Výbuch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Termonukleární výbuch

Výbuch nebo také exploze je fyzikální jev, při kterém dochází k náhlému, velmi prudkému uvolnění energie, obvykle doprovázené lokálním zvýšením teploty a tlaku.

[editovat] Typy výbuchu

Exploze vodíkem plněné vzducholodi Hindenburg

Podle příčiny vzniku lokálního uvolnění energie můžeme rozdělit výbuchy na:

  • Mechanický výbuch - dochází k destrukci materiálu při překročení tlaku plynu nebo kapaliny v uzavřené nádobě. Může také dojít k narušení pevnosti stěn tlakové nádoby (výbuch parního kotle, vznikající nejčastěji vyhřátím kotlové stěny). Pokud dojde k porušení hermetičnosti aparatury s nízkým tlakem nebo vakuem nazýváme tento jev imploze. K mechanickému výbuchu může dojít i uvolněním jinak vázané kinetické energie - například uvolněním rotujícího setrvačníku uvnitř stroje (příklad: havárie parní turbíny v tepelné Elektrárně Mělník v důsledku nedbalosti při mazání ložisek turbosoustrojí).
  • Chemický výbuch - vzniká prudkým rozkladem určitých chemických sloučenin, spojeným s uvolněním velkého množství plynů a tepla. Ve většině případů je tento jev spojen s oxidací explodujících látek, ale může se jednat i o pouhý samovolný rozpad molekuly explodující sloučeniny. Příkladem chemické exploze je použití klasických chemických výbušnin jako je dynamit nebo střelný prach ať již pro stavební práce nebo pro vojenské účely. Vybuchnout mohou také směsi hořlavých plynů (vodík, metan,.) s kyslíkem, popřípadě čistý kyslík při styku s organickými látkami.
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu