry byly zalévány betonovou směsí. Proces zvyšování pevnosti betonu v tlaku, použitého při stavbě hráze není dosud dokončen.
Vybudována byla z tří a půl milionu kubických metrů betonu, odstraněno bylo osm milionů tun skály. Přehrada byla pojmenována podle prezidenta Herberta Hoovera, který o stavbu jevil velký zájem. Otvíral ji však až v roce 1936 prezident Roosevelt. Generátory elektrárny vyrobily první elektřinu 26. 10. 1936. V r. 1961 při modernizaci byly přidány další generátory. V současnosti jich pracuje 17 o max. kapacitě 2074 MW.
Po hrázi procházela Route 93, vedoucí z Arizony do Nevady. Silnice přes hráz byla extrémně vytížená dopravou i turisty a navíc představovala bezpečnostní riziko. (Např. po teroristických útocích 11. září 2001 byla doprava přes přehradu omezena.) Po vybudování Hoover Dam Bypass v roce 2010 byl extrémně vytížený přejezd pro tranzitní dopravu uzavřen a hráz je dnes pro automobily přístupna jen z nevadské strany jako příjezd pro turisty. Silnice k hrázi sestupuje serpentinami i několika strmými a úzkými zatáčkami a automobily jsou před vjezdem podrobeny prohlídce.
Nejvyšší úrovně hladiny bylo dosaženo v r. 1983 v důsledku neobyčejně vysokých srážek na západě USA jako výsledek efektu El-Niňa.

Prvním člověkem, který zemřel při stavbě, byl topograf J. G. Tierney, který v Coloradu utonul v prosinci 1922 při vybírání místa pro stavbu. Poslední obětí byl jeho syn Patrick W. Tierney, 13 let poté, který spadl do jedné z nádrží.

Valley of Fire[editovat | editovat zdroj]

Severně od jezera Mead se nachází Valley of Fire State Park. Toto údolí se jmenuje podle červených skal z pískovce, které vrhají při odrazu slunce mnoho fascinujících odstínů oranžové a levandulové. Vlivem zvětrávání mají skály rozličný tvar, jako například skála ve tvaru sloní hlavy. Skály dříve obývali Anasáziové (předci indiánů Pueblo), proto se na mnohých skalách nachází rozličné rytiny a malby.

Grand Canyon[editovat | editovat zdroj]

Grand Canyon

Než řeka Colorado dosáhne přehrady, protéká údolím Grand Canyon. Propast je 1,6 kilometru hluboká a 350 kilometrů dlouhá. Kaňon je známý bizarními skalními útvary a nejrůznějšími barvami. Byl rájem zlatokopů, v roce 1901 byla postavena železniční trať vedoucí k vesnici Grand Canyon Village.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

  • Délka trvání stavby: od 20. 4. 1931 do 1. 5. 1936.
  • Cena stavby 49 mil. dolarů (v dnešním přepočtu 676 mil. dolarů[zdroj?]), 2332470000 USD ke dni 11. 2. 2013
  • Během stavby zahynulo 96 mužů.
  • Výška přehrady: 221,4 m (druhá nejvyšší v USA).
  • Délka přehrady: 379,2 m.
  • Šířka přehrady: 200 m u základu, 15 m v horní části.
  • Plocha hladiny: 639 km², objem vody je 35,2 km³.


Cena přehrady přepočítána 11. 2. 2013. Přepočet provedl Josef Hodek. Vysvětlení výsledku 49 000 000 USD (nákladu uvedené na této stránce).

  • Cena 1 trojské unce zlata v roce 1936 (rok dokončení stavby) = 35 USD.
  • Cena 1 trojské unce zlata 11. 2. 2013 podle World Gold Council (http://www.gold.org/) v době počítání = 1666,05 USD. Zlato zde představuje speciální případ cenového indexu. Logika výpočtu vychází ze fungování ekonomik v době výstavby přehrady a z fungování ekonomik ke dne 11. 2. 2013. Ve výpočtu je zohledněna inflace.
  • Cena stavby v roce 2013 = 1666,05*(49000000/35)= 2332470000 USD

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Přehrada si „zahrála“ v několika filmech. Tu nejzajímavější měla patrně v blockbusteru Transformers, podle jehož scénáře ukrývala jednoho z decepticonů. Úžasné záběry přehrady a Grand Canyonu jsou ve filmu "Jen blázni spěchají"* v hlaví roli Salma Hayek a Matthew Perry.
  • Podle dokumentu Život po lidech (Life After People), který rozvíjí hypotetickou otázku, co by se dělo se současnou Zemí bez lidí, je Hooverova přehrada kandidátem na elektrárnu schopnou pracovat nejdéle na světě bez zásahu člověka (dle odhadů roky až desetiletí, po které by zůstala posledním zdrojem umělého nočního osvětlení ve své spádové oblasti).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o Hoover Dam (česky)

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoover Dam, Colorado River ve Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Плотина Гувера na ruské Wikipedii.