Dobrá víra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobrá víra (bona fides) je právní pojem a zároveň psychická kategorie. V dobré víře je ten, kdo je důvodně přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Pokud o neoprávněnosti svého jednání věděl, nebo objektivně vzhledem ke všem okolnostem vědět měl, v dobré víře být nemůže.[1] Jejím opakem je špatná víra (mala fides).
Uplatňuje se zejména v soukromém právu. Např. se podle ní rozlišuje mezi oprávněným a neoprávněným držitelem,[2] může způsobit změnu vlastnictví při zpracování cizí věci[3] nebo chrání nabyvatele od nepravého dědice.[4]
Reference [editovat]
- ↑ Dušan Hendrych a kol. Právnický slovník, heslo „Dobrá víra“, C. H. Beck, Praha, 2009, ISBN 978-80-7400-059-1
- ↑ § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
- ↑ § 135b odst. 1 ObčZ
- ↑ § 486 ObčZ
