Držba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Držba (possesio) je stav faktického ovládání určité věci, přičemž držitel s ní nakládá jako s vlastní. Tím se držba liší od pouhé detence, protože detentor věc pouze ovládá. Držitelem tedy může být především samotný vlastník věci, ale kromě něj i jiná osoba, pokud se chová tak, jakoby jí věc patřila. Podle její víry v oprávněnost držby se pak rozlišuje na držitele oprávněného nebo neoprávněného. Mimo věcí lze držet i práva, jestliže připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

Oprávněná držba[editovat | editovat zdroj]

Pokud je držitel v dobré víře, tedy objektivně vzhledem ke všem okolnostem má za to, že mu věc opravdu patří, je držitelem oprávněným (v pochybnostech se má vždy za to, že je držba oprávněná). Jako takový má sice povinnost věc skutečnému vlastníkovi vrátit, ale podobně jako on má právo na plody a užitky z věci, vzniklé po dobu oprávněné držby. Stejně tak má nárok na náhradu nákladů, které na věc účelně vynaložil, ledaže by šlo o náklady obvyklé pro údržbu a provoz věci.[1]

Kromě toho může oprávněný držitel věc vydržet, tedy získat její vlastnictví, pokud ji nepřetržitě drží tři roky (movitost) či deset let (nemovitost).[2]

Neoprávněná držba[editovat | editovat zdroj]

Neoprávněný držitel ví, že daná věc není jeho, ale přesto s ní nakládá, jakoby mu patřila. Může jím být tedy např. zloděj. Neoprávněnou držbou mu však vzniká povinnost nejen věc právoplatnému vlastníku vrátit, a to včetně jejích plodů a užitků, ale i nahradit škodu, která vznikla. Naproti tomu si může odečíst nutné náklady na údržbu a provoz věci, stejně jako si může ponechat to, oč věc během držby zhodnotil, pokud to lze bez zhoršení podstaty věci oddělit.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 130 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dál jen „ObčZ“)
  2. § 134 ObčZ
  3. § 131 ObčZ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]